Česko čerpá dotace nejhůře z celé EU, může přijít až o 105 miliard

Praha - Česko může v končícím programovém období podle nejhoršího scénáře přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů. V čerpání peněz z fondů EU patří totiž Česko totiž k nejpomalejším ze všech evropských zemí. Varuje před tím aktuální zpráva EU report 2015, kterou zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad. Ještě loni úřad v publikaci odhadoval, že Česko nedočerpá 65 miliard korun.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poukázal na to, že letos musí Česko vyčerpat zhruba 215 miliard korun, což představuje 30 procent částky, kterou měla země k dispozici za celé sedmileté programové období. „Nejkrizovější varianta hovoří o nedočerpání ve výši až 85,1 miliardy korun v roce 2015, což by znamenalo celkové nedočerpání za roky 2013 až 2015 ve výši 105 miliard korun,“ píše NKÚ v letošní verzi každoroční zprávy o finančním řízení prostředků EU v České republice s tím, že tato hrozba není zcela nereálná.

Jen v roce 2013 nedočerpalo Česko 11,4 miliardy korun, loni pak nevyužilo dalších 8,5 miliardy korun. Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013.

Jako hlavní problémy vidí výrazné zpoždění v zahájení čerpání peněz způsobené zdlouhavými schvalovacími procedurami, roztříštěností a častými úpravami pravidel a metodik. „Příčinou tohoto stavu byl zejména velký počet programů a rovněž složitost jejich implementační struktury,“ uvedl NKÚ.

  • "Toto zpoždění bylo získáno před několika lety, kdy bohužel nebylo včas zahájeno čerpání evropských fondů. Tomu jsme se snažili teď předejít, to znamená, že už máme schválené všechny operační programy, rozjíždí se první výzvy – naším cílem je, aby se to neopakovalo," uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) současně uvedl, že na dnešních údajích ohledně evropských peněz za letošní pololetí je vidět, jak se od nástupu koaliční Sobotkovy vlády „dramaticky povedlo zvýšit čerpání peněz z EU“. Vysvětluje to zatím neukončeným rokem a zároveň například zavedením nového monitorovacího systému. „A díky tomu máme i přebytkový rozpočet,“ doplnil Babiš. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) k tomu dodal, že jeho rezort má v letošním roce reálnou šanci, že se ho tento problém týkat nebude, protože zřejmě zvládne všechny evropské peníze dočerpat.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) naopak tvrdí, že za nedočerpané evropské peníze nemůžou pravicové vlády, ale ještě ty předchozí, ve kterých seděla sociální demokracie. „Kdybych mohl ta léta vrátit zpátky, tak jsem měl smést těch 24 programů a začít znovu se šesti,“ prohlásil. 

Miloslav Kala
Zdroj: ČT24

Problémy s čerpáním se objevily už v předchozím programovém období

Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. „Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídícího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů,“ uvedl Kala.

Chyby v čerpání evropských peněz zjistil i NKÚ, který od roku 2004 při 87 akcích zkontroloval na tisíc subjektů. Při nich zjistil 2000 případů porušení národních a evropských právních předpisů a dalších více než 5200 porušení jiných norem, hlavně závazných pravidel, postupů a smluvních podmínek.

Nejčastější chyby se týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.

V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat 26 miliard eur, tedy přibližně 703 miliard korun. Z hlediska jejich čerpání je však Česko nejhorší z celé Unie. Všechny projekty přitom musí být dokončeny a proplaceny nejpozději do konce letošního roku.

Podle náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olgy Letáčkové předá rezort pod vedením Karly Šlechtové (ANO) vlastní materiál o stavu čerpání evropských peněz vládě někdy na přelomu července a srpna. Sama Šlechtová mluvila v únoru o nejčernějším možném scénáři, kdy by hrozilo, že Česko nevyčerpá 85 miliard korun. Podle ministerstva jsou výsledky NKÚ zastaralé, protože vychází z čísel za loňský rok. 

Šlechtová vedle toho upozornila také na to, že díky monitorovacímu systému už došlo ke zjednodušení podávání žádostí. „Za měsíc, tedy od doby co jsou vyhlášeny první výzvy, tak už máme žádosti za 50 miliard, je to pět tisíc žádostí, takže to tempo je vysoké a je to jednodušší,“ uvedla.

Česko z EU díky dotacím zatím více získalo, než zaplatilo

Česko za deset let členství v EU z evropských fondů získalo o 410,2 miliardy korun více, než zaplatilo. Do rozpočtu EU odvedlo v letech 2004 až 2014 celkem 387,3 miliardy korun a získalo 797,5 miliard korun. „Tyto peníze přispěly k vytvoření 134 tisíc pracovních míst, k vybudování či rekonstrukci téměř 3000 kilometrů silnic a železnic nebo třeba k regeneraci 42 tisíc bytů. Evropské dotace přispěly k posílení výzkumného a vývojového potenciálu ČR, podporu z Bruselu získalo například 48 vědeckovýzkumných center,“ vypočítal přínosy evropských peněz prezident NKÚ Miloslav Kala. A dodal, že kromě toho se zmodernizovalo více než 1500 zemědělských hospodářství a nakoupilo několik tisíc zemědělských strojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bitcoin se po oznámení Trumpových cel propadl hluboko pod sto tisíc dolarů

Ceny nejznámějších kryptoměn v pondělí prudce klesají. Reagují tak na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy zavedou cla na dovoz z Mexika, Kanady a Číny. Bitcoin se propadl hluboko pod sto tisíc dolarů (2,5 milionu korun). Druhá největší kryptoměna ether pak při obchodování v Asii ztratila více než 26 procent a za den oslabila nejvíce za téměř čtyři roky. V úvodu týdne klesají i akcie na evropských trzích. Prudce naopak zpevňuje americký dolar, zatímco kurz čínského jüanu obchodovaného v zahraničí klesl na historické minimum.
10:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kallasová: Pokud EU a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína

„Pokud Evropská unie a USA zahájí obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Reagovala tím na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle nějž budou cla na unijní výrobky zavedena „velmi brzy“. Poukázal přitom na obchodní deficit v neprospěch USA, který podle něj činí tři sta miliard dolarů (přes sedm bilionů korun). Řada evropských státníků před Trumpovým úmyslem varuje, tlačí spíše na vzájemnou spolupráci.
06:24Aktualizovánopřed 4 hhodinami

EU chce zaručit právo na opravu, v tuzemsku ale schází řemeslníci

V Česku by nejpozději od srpna příštího roku mělo začít platit takzvané právo na opravu. Zahrnuje lepší přístup k náhradním dílům a taky k informacím o opravě. Počítá s ním evropská směrnice, která tak posílí práva spotřebitelů, snížit má také množství odpadu. Zatím by se nová pravidla vztahovala jen na vybrané velké spotřebiče. Jenže třeba v tuzemsku je opravářů i dalších řemeslníků málo, a ne všechno se navíc vyplatí do servisu dát.
před 9 hhodinami

Daň z lihu vzrostla, stát ale víc nevybral. Opozice volá po analýze

Stát loni nevybral na spotřební dani z lihu očekávanou částku, přestože sazba daně od začátku roku vzrostla o deset procent. Výběr daně nakonec zůstal na úrovni předcházejícího roku, kdy ještě platil nižší odvod. Vláda přitom v konsolidačním balíčku počítala s nárůstem výnosů o půl miliardy korun. Opozice požaduje analýzu, růst sazby spotřební daně, který dál pokračuje, podle ní nepřináší kýžený efekt. Vláda změny neplánuje.
před 10 hhodinami

Trump zahájil novou obchodní válku, píší média

Americký prezident Donald Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a deset procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. Zahájil tak novou obchodní válku, píší média. Kanada v odvetě zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu korun), oznámil tamní premiér Justin Trudeau. Odvetná cla nařídila i mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová. Odpověď chystá také Čína, která se chce obrátit na Světovou obchodní organizaci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Plošná cla na produkty EU by mohla poslat celou Unii do recese, odhaduje Kalousek

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Jablka či zelí zdražují. Pěstitelé viní špatnou sklizeň a ubývající zásoby

Některé druhy zeleniny a ovoce od začátku roku zdražují. Hlavně jablka, celer nebo zelí. Podle pěstitelů je to hlavně tím, že loňská sklizeň byla špatná a zásoby se tak tenčí. Českým zelinářům zároveň vzrostly náklady na pěstování i skladování. Zlevňování očekávají nejdřív na přelomu jara a léta, tedy až s novou úrodou.
před 19 hhodinami

Česko by mohlo na obranu dávat až tři procenta HDP, říká Fiala

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podmínky ani důvod, prohlásil v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS). Příčinou jsou nynější zahraničněpolitické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (Smer), dodal. Fiala tvrdí, že kritika aktivit, které nejsou v zájmu Česka, není „vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí“ a žádný z vládních představitelů se toho nedopouští. V rozhovoru také připustil, že by bylo možné v příštím volebním období zvýšit výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
včeraAktualizovánovčera v 15:50
Načítání...