Nečas dostal pochvalu od OECD, česká ekonomika také

Paříž – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ocenila reformní úsilí české vlády. Přesto dostal český premiér Petr Nečas od generálního tajemníka organizace Ángela Gurríi některá doporučení. Vláda by podle nich měla nadále snižovat administrativní zátěž, zpružnit pracovní trh a zjednodušit daňový systém. Tedy v zásadě pokračovat ve svých chystaných reformních krocích.

Mluvilo se o důchodové a zdravotní reformě

Nečas s Gurríou hovořili především o důchodové a zdravotní reformě, které český premiér označil za „klíčové elementy“ reformního úsilí své koaliční vlády. Gurríovi se líbil především nápad na vznik Národní rozpočtové rady. Jde o nezávislý orgán, který bude posuzovat dopady legislativních návrhů na podobu státního rozpočtu. Sám Gurría v rozhovoru s českými novináři poznamenal, že má Česko ve srovnání s některými jinými z 34 členských zemí organizace relativně malé zadlužení i schodek rozpočtu.

Generální tajemník OECD Ángel Gurría:

„Máte nízký deficit a silný růst, bude se vám nová rovnováha hledat lépe. Vidíme, že Česká republika si vede dobře v řadě oblastí, kde mají jiné země světa a Evropy problémy.“

Tajemník také zdůraznil, že očekávaný růst české ekonomiky v příštích dvou letech dosáhne zhruba tří procent. „Je to nad evropským průměrem,“ podotkl. Další oblastí, kde si ČR vede dobře, je podle něj míra zadlužení.

Gurría Nečase pochválil a pozval na oslavu narozenin OECD

Tajemník vládě v období končící ekonomické krize doporučil pokračovat v ozdravování hospodářství tak, aby se nezvyšovala nezaměstnanost, aby byly veřejné finance udržitelné a přitom se zlepšovaly služby veřejnosti včetně zdravotnictví a školství. Samotného Nečase před novináři pochválil a pozval na květnovou oslavu 50 let existence OECD, kam přijede například šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová či německá kancléřka Angela Merkelová. „Je to tvrdě pracující člověk, udělal si spoustu domácí přípravy,“ poznamenal Gurría o předsedovi české vlády.

Organizace sdružuje hospodářsky nejsilnější státy světa s pluralitním demokratickým zřízením a tržní ekonomikou. Jejím hlavním cílem je dosažení maximálního tempa hospodářského růstu v členských zemích, růstu zaměstnanosti a vzestupu životní úrovně při zachování finanční stability.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 13 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...