Praha - Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. V čerpání peněz z fondů EU patří totiž Česko totiž k nejpomalejším ze všech evropských zemí. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2015, kterou zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.
Česko čerpá dotace nejhůře z celé EU, může přijít až o 105 miliard
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období. „Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun,“ píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v České republice s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.
Jen v roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni pak nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun. Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013.
Jako hlavní problémy vidí výrazné zpoždění v zahájení čerpání peněz způsobené zdlouhavými schvalovacími procedurami, roztříštěností a častými úpravami pravidel a metodik. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl NKÚ.
- "Toto zpoždění bylo získáno před několika lety, kdy bohužel nebylo včas zahájeno čerpání evropských fondů. Tomu jsme se snažili teď předejít, to znamená, že už máme schválené všechny operační programy, rozjíždí se první výzvy – naším cílem je, aby se to neopakovalo," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) současně uvedl, že na dnešních údajích ohledně evropských peněz za letošní pololetí je vidět, jak se od nástupu koaliční Sobotkovy vlády „dramaticky povedlo zvýšit čerpání peněz z EU“. Vysvětluje to zatím neukončeným rokem a zároveň například zavedením nového monitorovacího systému. „A díky tomu máme i přebytkový rozpočet,“ doplnil Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) k tomu dodal, že jeho rezort má v letošním roce reálnou šanci, že se ho tento problém týkat nebude, protože zřejmě zvládne všechny evropské peníze dočerpat.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naopak tvrdí, že za nedočerpané evropské peníze nemůžou pravicové vlády, ale ještě ty předchozí, ve kterých seděla sociální demokracie. „Kdybych mohl ta léta vrátit zpátky, tak jsem měl smést těch 24 programů a začít znovu se šesti,“ prohlásil.
Miloslav Kala
Problémy s čerpáním se objevily už v předchozím programovém období
Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. „Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídícího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů,“ uvedl Kala.
Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcích zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.
Nejčastější chyby se týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.
V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé Unie. Všechny projekty přitom musí být dokončeny a proplaceny nejpozději do konce letošního roku.
GALERIE
videogallery_546966
Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Letáčkové předá rezort pod vedením Karly Šlechtové (ANO) vlastní materiál o stavu čerpání evropských peněz vládě někdy na přelomu července a srpna. Sama Šlechtová mluvila v únoru o nejčernějším možném scénáři, kdy by hrozilo, že Česko nevyčerpá 85 miliard korun. Podle ministerstva jsou výsledky NKÚ zastaralé, protože vychází z čísel za loňský rok.
Šlechtová vedle toho upozornila také na to, že díky monitorovacímu systému už došlo ke zjednodušení podávání žádostí. „Za měsíc, tedy od doby co jsou vyhlášeny první výzvy, tak už máme žádosti za 50 miliard, je to pět tisíc žádostí, takže to tempo je vysoké a je to jednodušší,“ uvedla.
Česko z EU díky dotacím zatím více získalo, než zaplatilo
Česko za deset let členství v EU z evropských fondů získalo o 410,2 miliardy korun více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU odvedlo v letech 2004 až 2014 celkem 387,3 miliardy korun a získalo 797,5 miliard korun. „Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů. Evropské dotace přispěly k posílení výzkumného a vývojového potenciálu ČR, podporu z Bruselu získalo například 48 vědeckovýzkumných center,“ vypočítal přínosy evropských peněz prezident NKÚ Miloslav Kala. A dodal, že kromě toho se zmodernizovalo více než 1500 zemědělských hospodářství a nakoupilo několik tisíc zemědělských strojů.
