Krize na obzoru? Spíše politická než ekonomická a politici ji mohou odvrátit, soudí ekonomové

Nahrávám video

Krize nejspíše bezprostředně nehrozí, ovšem případné ochlazení ekonomiky má pozadí více politické než ekonomické. Shodli se na tom ekonomové při debatě v Otázkách Václava Moravce. Podle Lukáše Kovandy by se vyhlídky výrazně zlepšily, kdyby skončily euro-americké obchodní rozmíšky a kdyby se podařilo hladce provést brexit.

Ekonomičtí poradci německé vlády snížili v uplynulém týdnu odhad růstu německé ekonomiky z 1,5 na 0,8 procenta a poprvé od krize před deseti lety klesl výnos desetiletých amerických státních dluhopisů pod výnos tříměsíčních dluhopisů. Jsou to varovné náznaky, ačkoli si české ekonomické kapacity nemyslí, že je recese nyní nevyhnutelná.

„Nemyslím si, že by šlo o recesi. (…) Je pravda, že německé instituce snižují odhady, ale už jsem také četl odhad IFO v Mnichově, který říká, že by se to mohlo ve druhém pololetí zlepšit,“ podotkl člen Národní rozpočtové rady a bývalý rektor VŠE Richard Hindls. Věří, že Německo vyhraje klíčový boj o domácí poptávku. Dosavadní pokles totiž podle něj souvisí s poklesem zahraniční poptávky.

Vývoj HDP
Zdroj: ČT24

Kdyby si sedli Trump, Juncker a Mayová a dohodli se…

Podle Lukáše Kovandy je současná situace svérázná tím, že problémy nevycházejí ani tak z toho, co se děje na trzích, jako spíše z toho, co se děje v politice.

„Je to krize do velké míry politická – byť ty dva světy nikdy nelze úplně oddělit. Kdybychom si sedli ke stolu, kde by byli Trump, Juncker a Mayová, a dohodli se, že se máme všichni rádi, skončíme s obchodním válčením a brexit vyřešíme tak, jak je nejlepší – ne z hlediska politiky, ale z hlediska ekonomiky – tak během jednoho odpoledne máte vyřešenu velkou porci toho, co tlačí globální ekonomiku dolů,“ míní ekonom.

Některé čistě ekonomické problémy nelze přehlížet, v prvé řadě poukázal Kovanda na zpomalování čínské ekonomiky, ale prozatím jsou až druhořadé za těmi, které mohou snadno vyřešit politici. „Bytostně ekonomické problémy nejsou tak silné, což mě nabíjí pozitivní vírou,“ podotkl Kovanda.

Podobně smýšlí bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka. Současné nálady na trzích se podle něj „dají snadno překonat jedním novinovým titulkem“. Věří přitom, že jsou si politici dobře vědomi své odpovědnosti a toho, co hrozí, pokud by problémy nevyřešili – co hrozí jejich zemím a ekonomikám i co hrozí jim samotným ve vztahu k voličům.

Politici vědí, co jim hrozí, věří ekonomové

Za vhodný příklad považuje Kysilka brexit. „Čísla svázaná s tvrdým brexitem jsou opravdu hrozivá. Británie má 50 procent svých vývozů za zeměmi EU. Čísla zná celý kabinet a všichni politici v Británii. Symetricky to platí na naší straně. My bychom byli také postiženi, 200 miliard našich přímých vývozů do Británie a dalších 100 miliard nepřímých přes Německo, Rakousko, Francii – je něco, co by tady možná ukrojilo jeden procentní bod z našeho růstu,“ upozornil. Očekává proto, že „tato tvrdá ekonomická čísla ukázní politiky na obou stranách“.

A příznivá očekávání mají ekonomové i ohledně obchodní války se Spojenými státy. Očekávají její utlumení vzhledem k tomu, že za rok a půl budou v USA prezidentské volby. Donald Trump tedy zřejmě bude opatrný. „Jeho ochota pustit se do obchodních válek je u bodu mrazu, což je dobrá zpráva,“ přepokládá Pavel Kysilka.

O obchodní válce se hovořilo jednak ve vztahu Spojených států k Evropské unii, ale také k Číně. A podle Richarda Hindlse nebude situaci stupňovat ani ona.

„Čína se snaží jednat a chce hrát. Nechce se uzavřít ani do války nebo přestřelky se Spojenými státy, chce jednat. A Evropská unie – ač si o ní můžeme z hlediska čísel říkat cokoli – je velkým hráčem a pro Čínu je velký partner,“ soudí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 10 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 21 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled