Éra haléřových mincí skončila před deseti lety. Padesátníky se změnily v hliníkový šrot

Před deseti lety nastal konec haléřů v českých peněženkách, když přestaly platit padesátníky. Mezi lidmi přesto zůstalo zhruba 365 milionů kusů těchto mincí. Haléřů se ale lidé při placení úplně nezbavili, v současnosti stále přetrvávají v bezhotovostním styku. K poslednímu srpnovému dni roku 2008 také přestala platit dvacetikorunová bankovka, na které byl portrét Přemysla Otakara I.

Před deseti lety se platnou českou mincí s nejnižší hodnotou stala jednokoruna. Poté, co v říjnu 2003 skončily desetihaléře a dvacetihaléře, už lidé nemohli od září 2008 v obchodech platit ani padesátihaléřovými mincemi.

Hlavním důvodem ukončení platnosti půlkoruny byla skutečnost, že tyto mince přestávaly plnit svoji úlohu a z oběhu se jich vracelo čím dál méně. Počet českých kovových platidel se tak snížil ze sedmi druhů na šest.

  • 418 288 409 - počet padesátihaléřů v oběhu při ukončení platnosti
  • 365 434 151 - počet padesátihaléřů v oběhu po skončení doby k výměně

Při ukončení platnosti padesátníků centrální banka odhadla, že se jí podaří získat zpět nejvýše pětinu z téměř 427 milionů mincí, které tehdy byly v oběhu. Míra návratnosti během přechodného období, kdy bylo možné předložit mince k výměně nebo připsání částky na účet, nakonec činila 14,7 procenta. Byla tak vyšší než u desetníků a dvacetníků.

„Obecně platí, že čím nižší nominální hodnota zneplatněné bankovky nebo mince, tím nižší návratnost z oběhu,“ poznamenala Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.

Ukončení platnosti padesátihaléřů využila ještě řada institucí nebo spolků ke sbírkám. Například plzeňská zoologická zahrada od zákazníků vybírala neplatné padesátihaléře s tím, že výnos využije na novou rozlehlou voliéru pro šestici jihoamerických kondorů. Stavba nakonec přišla na 1,63 milionu korun, z padesátníků zahrada získala téměř 90 tisíc.

Hliníkový šrot i nástroj modeláře

Česká národní banka podobně jako v případě odevzdaných desetníků a dvacetníků, které znehodnotila a nakládala s nimi jako s hliníkovým šrotem, i v případě padesátníků mince prodala jako hliníkový šrot.

Některé haléřové mince ale našly i jiné využití. Například chomutovský modelář Marek Šátka s jejich pomocí nejprve sestavil 1,3 metru dlouhý model Titaniku, který se skládal z 25 500 mincí neplatných deseti-, dvaceti- a padesátihaléřů. Loni pak představil ještě model německé bitevní loni Bismarck o délce dva a půl metru, na kterou použil přes 85 tisíc starých haléřových mincí.

Pro numismatiky padesátihaléřové mince nemají valnou hodnotu. Podle odborníků jich totiž mezi lidmi koluje příliš velké množství a ani jejich postupné stárnutí jejich hodnotu zřejmě nezvýší. Navíc u mince nebyla ani zaznamenána žádná chyba v ražbě, která by cenu zvedla.

Na výrobu všech padesátihaléřů od vzniku České republiky se spotřebovalo 407,5 tuny hliníku. Celkem bylo vyrobeno téměř 453 milionů padesátihaléřů.

  • 1 Kč573,5 milionu kusů
  • 2 Kč474 milionů kusů
  • 5 Kč264,7 milionu kusů
  • 10 Kč224,5 milionu kusů
  • 20 Kč196,4 milionu kusů
  • 50 Kč125,2 milionu kusů

Historie haléřů je ale mnohem starší. V českých zemích se poprvé objevily ve 2. polovině 14. století, kdy toto jméno dostala drobná stříbrná jednostranná mince. Důležité ale pak bylo, že je jako nejmenší nominál korunové měny zavedl císař František Josef I. v rámci reformy roku 1892, když Rakousko-Uhersko hledalo náhradu za krejcary a zlatky. Za dobu existence Československa a České republiky byly haléřové mince raženy v celkem osmi nominálních hodnotách: jedna, dva, tři, pět, deset, 20, 25 a 50 haléřů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dováží se stále méně ojetých aut. Výjimkou jsou elektromobily

V lednu počet registrací ojetých aut ze zahraničí meziročně klesl skoro o pět procent. Podobný trend trvá už od roku 2021, kdy se prodejům dařilo, protože výrobu automobilek narušila pandemie covidu-19. Častěji se dnes v bazarech objevují ojeté elektromobily z dovozu. Loni jich lidé oproti roku 2023 registrovali dvakrát víc.
před 3 hhodinami

Výborný nečeká dramatický vývoj cen potravin. Podle Fialy z SPD je nutné rozbít oligopol

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.
před 5 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Ukrajinští uprchlíci Česku platí víc, než dostávají. Prospívají i ekonomice

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) příjmy z odvodů a daní ukrajinských uprchlíků převýšily státní výdaje na podporu poprvé ve třetím čtvrtletí roku 2023. Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně se tato bilance bude nadále zvyšovat ve prospěch příjmů státního rozpočtu. Zároveň zdůraznil, že Ukrajinci české ekonomice prospívají ještě více svou spotřebou.
14. 2. 2025

„Do it baby, do it now,“ hecuje Nerudová Evropu. David varuje před plýtváním

Evropská unie se potřebuje zapojit do mezinárodní soutěže na poli umělé inteligence (AI), shodli se europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) a europoslanec Ivan David (SPD) ve čtvrtečních Událostech, komentářích. Nerudová vyzvala, aby EU budovala konkurenceschopnost a vytvořila vhodné podmínky pro technologické firmy. David varoval, že se nemusí podařit dohnat Čínu a Spojené státy americké, které ve vývoji AI vedou.
14. 2. 2025

S rozvojem AI roste poptávka po zdrojích

Umělá inteligence přináší lidstvu největší změnu od průmyslové revoluce, zároveň ale klade enormní nároky na spotřebu elektřiny a vody. Královská technická akademie proto vyzvala britskou vládu, aby od technologických firem povinně vyžadovala údaje o jejich energetické a vodní spotřebě. Jinak podle odborníků hrozí soupeření o tyto zdroje. Dosavadní rychlý rozvoj AI a jeho vysokou energetickou náročnost navíc nebude možné pokrývat výhradně z udržitelných zdrojů. Na tento problém upozornil i summit o AI v Paříži, kde zaznělo varování, že současný vývoj není dlouhodobě udržitelný.
13. 2. 2025

Trump podepsal memorandum k zavedení recipročních cel

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová cla však nevstoupí v platnost okamžitě, Trumpova administrativa má nyní za úkol připravit příslušné návrhy pro jednotlivé země.
13. 2. 2025Aktualizováno13. 2. 2025

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
12. 2. 2025
Načítání...