Dukovany získaly na poslední chvíli povolení, všechny čtyři bloky tak mohou štěpit jádro dál

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vydal povolení k dalšímu provozu bloků tři a čtyři Jaderné elektrárny Dukovany, u nichž nynější desetileté licence skončí s letošním rokem.

Firma ČEZ tak může další léta provozovat všechny čtyři dukovanské bloky, protože na první dva už povolení dostala. Vydaná byla na dobu neurčitou. Aktuálně vydaná rozhodnutí úřad zveřejní, až nabudou právní moci.

Společnost ČEZ už rozhodnutí dostala do své datové schránky. „Získání povolení neznamená, že máme hotovo a usneme na vavřínech. Čeká nás plnění řady podmínek i periodických kontrol zařízení,“ uvedl v tiskové zprávě ředitel divize jaderná energetika ČEZ Bohdan Zronek. 

  • Mezi podmínkami, jež Státní úřad pro jadernou bezpečnost  stanovil provozovateli Dukovan, jsou podle firmy ČEZ administrativní i technická opatření. 
  • K nim patří například aktualizace výpočtů a analýz seismických rizik a revize plánu kontrol zařízení.

Dukovany s celkovým instalovaným výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu celkové spotřeby elektrické energie v ČR. Dukovanský blok číslo jedna byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední čtvrtý blok Dukovan v roce 1987.

Ředitel elektrárny Miloš Štěpanovský na listopadovém semináři ve Valči řekl, že jeho cílem je zajistit u dukovanských bloků provoz minimálně na dalších 20 let.

U prvního bloku Dukovan má ČEZ nové povolení k provozu od loňského března a pro druhý blok této elektrárny ho získal letos v červnu. Také u nich původní licence končily s kalendářním rokem. Firma ČEZ ale v obou případech požádala státní úřad o prodloužení původního povolení o několik měsíců kvůli zpoždění způsobeném nutností opakovaně zkontrolovat svary. Kontroly svarů si vynutilo to, že v dokumentaci byly nalezeny jejich nekvalitní rentgenové snímky. Kontroly byly dokončeny letos.

Energetická společnost ČEZ zvýšila za tři čtvrtletí letošního roku meziročně čistý zisk o 13 procent na 16,6 miliardy korun. Za samotné třetí čtvrtletí byl ČEZ ve ztrátě 66 milionů korun, zatímco loni za stejné období vykázal čistý zisk 0,9 miliardy. Čísla byla pod odhady analytiků.

„Výsledky hospodaření za třetí čtvrtletí zaostaly za očekáváními, a to zejména na úrovni provozní i čisté ziskovosti. Na úrovni (provozního zisku) EBITDA se negativně podepsaly nižší realizační ceny a vyšší náklady na emisní povolenky,“ uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer. Za devět měsíců analytici očekávali čistý zisk až 17,8 miliardy korun.

Generální ředitel ČEZu Daniel Beneš řekl, že třetí čtvrtletí je tradičně, co se týče výsledků, nejslabším z celého roku. Připomněl, že ČEZ potvrdil odhad celoročního zisku, očištěného o mimořádné vlivy, na 19 miliardách korun. Příští rok bude podle něj z hlediska hospodářských výsledků pro firmu ještě náročnější. „Od roku 2019 dál už budou čísla zase vyšší a vyšší,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chybějící připojištění asistence se na dovolené v cizině může prodražit

Automobilem na dovolenou do zahraničí vyrazí každý rok kolem 2,5 milionu Čechů. Podle asistenčních služeb lidé často podceňují připojištění, běžná smlouva přitom nemusí v případě poruchy stačit. Zásahy v cizině jsou násobně dražší než v Česku.
před 1 hhodinou

Na Slovensko míří méně Čechů. Kvůli medvědům i politice

Zájem českých turistů o Slovensko upadá. Loni jich přijelo o dvacet tisíc méně oproti roku 2023. Podle slovenských úřadů jsou důvodem vyšší ceny i obavy z medvědů. Některé ankety ale poukazují na politický vývoj. Slovenský cestovní ruch zatím nedosáhl čísel před covidem.
před 11 hhodinami

Obce a kraje zakončily pololetí v plusu. Málo investují, míní ministerstvo

Hospodaření obcí a krajů skončilo za pololetí v plusu skoro 65 miliard korun. Je to o osmnáct miliard méně než loni, ale stále jde o druhý nejvyšší pololetní přebytek v historii. Podle ministerstva financí tak samosprávy dál investují hluboko pod svými reálnými možnostmi. Starostové se ale brání, že si na své projekty musí nejdřív naspořit. Zůstatky na bankovních účtech radnic dál rostou. V červnu činily rekordních 590 miliard korun.
před 11 hhodinami

Indie se vzepřela Trumpovi. Ruské ropy se nevzdá, píše NYT

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
1. 8. 2025

Státní rozpočet v červenci skončil v deficitu 168,2 miliardy korun

Schodek státního rozpočtu za prvních sedm měsíců letošního roku dosáhl 168,2 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu za sedm měsíců je tak nejnižší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni stát za stejné období roku hospodařil se schodkem 192,3 miliardy.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Trump podepsal exekutivní příkaz, který za sedm dní zavádí cla

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SELČ) podepsal exekutivní příkaz, který zavádí nová cla v rozmezí od deseti procent do 41 procent na dovoz do Spojených států z desítek zemí světa. Nový režim nevstoupí v platnost nyní, jak se původně očekávalo. Cla budou podle dostupných informací zavedena 7. srpna. Na většinu zboží z EU se na základě obchodní dohody uzavřené už o víkendu bude vztahovat poplatek ve výši patnáct procent, týká se to i dovozu aut.
1. 8. 2025Aktualizováno1. 8. 2025

Weby policie či ministerstva vnitra čelily kyberútoku, uvedl Radiožurnál

Weby policie, ministerstva vnitra a některých dalších úřadů čelily ve čtvrtek odpoledne kyberútoku, informoval Radiožurnál. Podle něj by za útokem mohla být ruská hackerská skupina Server Killers, která o něm informovala na Telegramu. V případě policie a ministerstva vnitra už technici problémy odstranili, po sedmé hodině večer však stále nefungoval například web Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
31. 7. 2025
Načítání...