Provozní podmínky v tuzemském zpracovatelském průmyslu se v prosinci zhoršovaly, jako po celý loňský rok. Jednalo se o jedno z nejprudších zhoršování situace v roce 2019, hůře bylo loni už jen v červenci a v listopadu. Důvodem rapidního zhoršování je podle analytiků slábnoucí poptávka domácích i zahraničních odběratelů.
Podmínky v českém zpracovatelském sektoru vykazují nadále výrazné zhoršení. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, stoupl v prosinci na 43,6 bodu z listopadových 43,5 bodu. Jde o jednu z nejnižších hodnot od roku 2009, informovala společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
„Prosincová data PMI ukázala, že rok, který byl pro české zpracovatele už tak náročný, skončil neutěšeně a neklidné podmínky ve světové ekonomice vyhlídky na růst dál podrývají. Domácí i zahraniční poptávka zůstala ochromená, což se odrazilo v pesimistických očekáváních napříč zpracovatelským sektorem,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones.
Nízkou hodnotu PMI v Česku zčásti poháněl výrazný propad objemů výroby způsobený slabší poptávkou od domácích i zahraničních zákazníků. Výrobci na něj reagovali nejprudším snížením počtu pracujících od září 2009 a rekordně nízko zůstala i podnikatelská důvěra. Firmám se nicméně podařilo zvýšit prodejní ceny třetí měsíc v řadě, ač ceny vstupů dál klesaly. Výroba na konci roku 2019 klesla v celém českém zpracovatelském sektoru třináctý měsíc v řadě.
Firmy jsou pesimistické ve výhledech
Někteří zaměstnavatelé snížení počtu zaměstnanců připisovali nenahrazování odchozích zaměstnanců, ale někteří údajně propouštěli kvůli slabší poptávce. Firmy zůstaly silně pesimistické ve výhledech na výrobu během nadcházejícího roku. Stupeň důvěry klesl na druhou nejslabší úroveň od počátku sběru dat (duben 2012) vzhledem k pokračujícím turbulencím ve světovém hospodářství.
V letošním roce je tak podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy třeba počítat s mírným poklesem tuzemské průmyslové výroby a s nadále se zhoršujícími provozními podmínkami. „Zvláště nepříznivě budou zasaženy průmysl hutnický a části automobilového průmyslu, kterážto odvětví jsou vysoce závislá na plynulosti zahraničního obchodu,“ říká Kovanda.
Výsledek PMI je nicméně v souladu s tržním očekáváním. „Hodnoty indexu se již od začátku roku 2019 drží pod úrovní 50 bodů,“ komentovala čísla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Vysoká míra nejistot podle ní způsobila, že většina evropských i českých předstihových ukazatelů klesla na hodnoty z dob finanční krize v roce 2009.
„Tato úroveň sentimentu ovšem neodpovídá skutečnému stavu ekonomiky. Ostatní data ukazují nadále solidní výkon. Můžeme proto očekávat, že i tuzemští podnikatelé se přestanou výraznějšího zpomalení obávat, a jejich nálada by se tak mohla zlepšovat,“ dodala.
Prosincový průzkum i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče naznačuje, že tuzemský zpracovatelský průmysl si na návrat k růstu ještě nějakou dobu počká. „Respektive, že se žádné výraznější zlepšení pro nejbližší měsíce nerýsuje. Zároveň se ale i nadále domnívám, že zhoršování situace v tuzemském průmyslu již nebude dále eskalovat,“ říká Jáč.
Zvláště v souvislosti s tím, jak se zlepšují zprávy ohledně obchodních jednání na ose USA–Čína, by se mohl začít zlepšovat sentiment také v západoevropském průmyslu. „A to včetně Německa, z čehož by měli profitovat i výrobci ve středoevropském regionu, dodává Jáč.
