V říjnu 1895 uvařil sládek Holeček první várku piva budoucího Budvaru. Letošní výročí poznamenává pandemie

Pivovar Budějovický Budvar je nositelem jedné z nejslavnějších českých značek. Je také předním exportérem a posledním tuzemským pivovarem, který vlastní stát. Ve středu 7. října je to 125 let od chvíle, kdy v tehdejším Českém akciovém pivovaru (ČAP) v Českých Budějovicích, nynějším Budvaru, uvařil sládek Antonín Holeček první várku piva. Za vznikem ČAP stáli především českobudějovičtí právovárečníci vedení Augustem Zátkou.

České Budějovice jsou pivovarnickým městem už od roku 1265. Město založil král Přemysl Otakar II. a zároveň mu udělil i právo várečné. V průběhu 15. století se vyvinuly měšťanské pivovary, v roce 1495 založila vlastní pivovar městská rada.

O tři sta let později město prodalo dva obecní pivovary měšťanům, čímž vznikl Měšťanský pivovar. Várečné právo se vztahovalo na 387 domů ve vnitřním městě, jejich majitelé byli podílníky nového pivovaru.

Průmyslová revoluce v 19. století si vynutila přechod na novou technologii a vznik velkých průmyslových pivovarů. Čeští právovárečníci, nespokojení se situací v proněmecky orientovaném Měšťanském pivovaře, se na schůzce v lednu 1894 dohodli na založení nového pivovaru na zelené louce.

Jeho první valná hromada, která zvolila správní radu, se sešla 15. dubna 1895. V roce 1936 se ČAP přejmenoval na Budvar –⁠ Český akciový pivovar České Budějovice. Národním podnikem je od roku 1967.

Padesát milionů hektolitrů piva za 125 let

Za 125 let existence českobudějovického pivovaru jeho sládci uvařili přes 50 milionů hektolitrů piva. Této hodnoty dosáhli v únoru 2016. Loni Budvar zvýšil výstav proti roku 2018 o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za dobu existence pivovaru. V prvním hospodářském roce po založení byl výstav pivovaru 35 223 hektolitrů. Národní podnik vyvezl loni nejvíc piva v historii, 1,15 milionu hektolitrů, a to do celkově osmdesáti zemí světa.

Export přitom komplikují vleklé známkoprávní spory s americkou společností Anheuser-Busch. V 19. století se totiž  na severoamerickém trhu prodával i Budweiser z Českých Budějovic, který byl oblíbený mezi přistěhovalci z Evropy. Až do roku 1918 se jihočeské město jmenovalo Budweis, proto bylo pivo zde vyráběné dováženo pod tímto názvem. Obě firmy se tak přou o název „Budweiser“ a „Bud“ a další ochranné známky už od roku 1906.

Američané ve sporu argumentují, že Budweiser se jako první značkové pivo v USA vaří v St. Louis už od roku 1876, zatímco pivovar Budvar byl založen až v roce 1895. Češi ovšem namítají, že právo vařit pivo má město od roku 1265, tedy tradice českého Budweiseru je o 800 let starší. 

Budvar už vyhrál desítky soudních sporů v mnoha zemích, desítky dalších soudních či administrativních řízení běží a má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než sto zemích světa.

Zatímco loni tak byl pivovar na rekordech, letos i jeho výkony poznamenla pandemie koronaviru. Už v dubnu producenti piva oznamovali, že jim v důsledku epidemie a následných vládních opatření, které měly její šíření přibrzdit, klesly tržby o čtyřicet procent, u minipivovarů až o osmdesát.

Kvůli zmíněným koronavirovým omezením musel proto na jaře Budvar zlikvidovat několik set hektolitrů tankového nebo nefiltrovaného sudového piva, které mělo velmi krátkou záruku. V půli května znovu zprovoznil linku na stáčení piva do sudů, kterou v březnu zastavil.

Budějovický producent tak celkově přišel zatím kvůli koronaviru na jaře v restauracích asi o třicet milionů korun. V objemu prodaných hektolitrů se ale dostal pivovar o dvě procenta výš a tržby měl jako loni.

Jak řekl webu ČT24 ředitel Budvaru Petr Dvořák, pomohlo tomu především to, že se změnila hodně struktura prodeje, a to ze sudů do baleného piva. „A také uvedení Budvaru 33 do lahví a plechovek v dubnu tohoto roku. I díky tomu zaznamenáváme další růst našich ležáků,“ dodal.

Celkově pak prodejům nahrávalo i dobré léto. „Měli jsme trhy, které prodávaly o desítky procent víc než loni. Hodně rostlo Německo i Velká Británie. Pak jsou vzdálenější trhy, které se téměř zastavily, třeba Vietnam odebírá o desítky procent méně,“ dodal Dvořák.

Teď už ale podle něho opět zpomaluje prodej sudů a zrychluje prodej baleného piva. Dvořák tak odhaduje, že kvůli pandemii podobně jako na jaře klesnou v posledním čtvrtletí meziročně prodeje o dvě až patnáct procent.

„Největší obavy máme o naše zákazníky v oblasti gastro – hospody a restaurace, kde se naše prodeje pohybují na 70 procentech loňska s negativním výhledem do konce roku,“ uvedl. Zatím ale nechystají žádná nová opatření a režim ponechávají podobný jako na jaře.

Budvar zdraží v lednu pivo v lahvích i plechu

Pivovar se každopádně chystá od ledna 2021 zdražit v Česku lahvové a plechovkové pivo v průměru o 3,7 až čtyři procenta. Víc zdraží ležáky, cena výčepního piva se prakticky nezmění. Ze sudového piva stoupne jen cena Budvaru 33, kde po více než roce skončí zaváděcí sleva. Ostatní ceny sudového piva zůstanou stejné jako letos, uvedl ředitel. Lahvové a plechovkové pivo tvoří kolem osmdesáti procent produkce pivovaru.

„Hlavním důvodem zdražení jako každý rok je revize cen vstupů zejména v osobních nákladech, cenách energií, případně dalších surovin. Díváme se na ceny vstupů, na naše portfolio a na cenovou pozici vůči celému trhu. Nemyslím si, že je to nějaké zásadní, dramatické zdražení. Pivo se historicky pohybovalo za celkovou inflací a my se jen snažíme postupně část toho tempa dohnat. Jdeme zhruba necelé procento nad celkovou inflací, jenom neznatelně rychleji, než je celková inflace,“ řekl ředitel.

Loni Budvar uvařil dosud nejvíc ležáku, jeho podíl na výrobě přesáhl 78 procent. Ležáky tak byly tahounem rostoucího výstavu, jenž loni meziročně stoupl o 4,8 procenta na 1,67 milionu hektolitrů, nejvíc za existence pivovaru. „Primárně se chceme zaměřovat na ležákovou kategorii. A i naše cenová pozice na trhu musí odpovídat, kde chceme, aby Budvar cenově stál,“ řekl ředitel.

Ceny sudového piva nechá pivovar stejné. Podle Dvořáka není totiž letošek vhodný na to, aby zdražilo, kvůli dopadům koronaviru na provoz restaurací. Ceny zvedne podnik pro export, různě podle jednotlivých zemí.

Budvar letos investice neomezil, plány jsou za dvě miliardy korun

Budvar měl loni rekordní čistý obrat tři miliardy korun, meziročně vyšší o 192,7 milionu, a poprvé tak přesáhl tři miliardy, jak vyplývá z výroční zprávy. Zisk po zdanění stoupl o čtyři procenta na 278 milionů. 

Letos Budvar se 670 zaměstnanci plánoval investice za šest set milionů a ani kvůli koronaviru je neomezil. V červnu tak například zprovoznil nové cylindrokónické tanky. Celkově jich je 24 s objemem tři tisíce hektolitrů. Kapacita pro hlavní kvašení tak vzrostla skoro o polovinu. Jde o součást investic, jejichž cílem je zvednout roční výstav na 2,25 milionu hektolitru, uvedl výrobně-technický ředitel Budvaru a vrchní sládek Adam Brož.

Technologie je teď ve zkušebním provozu. V nízkém modulu je deska s otvory, do nichž jsou tanky usazeny. Slouží jako spilka, tanky pro hlavní kvašení. První Budvar postavil v roce 1992.

„Od té doby je to už třetí hala, pokračování stejné technologie, protože recept a technologii držíme klasickou, pouze nádobí se mění, když to řeknu lidově. Kapacita tak vzrostla na téměř dvojnásobek, aby spilka byla schopna odkvasit dostatek piva i v sezonních špičkách, tak k 28 kusům původní kapacity přibylo těch čtyřiadvacet,“ řekl Brož. Pivovar chce přidat časem ještě jeden modul, kde bude 16 těchto tanků.

Příští rok chce Budvar dále investovat, chystá se rozšířit varnu, plánuje také zvětšení kapacity plechovkové linky, která podle starších informací zvládne naplnit za hodinu 25 tisíc plechovek.

Jde o součást rozvojového plánu v hodnotě dvou miliard korun, který zahrnuje i logistické centrum, ležácký sklep nebo stáčírnu lahví.