Ministerským odborníkům se například nelíbí, že zdravotní a důchodové pojištění se u živnostníků počítá z nižšího základu než u zaměstnanců. „Existuje propastný rozdíl mezi odvodovým zatížením práce zaměstnance a osob samostatně výdělečně činných,“ podotkl člen ministerské pracovní skupiny Petr Chrenko z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers. Jenže třeba výše penze se od výše celoživotní platby odvíjí jen v poměrně malé míře. Oba základy by se proto měly sjednotit.
Sáhnout by se mohlo i na paušály
Dalším bodem plánu, jak od drobných podnikatelů vybírat vyšší odvody, je více než trojnásobné zvýšení pojistného. 80 procent z nich totiž dnes odvádí jen zákonné minimum, které se platí, i když podnikatel nic nevydělává. To činí 1 800 korun měsíčně na důchodovém pojištění a 1 670 korun na zdravotním. Živnostníci přitom podle expertů v řadě případů nepřiznávají všechny příjmy. Je to snadné, když zákazník zaplatí, a nechce přitom účtenku ani fakturu.
Více by se podle expertů dalo vybrat také snížením paušálů, prostřednictvím kterých si živnostníci mohou z daní odepisovat výdaje. Jsou zbytečně štědré, a umožňují tak platit nižší daně.
Plán je na stole, vyhráno ale nemá - je nepopulární
Plán sice připravili odborníci ministerstva financí, zdaleka to ale neznamená, že se vůbec dostane třeba na jednací stůl vlády. Zvyšování daní a odvodů tak významné skupině voličů je totiž politicky nepopulární. Vládní koalice ho tak nejspíš bude chtít značně pozměnit. „Pro nás je zásadní ustanovení koaliční smlouvy, že daňovou reformou nesmí vzrůst daňové a odvodové zatížení osob samostatně výdělečně činných,“ připomněl premiér Petr Nečas (ODS). Že může návrh ještě doznat změn, potvrdil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).
Nečas by nepoměr v pojistném řešil jinak. Živnostníci by měli vlastní důchodový systém, kam by společně přispívali. Neukrajovali by tak z peněz na penze, které si naspořili zaměstnanci.