Čeká Vítkovice Steel stěhování do Ruska? Ano, tvrdí zmocněnec

Ocelářské společnosti Vítkovice Steel v Ostravě hrozí přestěhování do Ruska a propuštění většiny zaměstnanců, tvrdí vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala ve zprávě za rok 2014, kterou v pondělí projedná vláda. Materiál má k dispozici ČTK. Firma takové tvrzení ale odmítá, její mluvčí to označil za nesmysl. Cienciala ve zprávě upozorňuje i na další sociální hrozby obou krajů.

Nahrávám video
Ekonomika ČT24: Budou se Vítkovice Steel stěhovat do Ruska?
Zdroj: ČT24

Vítkovice přitom už v polovině února prohlásily, že ke konci září tohoto roku definitivně zavřou svou ocelárnu, což znamená pro zhruba 200 až 205 lidí ztrátu zaměstnání. Předseda představenstva společnosti Dmitrij Ščuka nicméně tehdy poznamenal, že ocelárna je pouze jedním z provozů podniku a že ostatní provozy se budou dále rozvíjet. (čtěte více)

„Hrozí ukončení všech provozů a přemístění do Ruska, tj. ztráta 1000 pracovních míst,“ uvádí ale ve zprávě Ciencala. Právě zhruba 1000 lidí firma podle svých dřívějších vyjádření v současnosti zaměstnává. Informaci dnes vyvrátil mluvčí společnosti Vítkovice Steel Jaromír Krišica, který prohlásil, že uzavření všech provozů nehrozí. „Tato informace není pravdivá a považujeme ji za naprosto nesmyslnou,“ řekl.

O tom, že by měla společnost z Česka odejít, nemá žádné informace ani viceprezident Hospodářské komory ČR Bořivoj Minář, který má ve své kompetenci právě průmysl. „Osobně pro to nevidím důvod,“ uvedl a dodal, že takové přestěhování a vybudování nového týmu je velmi obtížné.

Třetí největší česká hutní firma Vítkovice Steel patřila od roku 2005 do loňska ruské ocelářské a těžařské skupině Evraz Group. Od počátku loňského dubna drží stoprocentní podíl ve firmě skupina soukromých investorů, skrytých za společnostmi se sídlem na Kypru.

Vítkovicemi to jenom začíná

Vládní zmocněnec ve zprávě zároveň upozorňuje i na pravděpodobné pokračování propouštění v černouhelné OKD, která dnes zaměstnává 11 tisíc vlastních zaměstnanců a další tři tisíce lidí pracují pro dodavatelské firmy. Řadu z nich ale letos čeká výpověď, podle samotné OKD by mělo jít o zhruba 1600 lidí. Tři stovky zaměstnanců firma propustí ke konci dubna a dalších přibližně 500 jich odejde během roku přirozenou cestou, tedy například do důchodu či jiného zaměstnání. Přes 800 lidí pak bude muset odejít z externích dodavatelských firem. (čtěte více) Podle zmocněnce ale dosud OKD nevyčíslilo personální vývoj v dalších letech. „Podle neoficiálních informací se odhaduje propouštění na zhruba 1000 osob každý rok,“ uvedl ve zprávě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Cienciala v materiálu také zmiňuje, že není naplňováno usnesení z roku 2002, kterým vláda přislíbila na revitalizace po hornické a hutnické činnosti v Moravskoslezském kraji asi 20 miliard korun. Ke konci roku 2013 totiž bylo vyčerpáno pouze sedm miliard korun. Stát podle něj neplní ani ekologické privatizační závazky. Uvedl, že náklady na odstranění starých ekologických zátěží na Ostravsku představují částku 17,4 miliardy korun, do konce roku 2013 však bylo realizováno jen 4,65 miliardy korun.

Za největší hrozbu Ústecka ale Cienciala označil stále pokračující útlum tradičního, zejména energetického a chemického průmyslu, který je dnes ještě umocňován těžebními limity. Pokud nedojde k jejich prolomení, měla by kolem roku 2022 skončit těžba v dolu ČSA, který patří společnosti Severní energetická. Podle Ciencialy bude tím pádem v těžebních a navazující provozech a odvětvích zrušeno 6268 pracovních míst. Naopak v případě pokračování těžby může přibýt až 5859 pracovních míst.

ČTĚTE: O limitech rozhodneme v červenci, slíbil Mládek v Ústí

Zmocněncem vlády pro řešení problémů Moravskoslezského a Ústeckého kraje je Cienciala od začátku loňského roku. Od července 2013 do ledna 2014 byl členem Rusnokovy vlády jako ministr průmyslu a obchodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 12 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
1. 4. 2026

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...