Česko vyskočilo v žebříčku ekonomické svobody na 30. pozici. Je na úrovni Španělska

Česká republika je 30. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 162 sledovaných států světa. Loni se umístila na 37. místě. Vyplývá to ze zveřejněného žebříčku „Economic Freedom of the World Index“ (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. O výsledcích v úterý informoval Liberální institut, který se podílel na přípravě studie.

Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.

„Výsledky ukazují, že Česká republika se zlepšuje nejen relativně vůči ostatním státům, ale také v absolutním bodovém zisku. Letos to stačí na sdílené třicáté místo se Španělskem a Bahrajnem. Pokud politici odolají chuti regulovat každičký krok našich životů, můžeme se v žebříčku posouvat výše i nadále,“ uvedl ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.

Hlavní ekonom Liberálního institutu Jiří Nohejl upozornil, že zatímco v oblasti vlastnických práv a zahraničního obchodu jsme na světové špičce, tak v oblasti velikosti vlády jsme až na 118. příčce.

„Zde bychom si měli vzít příklad ze Švýcarska (40.) či nám v mnohém podobných pobaltských států Litvy (46.) nebo Lotyšska (75.). Mírně varujícím signálem může být i zhoršení ukazatele přístupu ke zdravým penězům, zvláště pak v situaci, kdy nás koncem roku opět čekají změny ve složení bankovní rady ČNB,“ uvedl.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že v 90. letech bylo Česko na 101. příčce a ještě v roce 2010 na 52. pozici. Ocenil tedy velký skok, který se zemi podařil. Nemělo by to však podle něj vést „k usnutí na vavřínech“. 

Kovanda dodal, že ekonomická svoboda a nízká míra přerozdělování prokazatelně zlepšují například inovativní aktivitu v rámci ekonomiky, takže podněcují růst produktivity.

„Současné snahy části politiků nebo například odborů zvyšovat míru přerozdělování a zasahovat do svobodného rozhodování podnikové a firemní sféry i jednotlivých podnikatelů tedy ohrožují nejen svobodu nás všech, ale také růst bohatství a prosperitu nás, našich dětí a vnuků a budoucích generací vůbec,“ domnívá se Kovanda. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...