Na kompromisní variantě se vládní koalice dohodla již před časem. Od příštího roku mají podle ní v Česku platit dvě sazby ve výši 14 a 20 procent. O rok později se sazby sjednotí na 17,5 procenta. Zástupci ODS i TOP 09 žádali rychlejší sjednocení a zvýšení DPH už o prázdninách. Teď ale opět k této myšlence premiéra dohnaly zprávy o vývoji českého hospodářství, na kterém závisí příjmová stránka rozpočtu. Na českém hospodářství se projevuje německé zpomalení. Německo je přitom tradičním tahounem české ekonomiky.
Vládní spotřeba se dostane na dřeň, potřebujeme další příjmy
„Když chceme snižovat deficit, tak to znamená na jedné straně omezit výdaje. Již na příští rok omezujeme vládní spotřebu o 2,4 procenta v rozpočtu a tady se už svým způsobem dostáváme na dřeň, kdy by další omezování výdajů mělo negativní vliv na ekonomický růst,“ vysvětluje Nečas důvod, proč se chce uchýlit k větší dani z přidané hodnoty.
Úvaha o změnách na příjmové straně rozpočtu je proto legitimní. Změna DPH se podle šéfa vlády logicky nabízí. „Nebude to rozpuštěno v kapitolách rozpočtu, ale na snížení strukturálního deficitu, který máme,“ zdůraznil. Ministr Kalousek navíc podotkl, že model DPH na 19 procentech s výjimkou na léky, noviny a knihy preferoval už v létě. Věci veřejné se ale postavily na odpor.
Ministr Kalousek:
„To bylo něco, co jsem si přál, pokládal bych to za daleko logičtější. Ale oficiálně to můžeme navrhnout jen tehdy, pokud o tom přesvědčíme třetího koaličního partnera.“
Dalším zádrhelem je postoj sociálních demokratů, kteří už se současným návrhem zvyšování sazby daně z přidané hodnoty bez výjimek nesouhlasí. Předseda strany Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že v případě vládního sjednocení DPH budou sociální demokraté prosazovat opětovné zřízení dvou sazeb. Do snížené sazby chce ČSSD zařadit právě knihy či léky.