O limitech rozhodneme v červenci, slíbil Mládek v Ústí

Ústí nad Labem - Vláda by o případném prolomení limitů těžby hnědého uhlí mohla rozhodnout v červenci, slíbil zastupitelům Ústeckého kraje ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Zároveň jim představil čtyři varianty, které resort dále zpracovává. Sám věří v to, že kabinet prolomí limity minimálně na dole Bílina. Krajská rada jednoznačně prolomení limitů podpořila. Zastupitelé ale zřejmě přijmou stanovisko až na jaře, chtějí se nejdříve seznámit s detaily. Odmítavé stanovisko připravili zastupitelé z opozičního hnutí PRO! Kraj.

Podpořit prolomení limitů přišli na zastupitelstvo asi dvě desítky mosteckých horníků. „Nechceme jednou žít v regionu, který se vinou špatných politických rozhodnutí může stát periferií České republiky. Náš tlak bude sílit. Postavíme se každému, kdo půjde proti nám,“ řekl zastupitelům jeden ze zástupců mosteckých horníků Ladislav Vilímek.

Ministerstvo teď podle Mládka zpracovává dopady a analýzy jednotlivých variant. „Do konce června to předložíme tripartitě, ta by to projednala a vzápětí pak vláda, pokud bude mít vůli rozhodnout,“ řekl Mládek. Zastupitelům vysvětlil, že rozhodnutí by mělo padnout ještě letos mimo jiné proto, že neproběhnou žádné volby.

Těžební limity
Zdroj: ČT24

4 možné varianty dalšího osudu těžebních limitů

  1. Ponechání limitů v současném rozsahu (bez bourání sídel)
  2. Částečná úprava limitů na dole Bílina (bez bourání sídel)
  3. Malé prolomení – částečné prolomení na dolech Bílina a ČSA (vyžaduje zbourání části Horního Jiřetína)
  4. Úplné prolomení limitů (vyžaduje zbourání celého Horního Jiřetína, hrana těžební jámy by se dostala až na kraj Litvínova)

Podporu pro prolomení limitů na lomu ČSA, což by se dotklo Horního Jiřetína a Černic, ministr nečeká. Jedna z variant počítá s úplným prolomením limitů a zbouráním obcí. Další pak s částečným prolomením, které by znamenalo zbourání asi 170 jiřetínských domů. „Moc jich asi nebude (členů vlády), co zvednou ruku, mluvíme-li o ČSA,“ řekl Mládek. V případě prolomení limitů na dole Bílina očekává podporu kabinetu. „U Bíliny předpokládám získáme většinu,“ doplnil Mládek.

Podle ministra ani případné prolomení limitů na lomu ČSA neznamená okamžitou těžbu. „Pak teprve začíná vlastní proces, kterého se zúčastní především ministerstvo životního prostředí, báňský úřad, který musí vydat veškerá povolení. Musí být vykoupeny veškeré pozemky, budovy a tak dále. V případě Horního Jiřetína, ať už by to byla malá, nebo velká varianta, tak by probíhalo ještě asi komplikované jednání,“ vysvětlil Mládek.

Ve vládě nepanuje shoda ani v postoji k limitům: zatímco ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) podpořil variantu zbourání části Horního Jiřetína a prolomení limitů v Bílině, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) již dříve uvedl, že by se měla podporovat varianta, která nebude znamenat bourání domů. Proti prolomení se vyslovil i ministr financí Andrej Babiš (ANO). Prolomení limitů naopak podpořil prezident Miloš Zeman.

Přijde Hora Svaté Kateřiny kvůli limitům o přístupovou cestu?

Pokud budou limity prolomeny, mohlo by město Hora Svaté Kateřiny přijít o hlavní přístupovou cestu, po které lidé jezdí za prací, k lékaři nebo na nákupy. Silnici by totiž pohltil důl. Starosta města Lukáš Pakosta (Sousedé) prolomení limitů odmítá. A s nadsázkou říká, že to by pro Horu Svaté Kateřiny pak už bylo snazší se připojit k Německu, protože tam to mají daleko blíž.

O prolomení limitů se v Ústeckém kraji opět diskutuje poté, co ministerstvo průmyslu v lednu představilo čtyři varianty toho, jak s limity naložit. Kromě úplného zachování, nebo naopak úplného prolomení, které by znamenalo celkové zbourání Horního Jiřetína a přilehlých Černic, je ve hře prolomení pouze v dole Bílina nebo v Bílině a částečně v dole ČSA, což by znamenalo zbourání asi 170 domů v Horním Jiřetíně.

Obce, které ustoupily těžbě uhlí

Za oběť těžbě uhlí nebo i jiné krajinné úpravě jako třeba stavbě vodní nádrže padly desítky obcí, které tak čas vymazal z map. Dosud posledním příkladem jsou Libkovice na Mostecku, jejichž konec nastal v roce 1992. O likvidaci vesnice, v níž žilo zhruba 800 obyvatel, bylo rozhodnuto v roce 1987. Bagry do ní vjely v roce 1991. Poslední připomínka někdejších Libkovic - ruina kostela svatého Michala - byla stržena v létě 2002. Paradoxně se v místě, kde stávaly, přitom netěží dodnes. Mušov na Jižní Moravě musel zase ustoupit vodě - zaplavila ho v roce 1987. Nejsilněji takové změny krajiny zasáhnou ty, kteří si ji pamatují v původní podobě z vlastní zkušenosti. Na ty už v bývalém prostoru Mušova čeká jenom kostelík, situovaný na ostrůvku uprosřed dolní nádrže. „Je to maják minulosti, dá se říct,“ zmínil pamětník Vlastimil Binder.

Zřejmě jako první musela těžbě uhlí ustoupit v roce 1959 podkrušnohorská osada Ervěnice. Uhlí padlo za oběť i historické jádro města Most, které bránilo vytěžení 100 milionů tun této suroviny. Do začátku 90. let potkal podobný osud mimo jiné obce a osady Jezeří, Albrechtice, Čtrnáct Dvorců, Boudy, Palody, Malé Březno, Podhůří, Kundratice, Dřínov, Komořany, Holešice, Hořany, Újezd, Kyjice, Záluží, Šimperk nebo Dolní Jiřetín. Jestli se k němu připojí i jeho „Horní“ soused, by už brzy měli politici rozhodnout. 

Zmizelé obce
Zdroj: ČT24/ČT24/Zanikleobce.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O těžbě ropy ve Venezuele budou rozhodovat USA, prohlásil Trump

O tom, kdo bude těžit ropu ve Venezuele, rozhodnou Spojené státy, řekl v pátek večer na začátku jednání se skupinou vysokých manažerů ropných firem americký prezident Donald Trump. Podle něj Caracas již předal Spojeným státům třicet milionů barelů ropy, napsala agentura Reuters. USA začnou tuto ropu okamžitě zpracovávat a prodávat. Trump také chválil spolupráci se současným venezuelským vedením.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zástupci států EU podpořili přijetí obchodní dohody s Mercosurem

Zástupci členských států EU podpořili přijetí obchodní dohody Evropské unie s jihoamerickým uskupením Mercosur, potvrdily diplomatické zdroje. Dohoda ještě musí být formálně schválena členskými zeměmi Unie, brzy bude proto spuštěna takzvaná písemná procedura, která by měla skončit ještě v pátek odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Alkoholu v lihovinách ubývá. Sráží ho vyšší daň i snižování spotřeby

Některé destiláty nově obsahují méně alkoholu. Jejich výrobci se tak snaží udržet prodejní cenu poté, co od ledna došlo ke zvýšení daně z lihu. Její sazba vzrostla o pět procent. Desetiprocentním tempem přitom rostla už loni a předloni, což zhoršuje konkurenceschopnost vůči zahraničním výrobkům. Producenti lihovin zároveň uvádějí, že tím vycházejí vstříc zákazníkům, protože dlouhodobým trendem je odklon od konzumace alkoholu. Výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR pak soudí, že „zákazník jako takový to nepozná, protože snížení obsahu alkoholu je velice nízké, jedná se o jednotky procent". A Asociace hotelů a restaurací ČR upozorňuje, že spotřeba alkoholu v restauracích mírně klesá posledních deset let.
včera v 06:29

Průmyslová výroba v listopadu meziročně rostla nejrychleji za tři roky, stavebnictví zpomalilo

Průmyslová výroba loni v listopadu meziročně rostla o 5,7 procenta, což byl nejvýraznější nárůst za více než tři roky. K růstu přispěly především automobilový a kovozpracující průmysl. Stavební výroba v listopadu zpomalila meziroční růst na 6,1 procenta z říjnových 7,1 procenta. Vyplývá to z údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem (ČSÚ).
8. 1. 2026Aktualizováno8. 1. 2026

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
7. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
7. 1. 2026

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
7. 1. 2026

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026
Načítání...