Podmínky ve zpracovatelském sektoru v Česku se v květnu čtvrtý měsíc v řadě zhoršily. Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek od dodavatelů a zásoby, klesl z dubnových 53,6 bodu na květnových 53,3 bodu a vykázal tak nejpomalejší růst podnikatelských podmínek v české výrobě podruhé od července 2013, uvedla společnost Markit Economics. Předělem mezi růstem a poklesem je hranice 50 bodů.
Podmínky v průmyslu se v květnu zhoršily, analytici jsou trochu zklamáni
„Index PMI v květnu klesl čtvrtý měsíc v řadě, což svědčilo zejména o dalším zpomalení růstu výroby. Vzhledem k tomu, že nové zakázky stále rostou pomalu, vypadá to, že v krátkodobém horizontu se i výroba bude zvyšovat jen mírným tempem,“ uvedl vedoucí ekonom u společnosti Markit Trevor Balchin.
Zároveň upozornil, že rozpracovanost zakázek v sektoru nadále rostla a export se zvýšil nejrychleji za tři měsíce. Firmy rovněž nepřestaly nabírat nové zaměstnance, což podle Balchina naznačuje, že úplný útlum sektoru zatím nehrozí. Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela se nicméně začíná projevovat to, že průmysloví výrobci již narážejí na nedostatek kvalifikované pracovní síly. „Růst zaměstnanosti by tak podle nás měl zvolňovat,“ konstatuje.
Celkové vyznění průzkumu podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče přineslo zklamání, protože průzkum Českého statistického úřadu z minulého týdne vykresloval optimističtější obrázek.
„Na druhou stranu indikátor zůstává nejvyšší nejen v rámci regionu, tedy v porovnání s Maďarskem a Polskem, ale také v porovnání se situací v eurozóně včetně Německa,“ uvedl. Žádného zásadního obratu směrem k rychlejšímu růstu výroby se však podle něho nedočkáme zřejmě ani v červnu.
Zeisel také upozornil, že se celkově na zpomalování průmyslové aktivity projevuje výrazný pokles vládních investic. „V souladu se současným vývojem PMI očekáváme, že letos průmysl poroste, ale jeho růstové tempo viditelně zpomalí,“ uvedl.
obrázek
Data ze zahraničí přináší určitý náznak optimističtějších vyhlídek
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera nicméně přináší zahraniční data určitý náznak optimističtějších vyhlídek, jelikož německý výrobní PMI se dle předběžných údajů dostal v květnu na 52,4 bodů, což je nejvyšší hodnota v tomto roce. Rizika ale nadále pramení z dalšího vývoje v Číně.
„Tamní průmyslový PMI se sice drží již 3 měsíce v řadě mírně nad hranicí 50 bodů, změna přístupu čínských autorit z poptávkově tažených stimulů na nabídkovou stranu a odstranění nadbytečných kapacit však může prodloužit slabší dynamiku globálního průmyslu,“ vysvětluje.
Z výsledků průzkumu mezi nákupními manažery společnosti Markit vyplývá i to, že aktivita zpracovatelského průmyslu v celé eurozóně v květnu rostla nejpomalejším tempem za poslední tři měsíce. Údaje tak podporují názor, že výrazné zrychlení hospodářského růstu eurozóny v prvním čtvrtletí bylo pouze dočasné. „Zpracovatelský průmysl eurozóny v květnu zůstal ve stavu blízkém stagnaci,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson.
„Neuspokojivý výkon zpracovatelského průmyslu podporuje obavy, že tempo hospodářského růstu v eurozóně ve druhém čtvrtletí po překvapivě dobrém začátku roku zesláblo,“ citovala jej agentura Reuters.
obrázek
Růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí zrychlil na 0,5 procenta z 0,3 procenta v závěru loňského roku. Analytici ale předpokládají, že ve druhém čtvrtletí hospodářský růst zpomalí a vrátí se k 0,3 procenta. Evropská komise začátkem května snížila odhad celoročního růstu ekonomiky eurozóny na 1,6 procenta z dříve očekávaných 1,7 procenta.
OECD zlepšila výhled pro růst české ekonomiky
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pak nechala ve své aktuální zprávě výhled světové ekonomiky beze změn, kdy stejně jako v únorové prognóze očekává tříprocentní růst. Bylo by to stejné tempo jako loni a zároveň nejpomalejší růst od globální finanční krize. Organizace zároveň upozornila, že světové hospodářství se bude nadále nacházet „v pasti nízkého růstu“, pokud vlády nepodpoří ekonomiku strukturálními reformami a změnami v rozpočtové politice.
OECD však zároveň zlepšila výhled růstu české ekonomiky na 2,4 procenta, zatímco v poslední listopadové prognóze její růst odhadovala na 2,3 procenta. Odhad na příští rok OECD zlepšila na 2,6 procenta z dříve předpokládaných 2,4 procenta.
Prognóza OECD se podle ekonoma Jáče nijak nevymyká odhadům dalších institucí. „Lze tak konstatovat, že prognóza OECD nepřináší nic převratně nového, zároveň ale potvrzuje, že příběh české ekonomiky by měl být i nadále pozitivní,“ řekl Jáč. Česká národní banka (ČNB) odhaduje letošní růst ekonomiky na 2,3 procenta, ministerstvo financí na 2,5 procenta a Evropská komise na 2,1 procenta.