V posledním čtvrtletí loňského roku zrychlilo tempo hospodářského růstu v Evropské unii na 0,6 procenta. Za celý rok ekonomika EU vzrostla o 1,9 procenta. V případě eurozóny se hrubý domácí produkt ve čtvrtém kvartálu proti předchozím třem měsícům zvýšil o 0,5 procenta. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 procenta. Údaje o nezaměstnanosti pak staví Česko na špici evropských zemí s nejnižší mírou lidí bez práce.
Ekonomika Evropské unie loni rostla o 1,9 procenta, eurozóna byla pomalejší
Evropský statistický úřad Eurostat v úterý zveřejnil několik dat týkajících se evropského prostoru. Podle předběžného rychlého odhadu tempo růstu hrubého domácího produktu eurozóny zrychlilo z 0,4 procenta ve třetím kvartálu na 0,5 procenta v závěru roku. V celém loňském roce ekonomika eurozóny stoupla o 1,7 procenta, celá Evropská unie vykázala o něco rychlejší tempo, a to 1,9 procenta.
„Solidní růst ekonomiky eurozóny je dobrou zprávou i pro středoevropský region, pro nějž je eurozóna hlavní exportní destinací. Otázkou zůstává, jak se ekonomika eurozóny v nadcházejících měsících vypořádá s vlnou politických faktorů (aktivace jednání o brexitu, volby v několika klíčových zemích eurozóny), nicméně jak závěrečné čtvrtletí roku 2016, tak začátek roku letošního jsou ve znamení dobrých zpráv, co se nálady a výkonu v ekonomice eurozóny týče,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Pokud jde o míru nezaměstnanosti v eurozóně za prosinec, tak klesla na 9,6 procenta z listopadových 9,7 procenta. Nachází se tak na nejnižší úrovni od května 2009. V celé Evropské unii zůstala nezaměstnanost beze změny na 8,2 procenta.
Nejlepší situace v rámci EU panovala v České republice, kde míra nezaměstnanosti klesla na 3,5 procenta z listopadových 3,6 procenta. Nutno podotknout, že Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od čísel Úřadu práce, podle kterých nezaměstnanost v Česku v posledním měsíci loňského roku stoupla na 5,2 procenta z listopadových 4,9 procenta.
- Český statistický úřad vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.
Eurostat odhaduje, že v celé Evropské unii bylo v prosinci bez práce 20,065 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku tak jejich počet klesl o více než 1,8 milionu. V samotné eurozóně se počet nezaměstnaných meziročně snížil o téměř 1,3 milionu na 15,571 milionu.
Inflace v zemích platících eurem se vyhoupla na 1,8 procenta
Lednové údaje o inflaci v eurozóně pak vypovídají o zdražování. Podle prvního rychlého odhadu Eurostatu meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně činilo v prvním letošním měsíci 1,8 procenta, přitom v prosinci to bylo 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.
Inflaci podpořily zejména vyšší ceny energie. Lednový růst spotřebitelských cen překonal očekávání ekonomů, kteří jeho tempo podle agentury DPA odhadovali pouze na 1,5 procenta. Inflace je nejvyšší od února 2013.
Evropská centrální banka (ECB) usiluje o to, aby se inflace pohybovala těsně pod dvěma procenty. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů. Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně.
„Data o inflaci a HDP, stejně jako údaje o poklesu nezaměstnanosti, jsou pro ECB signálem, že ekonomika si vede dobře a že rizika deflace či příliš nízké inflace z ekonomiky eurozóny mizí. ECB tak momentálně nemusí uvažovat o rozšíření svých měnově-politických stimulů nad rámec toho, co je již nyní aplikováno,“ míní Jáč.
„Silnější růst v eurozóně i zvyšující se inflační tlaky povedou podle nás k tomu, že ECB v polovině roku přehodnotí program kvantitativního uvolňování a začne ho ve druhé polovině letošního roku utlumovat,“ uvedl hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.