Budoucí vládní koalice plánuje velké škrty. A pokud na ně dojde, pocítí je každý. Nejde přitom pouze o snížení státní podpory stavebního spoření. Koalice počítá i s tím, že za dva roky změní systém daní. A chce postupně snižovat deficity státních rozpočtů tak, aby od roku 2016 byl vyrovnaný.
Na stavebním spoření stát ušetří 6,6 miliardy korun ročně
Brífink Petra Nečase
Brífink Petra Nečase
2.7.2010
Reportáž Olgy Málkové a Lukáše Dolanského
Rozhovor s Vojtěchem Lukášem
Komentář Jana Jeníčka
Rozhovor s Lenkou Zlámalovou a Petrem Holubem
Zdaněním státní podpory stavebního spoření stát ušetří přibližně 6,6 miliardy korun. „Neděláme to rádi, ale je to nutný krok. Právní analýzy nám říkají, že tento krok, jakkoliv je nepříjemný, je možný. Na výši subvencí ze státního rozpočtu není žádný nárok,“ prohlásil premiér Petr Nečas. Povinnost odvést novou daň budou mít stavební spořitelny, střádající to tak pocítí až na výpisu ze svého účtu.
Lidem zůstane na účtu pouze polovina dnešní státní podpory. U starých smluv, které lidé uzavřeli do konce roku 2003, tak státní podpora klesne ze 4 500 na 2 250 korun ročně a u nových smluv uzavřených od začátku roku 2004 se sníží z 3 000 na 1 500 korun. Za šest let spoření tak střadatelé, kteří si sáhnou na maximální státní podporu, přijdou u nových smluv zhruba o 9 tisíc korun.
Zavedení daně, která není součástí smluv o stavebním spoření, už podle koalice protiústavní nebude. „To je změna legislativy. Je to stejné, jako kdybyste po zvýšení daně z příjmu šli za zaměstnavatelem a argumentovali, že když jste s ním uzavřeli smlouvu, tak tam nebylo nic o tom, že bude platit vyšší daně. A on vám logicky řekne, že za to nemůže,“ vysvětlil budoucí ministr financí a místopředseda TOP 09 v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny Miroslav Kalousek.
Zavedení bezprecedentně vysoké daně není protiústavní ani podle právníků. „Samotná skutečnost, že nějaká státní podpora je zdaněná, protiústavní není. Existují k tomu i příklady. Když máte dotace, tak si je také musíte dát do příjmů a jsou vlastně zdaněné,“ řekl HN ústavní právník z Právnické fakulty UK Marek Antoš. „Může se jednat o rozpor s pozitivní očekáváním klientů na zmnožení jejich majetku. A navíc o rozpor s ochrannou jejich vlastnického práva,“ tvrdí naopak právník Josef Pivoňka.
Spořitelny: Česko přijde o důvěru finančních trhů
Stavební spořitelny se proti návrhu na zdanění státní podpory bouří. Argumentují tím, že to bude znamenat konec překlenovacích úvěrů, protože na ně bude spořitelnám chybět potřebná hotovost. Obávat by se navíc stát měl i reakce finančních trhů.
„Jednorázové snížení samozřejmě musí dopadnout nejen do ekonomiky stavebních spořitelen, ale tam hrozí velké nebezpečí neklidu na finančních trzích. Zavést padesátiprocentní daň na poskytovanou státní podporu – to je ve finančním sektoru něco absolutně bezprecedentního,“ varoval v rozhovoru pro ČT24 předseda Asociace českých stavebních spořitelen Vojtěch Lukáš. „Toto razantní snížení bude znamenat, že produkt ztratí na atraktivitě pro klienty, takzvané přátelské klienty, a to bude mít dopady do celého systému,“ dodává.
Opozice je také proti. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka označil jednorázové zdanění stavebního spoření, které chystá rodící se koalice, za „podvod na občany“. Není to nic jiného, než zpětné snížení příspěvků, řekl.
Lidé používají stavební spoření na kdeco
V nové koalici se koncept stavebního spoření nejméně zamlouvá Věcím veřejným. Po šesti letech spoření totiž státní podpora zůstane i lidem, kteří ušetřené peníze použijí i na jiné věci než na pořízení bydlení. „Věci veřejné navrhovaly omezení stavebního spoření opravdu jen na stavby. Lidé to dneska mají jako kasičku, jako šetření,“ upozornil předseda Věcí veřejných Radek John.
Na stavebním spoření se dá slušně vydělat
Stavební spoření má v Česku zhruba 5 milionů lidí. Na popularitě mu dodává jeho bezrizikovost spojená s poměrně vysokým výnosem. Díky výhodným úrokovým sazbám a vysoké státní podpoře lze u starých smluv sjednaných před koncem roku 2003 dosáhnout výnosu až kolem 13 procent. U novějších smluv z roku 2004 a pozdějších se výnos vyšplhá maximálně k 7 procentům.
Stavební spoření je pro střadatele výhodné nejen kvůli státní podpoře a příznivému úroku, ale také proto, že si každý může přiměřeně svému příjmu zvolit částku, jakou chce spořit. Je zde však jedna omezující podmínka. Pro přiznání státní podpory v maximální výši musí střadatel za rok naspořit ze svých prostředků minimálně 20 tisíc korun. Znamená to tedy posílat na účet spoření alespoň 1 667 korun měsíčně.
Aby klient dostal státní podporu, nesmí stavební spoření vypovědět minimálně šest let od uzavření smlouvy. Pokud by smlouvu vypověděl dříve, získal by pouze dohodnuté úroky, z naspořené částky by mu ale ukously třeba sankční poplatky za předčasné ukončení smlouvy. Pokud své peníze potřebuje dříve, může využít bez sankcí například překlenovacího úvěru. V takovém případě je ale třeba peníze využít pouze na pořízení bydlení.
Úrok ze stavebního spoření se pohybuje obvykle v rozmezí jednoho až dvou procent. Nejvyšší úrok aktuálně nabízí stavební spořitelna Wüstenrot, u které klienti dostanou při volbě normální či speciální varianty spoření úrok 2,2 procenta za rok. Vyšší úrok při spoření je však obvykle vykompenzován vyšší úrokovou sazbou z úvěru, který si klient může vzít po skončení stavebního spoření. U Wüstenrotu vystoupá při normální variantě na 4,9 procenta, což je nejvíce ze všech stavebních spořitelen na českém trhu. Naopak nejnižší, 3procentní úrok z úvěru je možné získat u Modré pyramidy.
