Kdy a proč lidé v Česku vyšli do ulic

Praha – Odboráři se po třech letech opět rozhodli dát o sobě vědět. Naposledy zaplavili Prahu 23. června 2007. Tehdy se pod heslem „Zastavme škrtformu“ sešlo na Václavském náměstí rekordních 35 tisíc lidí. Odborové svazy a občanské iniciativy se tak postavily proti reformě veřejných financí, kterou chystala Topolánkova vláda. O balíku opatření mluvily odbory jako o batohu plném bahna a kamení. Protest, který trval necelou hodinu, se tehdy obešel bez problémů. Demonstrace pouze na některých místech na čas zkomplikovala dopravu.

O rok později se kvůli všem vládním reformám dokonce stávkovalo. Hodinové (13:00 až 14:00) výstražné stávky se 24. června 2008 podle odborů zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků (od rána do 14:00) proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se na hodinu zastavila doprava.

Reforma veřejných financí ležela odborářům v žaludku již v roce 2003 – 19. června protestovalo v centru Prahy asi dva tisíce odborářů (podle organizátorů se sešlo skoro pět tisíc lidí) proti vládnímu návrhu této reformy. Lékaři tehdy vyhlásili stávku, přičemž ve většině nemocnic se však stávkovalo jen symbolicky. Další protest se konal 23. června před Úřadem vlády, kde se shromáždilo podle policistů asi 2 200 lidí, organizátoři hovořili až o 6 000 demonstrantech. Na podzim téhož roku se nespokojení odboráři sešli znovu – pražskými ulicemi kvůli reformě veřejných financí podle odhadu pochodovalo 12 až 15 tisíc lidí; pořadatelé odhadli počet účastníků na více než 20 tisíc.

2 minuty
Stávkovalo se, stávkuje se a stávkovat se bude
Zdroj: ČT24

Reforma veřejných financí či zákoník práce - vždy jde o sociální věci

Kromě reformy veřejných financí lidé vyšli do ulic i kvůli novele zákoníku práce – tentokrát ale stál dav demonstrujících za sociálnědemokratickou vládou a podporoval její novelu, která měla více ochránit zaměstnance. V Praze na Palachově náměstí se tak 26. listopadu 2005 sešlo na 25 tisíc odborářů z celé země, aby podpořili vládní návrh nového zákoníku práce. Akce se tehdy zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Odbory odmítaly změny požadované zaměstnavateli a ODS, KDU-ČSL a US-DEU, které by oslabily práva zaměstnanců.

Naposledy o sobě dali odboráři vědět 16. května 2009, kdy protestovali proti dopadům krize na zaměstnance. Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo až 30 tisíc lidí, mezi nimi odboráři ze 17 odborových konfederací z 11 evropských zemí (mj. z Německa, Rakouska, Polska, Francie, Itálie, Bulharska, Slovinska). Protest tehdy pořádala ČMKOS ve spolupráci s Evropskou odborovou konfederací (EOK). Podle policie se zúčastnilo zhruba 23 tisíc osob, z toho asi 4 000 cizinců z EU.

Vůbec nejvýraznějším protestem byla demonstrace z roku 1997 na pražském Staroměstském náměstí. Policie účast odhadla na 60 tisíc lidí, odbory ale tvrdily, že lidí přišlo dvakrát tolik. Právě Staroměstské náměstí se stalo svědkem odborářských protestů již v roce 1994 a 1995.

První a nejdelší…

První masovější protest od generální stávky v roce 1989 zorganizovali odboráři v prosinci 1994. Kvůli změnám v důchodovém pojištění tehdy přerušilo na čtvrt hodiny práci půl milionu lidí, s podporou dalšího více než 1,5 milionu zaměstnanců.

Nejdelší polistopadovou stávku zorganizovali železničáři, a to v únoru 1997. Chtěli protestovat 48 hodin, nakonec se ale akce protáhla až na 4 dny. Bouřili se proti chystaným změnám na železnici, nakonec se jak s ministerstvem dopravy, tak i vedením drah dohodli.

Kromě masových protestů se bouřily i jednotlivé profese - například v únoru 2003 stávkovali pražští strojvůdci tramvají a o rok později řidiči autobusů a před rokem do ulic v Praze vyrazili kvůli dotacím zemědělci.

  • Demonstrace proti reformě veřejných financíz roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196268.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196262.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196264.jpg
  • Demonstrace proti reformě veřejných financí z roku 2003 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1963/196270.jpg
  • Jaromír Dušek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1480/147966.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejde o ekonomické cíle, míní o amerických clech Rusnok. Je to chaos, říká Hnát

Z některých příkladů je vidět, že nejde o obchod ani o americký schodek, řekl v pořadu 90’ ČT24 bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok v souvislosti s některými oznámenými cly ze strany prezidenta USA Donalda Trumpa. S tím souhlasil i prorektor VŠE v Praze Pavel Hnát, který zmínil, že současný chaos ukazuje na to, že ve věci žádné ekonomické propočty nejsou. Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník pak zmínil, že silnou kartou Evropy je zpracovatelský průmysl.
před 9 hhodinami

Kanada bude čelit clu ve výši 35 procent, EU brzy dostane dopis, oznámil Trump

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle tiskových agentur se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Marku Carneymu, který chce do uvedeného data s Washingtonem ještě jednat. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
před 14 hhodinami

Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.
před 18 hhodinami

Bitcoin pokračuje v růstu na další rekordy, překonal hranici 118 tisíc dolarů

Cena bitcoinu v pátek pokračuje v prudkém růstu. Kolem 8:30 SELČ se vyšplhala na další rekord, za posledních 24 hodin posílila zhruba o sedm procent a dostala se nad 118 tisíc dolarů (2,49 milionu korun), vyplývá z údajů kryptoměnové burzy CoinDesk. Výrazně zpevňují i další kryptoměny.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
10. 7. 2025Aktualizováno10. 7. 2025
Načítání...