Pečivo, maso a mléko zdražují. Inflace v květnu stoupla na 2,4 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v květnu zrychlil na 2,4 procenta z dubnových dvou procent. Rostly hlavně ceny potravin, zdražování pohonných hmot zpomalilo, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace se tak nadále držela nad dvouprocentním inflačním cílem České národní banky (ČNB) a údaje podle analytiků naznačují, že tomu tak zůstane i nadále. Spolu s tím čekají většinou zvýšení sazeb ČNB již ve druhé polovině roku.

Meziroční inflace zrychlila. Oproti dubnu například pečivo zdražilo o 9,5 procenta, u masa o 5,6 procenta, u mléka o 5,2 procenta a u sýrů o 14,3 procenta. Zpomalení růstu zaznamenali statistici u pohonných hmot z 12,6 procenta v dubnu na 7,8 procenta.

Meziměsíčně spotřebitelské ceny v květnu stouply o 0,2 procenta. Podle statistiků stálo za růstem zejména zvýšení cen ovoce o 2,5 procenta, vepřového masa o 2,6 procenta, pečiva a obilovin o 0,8 procenta a nealkoholických nápojů o 0,9 procenta. Oproti loňskému květnu stouply třeba ceny vajec o 17,5 procenta, másla o 16,4 procenta nebo cukru o 19,6 procenta. Klesly naopak ceny pohonných hmot, a to o 1,1 procenta a ceny tepla a teplé vody o 2,3 procenta.

Analytici očekávali podstatně mírnější meziroční růst inflace, jen na zhruba 2,1 procenta. Podle analytika Komerční banky Viktora Zeisela se bude inflace i ve zbytku roku držet nad dvěma procenty. „Starat se o to bude jádrová inflace a podporovat by ji měl nárůst mezd a zvyšující se kupní síla spotřebitelů,“ sdělil.

3 minuty
Události: Jak se budou vyvíjet ceny masa
Zdroj: ČT24

V celé Evropě inflace na jaře klesla

Napříč střední Evropou je patrný trend, kdy celková inflace v průběhu letošního jara klesla ze svých novoročních maxim, avšak jádrová inflace (inflace očištěná o různé vlivy, třeba sezonní, daňové, různá administrativní opatření) se postupně zvyšuje, upozorňuje hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Platí to podle něho jak o české ekonomice, tak o Maďarsku či Polsku, kdy na jádrové inflaci se projevuje růst domácí poptávky a obecně vysoké využití kapacit v dané ekonomice, zejména pak na trhu práce. Jednotlivé centrální banky pak celou situaci interpretují rozdílně, přičemž vliv zde má jak úroveň inflačního cíle, tak obecně nastavení měnové politiky té které centrální banky. 

4 minuty
Analytik Jan Šumbera z České spořitelny o vývoji na finančních trzích
Zdroj: ČT24

Maďarsko i Polsko mají vyšší inflační cíl, než je tomu v Česku, a také měnově-politické úrokové sazby jsou tam na vyšší úrovni. „Ani Maďarská MNB, ani polská NBP proto neuvažují o zvýšení svých úroků, ale pro letošní rok chtějí stabilitu a obě centrální banky naznačují možnost neměnných úrokových sazeb i pro rok 2018,“ říká Jáč.

Oproti tomu prognóza ČNB předpokládá zvýšení úroků již v letošním třetím čtvrtletí. Úroky ČNB jsou blízko nule, tedy mnohem níže než v Maďarsku či Polsku, a také dvouprocentní inflační cíl ČNB je nižší, než je tomu v případě maďarské centrální banky (3 procenta) či v Polsku (2,5 procenta).

obrázek
Zdroj: ČT24

ČNB má do značné míry volné ruce, její vlastní prognóza argumentuje ve prospěch růstu úroků v letošním druhém pololetí. „Vývoj inflace napříč Evropou, implikace pro měnovou politiku v eurozóně a taktéž vývoj kurzu koruny naopak naznačují, že ČNB nemusí se zvýšením svých úroků spěchat. Zvýšení úroků ke konci letošního roku tak nemůže být vyloučeno, osobně ale vnímám řadu argumentů pro stabilitu úroků ČNB v roce letošním a jejich první zvýšení až v průběhu jara roku 2018,“ dodává Jáč.

Většina analytiků očekává zvýšení úrokových sazeb ještě letos

Naopak analytici Komerční banky očekávají, že by ČNB mohla přistoupit ke zvedání úrokových sazeb ještě letos. „Kurz koruny proti euru na zveřejnění dnešních statistik reagoval posílením na svou nejsilnější hodnotu od konce kurzového závazku, když se dostal dokonce pod hladinu 26,20 CZK/EUR. Aktuální statistiky tak podporují náš výhled, že ČNB bude zvedat úrokové sazby ještě letos. Naše prognóza ukazuje, že centrální banka by k tomuto kroku měla přikročit na svém listopadovém zasedání,“ konstatuje analytik týmu Ekonomický a strategický výzkum Komerční banky.

„Silnější koruna zatím růst cen viditelně nebrzdí. I v dalších měsících bude inflace nad inflačním cílem centrální banky. Ve druhé polovině roku začne centrální banka diskutovat zvýšení úrokových sazeb. První zvýšení sazeb po téměř deseti letech lze tedy čekat nejspíše v listopadu,“ odhaduje hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová.

Průměrná míra inflace za celý letošní rok by tak měla být podle analytičky Raiffeisenbank Moniky Junicke s ohledem na růst ekonomiky a mezd zhruba 2,3 procenta, a to při průměrném kurzu koruny 26,50 Kč/EUR. „Přestože je květnová inflace pod prognózou ČNB, v případě, že koruna bude v příštích měsících posilovat jen mírně, je možné, že k zvýšení úrokových sazeb dojde již během letošního roku,“ uvedla.

Inflace by se tak měla v dalších měsících nadále pohybovat nad cílem ČNB, což společně se začínajícím přehříváním ekonomiky bude dle našeho názoru vyžadovat další zpřísnění měnové politiky. Zahájení cyklu zvyšování sazeb tak očekáváme již v letošním roce.
Jakub Seidler
hlavní ekonom ING Bank
Byty
Zdroj: ČT24

Rostoucí úroky nejsou bez rizika

Zvyšování úrokových sazeb s sebou však přináší i rizika. Problémem je zejména trh nemovitostí. Ceny nemovitostí jsou už vysoko, což se odráží i v nájmech. Podle aktuálně zveřejněných dat rostou nájmy meziročně o 2,7 procent. „Zvýšení úrokových sazeb může ovlivnit lidi splácející hypotéky do té míry, že je nebudou schopni splácet, což způsobí problémy bankovnímu sektoru. Podobné problémy už nejednou způsobily ve světě hypoteční krizi,“ říká hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.

ČNB proto už přijala opatření, že tlačí na snižování výše hypotéky v poměru k ceně nemovitosti. Bohužel zatím to vede k přesně opačnému jevu, než bylo zamýšleno. Místo toho, aby lidé měli menší úvěr, vezmou si jiný druh úvěru, než je hypotéka. Ten je ovšem úročen ještě nejpříznivěji, čímž podle mě pro bankovní sektor rizika rostou, místo aby klesala, jak ČNB zamýšlela. „Čekám proto další a ještě horší regulaci,“ dodává Pikora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 10 mminutami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 7 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
před 23 hhodinami

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...