Jablonec chce vlastní jadernou elektrárnu

Jablonec nad Nisou – V Česku by mohla přibýt další jaderná elektrárna. O její výstavbě uvažují radní v Jablonci nad Nisou, a už dokonce hledají vhodné místo, kde by mohla vyrůst. Důvodem jsou vysoké ceny tepla. Malý jaderný reaktor by problém vyřešil, levně by vytápěl celé město a ještě by dodával elektřinu. Občanské sdružení Spokojené bydlení, které vysoké ceny dlouhodobě kritizuje, ovšem tvrdí, že na tyto úvahy je pozdě, aktuálně to obyvatelům Jablonce nepomůže.

Reaktor o výkonu 50 megawattů by vyřešil jak drahé teplo, tak dodávky elektřiny pro padesátitisícový Jablonec. Sdružení Spokojené bydlení ovšem tvrdí, že na podobné úvahy je už pozdě. „Je potřeba řešit teplárenství teď hned, lépe řečeno měli jsme ho řešit před 20 lety v době, kdy poprvé přišli s námětem jaderné elektrárny do Jablonce,“ upozornil zástupce sdružení Jaromír Janega.

Že je stavba jaderné elektrárny běh na dlouhou trať potvrdil ČT24 i starosta Jablonce Petr Tulpa. „To není otázka výstavby elektrárny během pěti deseti let, to je otázka dvaceti, možná třiceti let,“ uvedl. Dodal ale, že lepší nějaký krok než nic. Výstavbu reaktoru poblíž Jablonce by podpořil i tamní dodavatel tepla. „Budeme samozřejmě dál sledovat vývoj. V tomto okamžiku samozřejmě se konkrétně k tomu nedá říct víc, než že podobné úvahy podporujeme,“ prohlásil ředitel Jablonecké teplárenské Tomáš Balcar.

2 minuty
Reportáž Lucie Pokorné
Zdroj: ČT24

Reaktor vyjde na půl miliardy

Jablonec je zatím prvním městem, které o vlastním jaderném reaktoru uvažuje. Investici za zhruba půl miliardy korun by tak jako pilotní projekt mohl finančně podpořit stát. I tak se Jablonec zřejmě nevyhne diskusím s ekology a posuzováním vlivu reaktoru na životní prostředí.

Teplo v Jablonci je předražené

Jablonečtí se potýkají s vysokými cenami tepla již delší dobu. Od července je přitom čeká další zdražování tentokrát o 3 procenta. Cena pro domácnosti se tak ze současných 670 korun vyhoupne na 690 za gigajoul. V Desné a Tanvaldu stojí gigajoul jen něco málo přes 530 korun, a to i přesto, že tato města jsou menší než Jablonec, a tím pádem se fixní náklady na výrobu tepla rozpočítávají na méně lidí. V Jablonci dokonce lidé zaplatí za teplo více než v Liberci, kde se již dlouho diskutuje o tom, že je tepelná energie předražená. Gigajoul tam vyjde zhruba na 610 korun.

„Já uznávám, že cena tepla není příliš nízká, to je pravda. Ale tvrzení, že město zaspalo, neinvestovalo, a proto je cena vysoká, není pravda,“ brání město jablonecká radní Soňa Paukrtová.

Malé jaderné reaktory už na několika místech ve světě fungují. Například na Čukotce zásobují obyvatele teplem a elektřinou už od sedmdesátých let. Podle Paukrtové by ten jablonecký nemusel být větší než šatní skříň.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 20 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 22 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...