Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce.
Další podmínku pro podporu je to, že člověk by musel v týdnu odpracovat aspoň dvě pětiny pracovní doby, tedy třeba dva z pěti dnů. Peníze od státu by se mu započítávaly na důchod.
Podle plánu by se nový kurzarbeit měl zavést od listopadu. Měl by při potížích bránit propouštění. Navázal by na vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, na které dopadla omezení kvůli epidemii a koronavirová krize.
„Zaměstnavatel nebude za hodiny ‚nepráce‘ vyplácet zaměstnancům náhradu mzdy tak jako za standardní situace v případě vzniku překážek v práci na straně zaměstnavatele. Podporu v době částečné zaměstnanosti bude zaměstnancům poskytovat úřad práce prostřednictvím zaměstnavatele,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech pro vládu. Podle autorů návrhu kurzarbeit firmám poskytne prostor pro řešení potíží a k návratu lidí k plné práci.
Po vydání nařízení budou moci firmy začít o podporu žádat. Žádost by mohly podávat do dvou let, nebo do konce lhůty uvedené v nařízení. Stát peníze poskytne zaměstnancům, kteří jsou v podniku aspoň tři měsíce. Podporu získají, pokud pro ně není práce pětinu až tři pětiny pracovní doby, tedy z pěti dnů den až tři dny. Musí odpracovat ale aspoň dva dny. Příspěvek nebude pro lidi s kontem pracovní doby, na nemocenské, mateřské, otcovské či na ošetřovném.
- Podle návrhu by vláda mohla kurzarbeit zavést, pokud by ve třech měsících po sobě meziročně přibylo nezaměstnaných o víc než 15 procent a bylo by jich minimálně 400 tisíc.
- Kabinet by k podpoře mohl přistoupit i při pandemii, kyberútoku, přírodní pohromě či v jiné mimořádné situaci, která by ohrozila ekonomiku. V nařízení by stanovil, po jakou dobu či v jakém odvětví a regionu se bude příspěvek poskytovat.
- Zdroj: ČTK
Sedmdesát procent na tři měsíce
První tři měsíce by pracovníci mohli za hodinu bez práce od státu pobírat 70 procent svého průměrného čistého hodinového výdělku. Dalšího čtvrt roku by to bylo 65 procent a ve zbytku času 60 procent. Pokud by se zaměstnanci vzdělávali či se zapojili do jiných činností, které by doporučil úřad práce, mohli by mít 80 procent čistého. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50 135 korunách.
Příspěvek v částečné zaměstnanosti zákony už upravují. Firma za neodpracovanou dobu teď pracovníkům platí minimálně 60 procent výdělku. Pokud pro ně nemá práci aspoň den v týdnu a platí jim aspoň 70 procent výdělku, může dostat od státu příspěvek nejvýš 0,125násobek průměrné mzdy, tedy 4179 korun. Podpora se vyplácí nejdéle šest měsíců, vláda může stanovit delší dobu.
A kolik by to stálo
Podle návrhu by podnik přehled pracovníků a odměn na kurzarbeitu měl dodat úřadu práce do pátého dne po skončení měsíce. Do deseti dnů od doručení podkladů by mu stát peníze poskytl. Zaměstnavatel by je pracovníkům vyplatil do pěti dnů. Lidé na kurzarbeitu by tak měli mít příspěvek na účtu obvykle s výplatou, nejpozději do dvacátého dne v měsíci.
Podpora v částečné zaměstnanosti by se zahrnovala do částky na důchod. Promítla by se i do odvodů na zdravotní pojištění. Pokud by mělo být placené pojistné nižší, musela by firma a zaměstnanec rozdíl doplatit.
Kdyby podle propočtů ministerstva práce skončilo na kurzarbeitu na 150 tisíc lidí, stálo by to měsíčně maximálně 1,58 miliardy korun. Kdyby to byla desetina, výdaje by činily nejvýš 158 milionů korun.
