Zaměstnavatelé žádají urychlené přijetí kompenzačních opatření, firmy odhadují ztráty

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů požaduje po vládě, aby urychleně přijala kompenzační opatření vůči zasaženým oborům nejen v průmyslu a službách, ale zejména v turistickém ruchu, hotelnictví, pohostinství, kulturní a sportovní sféře a také vůči jejich dodavatelským řetězcům, sdělil prezident konfederace Jan Wiesner. Vláda ve čtvrtek rozhodla o zavedení série opatření proti šíření onemocnění covid-19, která mají ekonomické důsledky. Předseda vlády v pátek potvrdil, že kompenzace se budou řešit příští týden a na starosti je bude mít vicepremiér Karel Havlíček (za ANO).

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Ondřej Hájek

„Smutnou skutečností zůstává, že vláda deklaruje, že nebude vydávat opatření mající ekonomický dopad, ale opak je pravdou. Bez konzultace se sociálními partnery či tripartitou jsou vydávána opatření, která dopadnou zejména na sektory, které se ještě nevzpamatovaly z první vlny koronaviru. A opatření jsou vydávána vesměs s okamžitou dopadovou účinností,“ uvedl Wiesner.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v pátek uvedl, že kompenzace se budou řešit především příští týden a na starosti je bude mít vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Diskutovat se bude mimo jiné o odpuštění odvodů na sociální pojištění firmám do 50 zaměstnanců. Pomoc by také měla být podle premiéra cílenější než na jaře. „Chtěli bychom to dělat cíleně, ne plošně jako za první vlny (epidemie),“ řekl ke kompenzacím.

Dodal, že se na vládu obrací řada zástupců za stejné obory. Vybídl proto svazy, aby se sjednotily a s vládou o jednotlivých hospodářských odvětvích mluvily jedním hlasem.

Ministr průmyslu a obchodu Havlíček se zároveň ještě v pátek večer sejde se zástupci podnikatelů, aby s nimi možnou podporu projednal. O prodloužení ošetřovného kvůli koronaviru by pak měla sněmovna jednat v legislativní nouzi na schůzi od 20. října. Návrh počítá s tím, že zaměstnanci by ošetřovné mohli dostávat po celou dobu výuky na dálku či nařízené karantény. Nárok na dávku by měli mít i takzvaní dohodáři.

Možností, jak podnikatelům pomoci, je podle konfederace hned několik. Například jde o pokračování v podpoře Antiviru A a B i po 1. listopadu 2020, kdy mají skončit. Lze zvážit možnost jejich úpravy podle potřeb a dopadů. Nový kurzarbeit, který je nyní ve sněmovně, měl podle vládního plánu od listopadu na Antivirus navázat. Listopadový termín zavedení kurzarbeitu se ale zřejmě nestihne.

Stát z Antiviru vyplácí dva druhy příspěvků. Příspěvek A dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Dále lze podle Wiesnera upravit výši ošetřovného (až na 80 procent ze současných 60 procent) a pro rodiče dětí do 13 let (místo deseti let) a urychlit přijetí smysluplného kurzarbeitu, který by nahradil Antiviry. Navrhuje projednat možnost úhrady fixních provozních nákladů firem (nájmy, údržba, náklady na energie, pojištění) postižených nouzovým stavem a mimořádnými opatřeními či podpořit cílená rekvalifikační opatření.

„Státní podpora musí být dostatečná, cílená a stejně rychlá jako přijímaná a vyhlašovaná proticovidová opatření, jinak ztrácejí smysl,“ dodal Wiesner.

Konfederace reprezentuje osm zaměstnavatelských svazů ze stavebnictví, textilního průmyslu, malého a středního podnikání, výrobního a spotřebního družstevnictví, zemědělství, důlního a naftového průmyslu, dřevozpracujícího průmyslu, školství, zdravotnictví kultury a sociálních služeb. Zastupuje více než 22 tisíc členských subjektů s více než 1,3 milionu zaměstnanců.

Ztráty fitness center za čtrnáct dní omezení mohou být 285 milionů korun

O kompenzacích začaly se státem jednat už zástupci fitness center. Ta spolu s posilovnami, vnitřními bazény, akvaparky či solárii musela od pátku zůstat uzavřená. Jejich ztráty tak za dva týdny, kdy zatím budou muset zůstat mimo provoz, mohou činit 285 milionů korun, uvedla Česká komora fitness. Ta také upozorňuje, že rezervy provozovatelé vyčerpali už při první vlně epidemie, kdy musela činnost ukončit zhruba desetina provozů. A i bez zásadních restrikcí se většině fitness center po uvolnění proti předchozím letům výrazně snížila návštěvnost. 

 „Očekávali jsme, že budeme mít čas se na další opatření připravit. Toto je další krutá rána fitness sektoru, který už od června počítá obrovské ztráty,“ řekla prezidentka České komory fitness Jana Havrdová. Mnoho provozovatelů se podle ní vyjádřilo, že současnou situaci už nezvládne, označilo ji „za hranicí přežití“.

Video Studio ČT24
video

Vedoucí fitness centra Jan Švimberský k novým opatřením proti koronaviru

Zdroj: ČT24

Podle vedoucího fitness centra v Podolí Jana Švimberského se jedná o poměrně velký zásah pro profesionální sportovce v rámci probíhající sezony. „Narušení každý sportovec snáší různě. Je to minimálně čtrnáct dní, kdy se nedostanete do vody a musíte se připravovat na suchu, individuálně, bez týmu, což je podle mě velký zásah,“ uvedl ve vysílání ČT24.

V prostorech podolského areálu připravují své sportovce přední plavecké kluby, ale opatření mají dopad i na přípravu zástupců dalších vodních sportů, například skoků do vody, vodního póla, akvabel nebo podvodního hokeje.

Komora udělala po čtvrtečním vyhlášení restrikcí rychlý průzkum mezi svými členy. Zapojilo se do něj 250 provozovatelů fitness center, 191 osobních trenérů a instruktorů skupinových lekcí a 11 dodavatelů sportovního vybavení. Dotazovaní podle Havrdové odhadli své ztráty na 57 milionů korun. Při počtu 1250 fitness center na českém trhu každé při dvoutýdenním uzavření ztratí v průměru 228 tisíc korun.

Na každý provoz i osobního trenéra jsou navázány další pracovní pozice. U 250 provozovatelů fitness center a 191 osobních trenérů je to 5035 pracovních míst. Nejvíce živnostníků. Proto by také 77 procent lidí z tohoto odvětví uvítalo znovuzavedení kompenzačního bonusu pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Odpuštění plateb za sociální a zdravotní pojištění by byla vhodná pomoc podle 65 procent respondentů. Vhodnou podporou by byl i příspěvek na nájemné, zrušení třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb či daňové prázdniny, ukázal dále průzkum. 

Z nové analýzy České spořitelny (ČS) pak vyplývá, že s uzavřením sportovišť poklesnou útraty na nich podobně jako na jaře. „Jarní uzavření sportovních areálů se v karetních transakcích projevilo 72procentním poklesem objemu útrat na sportovištích v průběhu dubna. K růstu se karetní transakce vrátily v červnu (devět procent), v srpnu pak meziroční nárůst činil 22 procent,“ uvedla analytička ČS Tereza Hrtúsová.

Na druhou stranu, uzavření sportovních areálů a prodejen se sportovní výbavou povzbudilo následně Čechy v dalších měsících k větším útratám na sportovištích i v obchodech se sportovními potřebami, ukazuje dále analýza. 

„Dalším uzavřením sportovišť lze očekávat obdobný pokles útrat Čechů jako na jaře. Za sportovní zboží by už ale zákazníci nemuseli vydávat o tolik méně, protože nyní se neočekává, že by zavřely i obchody,“ dodal analytik České spořitelny Radek Novák.

Hospodářská komora už také oznámila, že v pondělí představí návrh pomoci pro odvětví, která vláda novými opatřeními zavřela nebo výrazně omezila jejich provoz.