Lidé s nestabilním zaměstnáním nejrychleji pocítí „osekávání“ kvůli krizi, statistiky to ale nezachytí, soudí sociolog

Současná pandemie a restriktivní opatření proti jejímu šíření nejvíce ekonomicky dopadají na lidi s nestabilním zaměstnáním, uvedl v pořadu Interview ČT24 sociolog Daniel Prokop. Tedy kupříkladu na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve službách, lidi mající dohody o provedení práce či dostávající příjem „na ruku“ v rámci šedé ekonomiky.

Video Interview ČT24
video

Sociolog Daniel Prokop v Interview ČT24

Právě lidé s nestabilním zaměstnáním nejrychleji pocítí „osekávání“ pracovních činností ze strany firem, podotkl sociolog. Přitom statistiky to nezachytí. Tento vývoj pak nejvíce dopadá na chudší lidi, kteří jsou zranitelnější. Naopak méně často jsou v dnešní situaci zasaženi stálí zaměstnanci. 

Prokop je zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, která se věnuje projektům z oblasti vzdělávání. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je také členem letos obnovené Národní ekonomické rady vlády (NERV).

PAQ Research dělala výzkum mezi 2,5 tisíci lidmi na ekonomické dopady a na vývoj chování. Zhruba 13 procent dotázaných lidí přitom uvádí, že až skončí moratorium na splácení úvěrů či hypoték, tak budou mít potíže. Tato situace podle Prokopa nastane v závěrečných měsících letošního roku.

Sociolog podotkl, že moratorium se nyní týká zhruba 350 tisíc úvěrů a hypoték. Úkolem pro budoucnost tedy je zpomalit nárůst exekucí. 

Nezaměstnanost je v Česku zatím malá, i díky tomu, že se povedl program Antivirus, míní Prokop. 

Dodal však, že v průzkumech zhruba 12 procent dotazovaných uvádí, že mají zkrácené pracovní úvazky. „Jsou podzaměstnaní a bojí se ztráty práce, mají tendenci více šetřit.“ Právě tato skupina může být podle sociologa „měkkým podbřiškem ekonomiky“, která se pak negativně projeví ve spotřebě domácností. Ta přitom bývá hlavním tahounem ekonomiky. 

Asi čtyři procenta pracovně činných lidí změnilo zaměstnání, ale z průzkumů nelze říci, zda šli za lepším příjmem, za něčím zábavnějším, nebo tak učinili z donucení. Zároveň jarní karanténa ukázala, že rostou symptomy deprese (přibývá domácí násilí, roste spotřeba alkoholu).

V rámci kurzarbeitu by Prokop preferoval nutnost pracovat aspoň dva dny v týdnu

Prokop uvítal, že se chystá kurzarbeit, ale kritizoval, že o jeho spuštění by – podle současného návrhu, který je nyní ve sněmovně – rozhodovala vláda. To považuje za politikum. Nezdá se mu ani to, že návrh počítá s minimem práce jeden den v týdnu. Domnívá se, že je to málo pro kontakt se zaměstnavatelem, který by se pak jednodušeji zbavil takového pracovníka. Podle něho by lidé měli v rámci kurzarbeitu pracovat aspoň dva dny v týdnu.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

Vláda by podle Prokopa měla nabídnout stimuly, které by motivovaly firmy využívat práci z domova

V další části pořadu hovořil sociolog o tom, že chystané zrušení superhrubé mzdy pomůže hlavně vysokopříjmovým skupinám. Naopak lidé s nízkými příjmy zůstanou i poté zatíženi vysokými odvody. 

Prokop také uvedl, že nyní je na takzvaném homeoffice (práci z domova) zhruba 11 procent aktivních lidí, zatímco na jaře to bylo 23 procent. Jako důvod, proč toho firmy nyní tolik nevyužívají, vidí více faktorů. Jednak to, že je obtížné takovou činnost koordinovat, někde pak nevěří, že jejich zaměstnanci budou doma dostatečně pracovat, a někde to ani nejde zavést (například v průmyslu). 

Domnívá se také, že do vládních opatření by se měly dostat i stimuly, které by firmy motivovaly, aby práci z domova více využívaly.