Letecká doprava má stále problémy. Energetická agentura proto zhoršila prognózu pro trh s ropou

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zhoršila výhled poptávky po ropě na letošní rok. Kvůli propadu zájmu o leteckou dopravu se poptávka celosvětově sníží v meziročním srovnání o 8,1 milionu barelů ropy denně na 91,9 milionu barelů denně. IEA to ve čtvrtek uvedla ve své pravidelné měsíční zprávě. Podobně o den dříve Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zhoršila svůj výhled pro letošní rok.

Proti předchozímu předpokladu zredukovala agentura výhled letošní poptávky o 140 tisíc barelů za den. Šlo o první zhoršení za posledních několik měsíců. Nadále má přitom za to, že spotřeba ropy bude příští rok o něco nižší než loni.

„Hlavním důvodem je poptávka po leteckém palivu,“ konstatovala IEA ve své zprávě. „V dubnu klesl meziročně počet leteckých osobokilometrů o 80 procent a v červenci byl schodek stále 67 procent. Letecká a silniční doprava, tedy klíčové složky poptávky po ropě, se nadále potýkají s problémy,“ dodala agentura, která sídlí v Paříži. Zároveň zmínila, že poptávka Číny po ropě se rychle zotavuje. 

Na špatnou situaci v letecké dopravě upozornil i kartel OPEC. „Letecké palivo bude podle většiny prognostiků v roce 2021 jen s obtížemi dohánět propad poptávky,“ uvedl.

Zároveň odhadl, že letos poptávka po ropě klesne o 9,06 milionu barelů denně, zatímco v červenci pokles odhadoval na 8,95 milionu barelů denně.

Pokles poptávky zapříčiněný poklesem mezinárodního cestování částečně kompenzovalo oživení průmyslu a prodeje přes internet, které podpořily silniční nákladní dopravu. Agentura nicméně čeká, že příští rok nedosáhne spotřeba ropy úrovně z roku 2019.

Dodávky ropy v červnu převýšily poptávku. Nastolení rovnováhy na trhu bude podle IEA komplikovat právě nejistota ohledně budoucí poptávky a zvyšování těžby v klíčových producentských zemích. Produkce ropy se zotavuje ve Spojených státech, Kanadě a v Brazílii.

Výhled: Letecky přepravených pasažérů v Evropě ubude o 60 procent

Počet letecky přepravených pasažérů v Evropě letos klesne o 60 procent, odhadlo ve čtvrtek Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Ohroženo je kvůli tomu zhruba sedm milionů pracovních míst v odvětví letecké dopravy a turistického ruchu. Aktuální výhled IATA zdůvodnila přetrvávajícími omezeními cestování a obavami z druhé vlny pandemie nemoci covid-19.

V červnu IATA odhadovala pokles letošní poptávky po leteckém cestování na polovinu a tehdy také předpovídala, že ohroženo je šest až sedm milionů pracovních míst ve zmiňovaných odvětvích. Letecká doprava v Evropě se v posledních týdnech zotavovala, avšak méně, než by si aerolinky s ohledem na letní sezonu přály.

S&P řadí do investičního stupně dluhopisy jen tří aerolinek

Ratingová agentura S&P Global Ratings řadí do investičního stupně dluhopisy pouze tří leteckých společností – amerických Southwest Airlines, irského Ryanairu a britského easyJetu. Všechny tyto aerolinky jsou nízkonákladové, zaměřují se na lety na krátkou vzdálenost a mají dostatek hotovosti, uvedla agentura.

Odhaduje, že letecká přeprava cestujících letos kvůli pandemii nemoci covid-19 klesne o 60 až 70 procent.

  • Úvěrový rating je důležitým vodítkem pro investory, neboť jim ukazuje, jaká je pravděpodobnost řádného splácení půjček. Má významný vliv na ochotu věřitelů příslušnému podniku či jinému subjektu půjčovat a rovněž na podmínky půjčky, například na úrokovou sazbu. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímán v očích věřitelů a tím je i pravděpodobnější, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.
  • Zdroj: ČTK

S uvolňováním karanténních opatření vykazuje oživení vnitrostátní letecká doprava, mezinárodním letům se lidé nicméně dál vyhýbají. Letecké společnosti, které provozují mezinárodní lety na dlouhou vzdálenost, jako jsou například American Airlines, United Airlines a Delta Air Lines, patří k těm, na něž pandemie dopadla nejtíživěji. Náklady jsou nuceny financovat prostřednictvím úvěrů.

Před koronavirovou krizí byla třetina portfolií světových aerolinek ohodnocena stupněm B+ a nižším, teď se ale počet těchto portfolií zvýšil na dvě třetiny, uvedla ratingová agentura. Stupeň B+ je horní hranicí vysoce spekulativního pásma.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 9 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
1. 8. 2026

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
1. 8. 2026

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Vraťme pravidla před covid a vyřešíme většinu problému veřejných financí, míní Hampl

„Diskusi o udržitelných veřejných financích začínáme prohrávat,“ míní předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. „Když si zvykneme na to, že pravidla změkčujeme, tak to bude postupem času pokračovat a bude to silnější a silnější,“ uvedl také v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Dodal, že řešením většiny problémů v oblasti fiskální politiky by byl návrat pravidel do předcovidového období.
31. 7. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
30. 7. 2026

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.