O rok později se kvůli všem vládním reformám dokonce stávkovalo. Hodinové (13:00 až 14:00) výstražné stávky se 24. června 2008 podle odborů zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků (od rána do 14:00) proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se na hodinu zastavila doprava.
Reforma veřejných financí ležela odborářům v žaludku již v roce 2003 – 19. června protestovalo v centru Prahy asi dva tisíce odborářů (podle organizátorů se sešlo skoro pět tisíc lidí) proti vládnímu návrhu této reformy. Lékaři tehdy vyhlásili stávku, přičemž ve většině nemocnic se však stávkovalo jen symbolicky. Další protest se konal 23. června před Úřadem vlády, kde se shromáždilo podle policistů asi 2 200 lidí, organizátoři hovořili až o 6 000 demonstrantech. Na podzim téhož roku se nespokojení odboráři sešli znovu – pražskými ulicemi kvůli reformě veřejných financí podle odhadu pochodovalo 12 až 15 tisíc lidí; pořadatelé odhadli počet účastníků na více než 20 tisíc.
Stávkovalo se, stávkuje se a stávkovat se bude
Reforma veřejných financí či zákoník práce - vždy jde o sociální věci
Kromě reformy veřejných financí lidé vyšli do ulic i kvůli novele zákoníku práce – tentokrát ale stál dav demonstrujících za sociálnědemokratickou vládou a podporoval její novelu, která měla více ochránit zaměstnance. V Praze na Palachově náměstí se tak 26. listopadu 2005 sešlo na 25 tisíc odborářů z celé země, aby podpořili vládní návrh nového zákoníku práce. Akce se tehdy zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Odbory odmítaly změny požadované zaměstnavateli a ODS, KDU-ČSL a US-DEU, které by oslabily práva zaměstnanců.
Naposledy o sobě dali odboráři vědět 16. května 2009, kdy protestovali proti dopadům krize na zaměstnance. Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo až 30 tisíc lidí, mezi nimi odboráři ze 17 odborových konfederací z 11 evropských zemí (mj. z Německa, Rakouska, Polska, Francie, Itálie, Bulharska, Slovinska). Protest tehdy pořádala ČMKOS ve spolupráci s Evropskou odborovou konfederací (EOK). Podle policie se zúčastnilo zhruba 23 tisíc osob, z toho asi 4 000 cizinců z EU.
Vůbec nejvýraznějším protestem byla demonstrace z roku 1997 na pražském Staroměstském náměstí. Policie účast odhadla na 60 tisíc lidí, odbory ale tvrdily, že lidí přišlo dvakrát tolik. Právě Staroměstské náměstí se stalo svědkem odborářských protestů již v roce 1994 a 1995.
První a nejdelší…
První masovější protest od generální stávky v roce 1989 zorganizovali odboráři v prosinci 1994. Kvůli změnám v důchodovém pojištění tehdy přerušilo na čtvrt hodiny práci půl milionu lidí, s podporou dalšího více než 1,5 milionu zaměstnanců.
Nejdelší polistopadovou stávku zorganizovali železničáři, a to v únoru 1997. Chtěli protestovat 48 hodin, nakonec se ale akce protáhla až na 4 dny. Bouřili se proti chystaným změnám na železnici, nakonec se jak s ministerstvem dopravy, tak i vedením drah dohodli.
Kromě masových protestů se bouřily i jednotlivé profese - například v únoru 2003 stávkovali pražští strojvůdci tramvají a o rok později řidiči autobusů a před rokem do ulic v Praze vyrazili kvůli dotacím zemědělci.
- Demonstrace proti reformě veřejných financíz roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196268.jpg
- Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196262.jpg
- Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196264.jpg
- Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196270.jpg
- Jaromír Dušek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1480/147966.jpg
