Úroky v eurozóně zůstávají na dosavadním rekordu

Frankfurt/Londýn - Evropská centrální banka dnes se základní úrokovou sazbou nepohnula. Jednoprocentní úroveň, na které se úrokové sazby v eurozóně drží od května, nicméně stále představuje rekordní minimum. Zdrženlivý postoj ECB na dnešním zasedání se všeobecně očekával. Banka zároveň zveřejnila aktualizovanou prognózu letošního propadu Evropské ekonomiky, nyní v eurozóně počítá s mnohem hlubší recesí. Představila také podrobnosti svého plánu na pumpování peněz do skomírajícího hospodářství.

K dalšímu snížení sazeb nakonec bankéře ve Frankfurtu nepřiměla ani včerejší aktualizovaná čísla Eurostatu o výsledcích evropské ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí. Ta byla překvapivě ještě černější než původní odhady. HDP eurozóny meziročně propadl o 4,8 procenta a hospodářství celé sedmadvacítky ve stejném období oslabilo o 4,5 procenta.

Eurozóna má letos oslabit o víc než pět procent

Nová prognóza ECB předpokládá, že ekonomika eurozóny se v letošním roce propadne až o 5,1 procenta. V příštím roce by pak podle odhadu mohla klesnout až o procento. „Po mimořádně slabém prvním čtvrtletí se očekává, že aktivita ve zbytku tohoto roku klesne mnohem mírnějším tempem,“ uvedla
banka. 

Většina analytiků předpokládá, že ECB cyklus snižování úrokových sazeb už skončila a nyní bude hledat jiný způsob podpory ekonomiky. Pod jedno procento nechtějí se sazbami jít ani někteří činitelé ECB, nicméně prezident banky Jean-Claude Trichet nedávno řekl, že jedno procento nemusí být nutně minimum.

Dnes také Trichet představil podrobnosti plánu na nákup dluhopisů v hodnotě 60 miliard eur (1,6 bilionu korun). Nákupy se podle Tricheta budou týkat celé eurozóny a měly by být dokončeny do června příštího roku. Plán má eurozóně pomoci snížit náklady na úvěry a vymanit se z recese. „Víme, že to budou dluhopisy kryté, tzn. hypoteční zástavní listy, víme, že to budou dluhopisy s ratingem A a víme, že se to bude týkat střednědobých dluhopisů, tzn. 3-10 let splatnosti,“ dodává Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING.

Úroky se nehnuly ani v Británii

O výši úrokových sazeb se dnes rozhodovalo také v Londýně. I britská Bank of England je nakonec ponechala beze změny na úrovni 0,5 procenta. Cena úvěrů britské centrální banky se tak nahnula už třetí měsíc v řadě. Banka zároveň zatím nedala najevo, že by měla v úmyslu úroky v blízké době měnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...