Česká republika je 30. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 162 sledovaných států světa. Loni se umístila na 37. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku „Economic Freedom of the World Index“ (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. O výsledcích v úterý informoval Liberální institut, který se podílel na přípravě studie.
Česko vyskočilo v žebříčku ekonomické svobody na 30. pozici. Je na úrovni Španělska
Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.
„Výsledky ukazují, že Česká republika se zlepšuje nejen relativně vůči ostatním státům, ale také v absolutním bodovém zisku. Letos to stačí na sdílené třicáté místo se Španělskem a Bahrajnem. Pokud politici odolají chuti regulovat každičký krok našich životů, můžeme se v žebříčku posouvat výše i nadále,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
Hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl upozornil, že zatímco v oblasti vlastnických práv a zahraničního obchodu jsme na světové špičce, tak v oblasti velikosti vlády jsme až na 118. příčce.
„Zde bychom si měli vzít příklad ze Švýcarska (40.) či nám v mnohém podobných pobaltských států Litvy (46.) nebo Lotyšska (75.). Mírně varujícím signálem může být i zhoršení ukazatele přístupu ke zdravým penězům, zvláště pak v situaci, kdy nás koncem roku opět čekají změny ve složení bankovní rady ČNB,“ uvedl.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že v 90. letech bylo Česko na 101. příčce a ještě v roce 2010 na 52. pozici. Ocenil tedy velký skok, který se zemi podařil. Nemělo by to však podle něj vést „k usnutí na vavřínech“.
Kovanda dodal, že ekonomická svoboda a nízká míra přerozdělování prokazatelně zlepšují například inovativní aktivitu v rámci ekonomiky, takže podněcují růst produktivity.
„Současné snahy části politiků nebo například odborů zvyšovat míru přerozdělování a zasahovat do svobodného rozhodování podnikové a firemní sféry i jednotlivých podnikatelů tedy ohrožují nejen svobodu nás všech, ale také růst bohatství a prosperitu nás, našich dětí a vnuků a budoucích generací vůbec,“ domnívá se Kovanda.
