Manažery často spojuje úspěšná kariéra, postavení ve vrcholovém managementu a právě stres. „Kuřáci obyčejně ve stresu kouří daleko více. Lidé, kteří rádi pijí, pijí daleko více. Zlost se zvyšuje a dochází k sebevraždám a vraždám,“ říká ředitelka společnosti People Impact Rostya Gordon Smithová.
Podle mnohých manažerů vše vypadá na začátku úplně nevinně - radostí z povýšení nebo možností realizovat svůj sen. „Na začátku máte pocit důležitosti, více zodpovědnosti, chodíte na párty či rauty, časté je cestování. Byla to nádhera,“ popisuje své začátky Jan Kalina, ředitel společnosti Nestlé Cereal Partners ČR.
Reportáž Zuzany Mašátové
Situace se dokáže velmi rychle a snadno zkomplikovat
Pak však přijdou nečekané události. Zkomplikuje se situace v rodině nebo nastoupí ekonomická krize. Teprve poté se ukáže, jak je manažer odolný. „V momentě, kdy jsem nastupoval, tak jsme byli nuceni změnit kompletně byznys. Období bylo poměrně těžké a součástí změny byznys modelu bylo i zeštíhlení organizace o 20 proces,“ vzpomíná na počátky krize v Česku Jaromír Krytek, ředitel festivalu Le Quattro Stagioni.
Podle Yvony Charouzdové, ředitelky Talent Management Center, jsou špičkoví manažeři firem svým způsobem rutinéři. Také podle ní stres, který manažeři zažívají, nejčastěji souvisí s nejistotou ze selhání. „Znala jsem případ, kdy manažer musel propustit několik desítek lidí. Jeho děti pak byly ve škole šikanovány, manželku několikrát odmítli obsloužit a manažeři měli poškrábané auto a podobně,“ vysvětluje Gordon Smithová. Podle Charouzdové je to sice nepříjemné, ale je to součást práce manažera.
Většina lidí zažila den, v němž se nic nedařilo. Jídlo se připálilo, klíče od auta nebyly k nalezení, dítě mělo horečku, důležitý termín byl ten tam, na cestě do práce se vyskytla kolona a objevily se třeba starosti, jak zaplatit všechny účty. Podle Gordon Smithové může být takový stres jen nárazový a okamžitý, se kterým se lidé dokáží snadněji vyrovnat. Dlouhodobé záležitosti však dokáží potrápit mnohem více.
Stres se začne projevovat na zdravotním stavu
Prvním příznakem stresu jsou podle Charouzdové ztuhlá ramena a krk. Kvůli nedostatku spánku se dostavuje únava, či naopak přichází nespavost. Časté jsou i projevy úzkosti. Ženy sice nejsou tak odolné ke stresu jako muži a stres ukazují dříve a více, ale umí jej lépe ukočírovat. Dlouhodobé vystavení stresu pak může vést až k poruchám, které by se raději měly konzultovat s odborníky.
Jan Kalina, ředitel společnosti Nestlé Cereal Partners ČR
„Tou dobou jsem spal asi tři až čtyři hodiny denně a člověk začínal cítit, že mu docházejí baterky. Přirozenou činností člověka pak bylo, že když už nemůžete, nejlepší je přidat ještě víc… V roce 2005 jsem měl dvě autonehody v řádu tří měsíců po sobě, a to jsem vzal jako velké varování. Obě byly z nepozornosti, ta druhá byla jasným varováním - zvolni.“
V současné době je nutné stres odbourávat, zmírnit tempo a věnovat se například vzdělávání. Jen tak se totiž dá podle některých odborníků čelit případnému neúspěchu, hrozbám ze ztráty zaměstnání, demotivaci a častým změnám nálad.
