Co poroste a co naopak klesne
- Od příštího roku vzrostou obě sazby daně z přidané hodnoty o procento na 21 a 15 procent.
- Valorizace důchodů se omezí na růst o třetinu inflace a třetinu nárůstu reálných mezd. Opatření má mít tříletou platnost, stejně jako zavedení solidární sedmiprocentní přirážky k dani z příjmů při výdělku nad 100 000 korun.
- Po tři roky má platit zrušení stropu na odvody na zdravotní pojištění a zrušení základní slevy pro pracující důchodce.
- Zavedena má být také dvacetiprocentní daň z příjmu fyzických osob, která se má počítat od roku 2014 z hrubé mzdy.
- Ve státní administrativě by se mělo ušetřit 12 miliard korun.
Miroslav Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE
„To sice nejsou úsporná, ale řekl bych, že jsou to spíše úporná opatření.“
Komunisti i sociální demokrati mají k úsporám vážné výtky
„KSČM odmítá tuto politiku a jako jediné čisté řešení považuje demisi vlády, vypsání nových voleb a nastolení nové ekonomické politiky v České republice,“ říká Vojtěch Filip, předseda KSČM.
„Dnešní rozhodnutí vlády, která v rámci úsporných opatření sáhla i k daňovým změnám, je přiznáním ministra financí Miroslava Kalouska i premiéra Nečase, že daňová reforma z roku 2008 byla jeden velký omyl,“ říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Kabinet podle něho „demontuje principy daňové politiky“, které pravice prosazovala po roce 2006. ČSSD pokládá za hlavní problém změnu principu valorizace důchodů.
Vyjádření Vojtěcha Filipa k úsporným opatřením
Vyjádření Vojtěcha Filipa k úsporným opatřením
Reportáž Jakuba Kajtmana
Do roku 2013 schodek rozpočtu ve výši 2,9 procenta HDP, do 2014 schodek 1,9
Schodek rozpočtu má být podle dohody v roce 2013 nižší o 57 miliard, rok poté o 95 miliard. Vláda materiál podpořila jednomyslně. Ministři za koaliční strany tak splnili podmínku premiéra Petra Nečase (ODS). Pokračování koaliční vlády „rozpočtové odpovědnosti“ by totiž podle něj bez nyní přijatých opatření nemělo smysl. V případě krachu dohody se měly co nejrychleji konat předčasné parlamentní volby.
„Můžeme oprávněně říct, že jsme dostáli tomu, co jsme slíbili, že stabilizujeme rozpočet a snížíme výdaje,“ tvrdí předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Věci veřejné minulý týden oznámily podmíněnou demisi svých ministrů, chtěly tím zřejmě tlačit na koaliční partnery a vynutit si jednání o tématech, která považují za významná. Nečas a vedení koaliční TOP 09 ale reagovalo tím, že podáním demisí vláda končí. VV rychle ustoupily a umožnily tím další jednání, která v úterý uzavřela schůzka koaličních špiček schválením balíku rozpočtových opatření. Dnes jej potvrdila i vláda.
„To, čeho bylo dosaženo, není výsledkem velmi zralých úvah, analýz a zjišťování, kde to České republice pomůže. Bylo to motivem, aby se udržela vládní koalice. A to je naprostá šílenost. V tomto dokumentu není žádné prorůstové opatření,“ říká Josef Středula, předseda odborového svazu KOVO.
Hlavní body, které zazněly na brífinku vlády
- Rozpočtová rada bude pod kontrolou ČNB.
- Zákon o nedůvěře vlády by platil až po volbách.
- Úspory neznamenají masivní zvýšení daní.
- Škrty jsou pro Českou republiku jediná bezpečná cesta.
- Kalousek: Odmítám, že vláda nešetří a lepí díry daněmi.
Kalousek odmítá, že se vláda snaží získat peníze jen masivním zvyšováním daní. „V roce 2006, kdy vládu po sociální demokracii přebírala Topolánkova vláda, byla složená daňová kvóta na úrovni kolem 37 procent,“ uvedl Kalousek. Složená daňová kvóta je podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na hrubém domácím produktu. Příští rok by měla kvóta klesnout na 34,4 procenta k HDP, v roce 2014 ji pak čeká nárůst na 34,5.
Brífink vlády k úsporným opatřením
Zpřísnění pravidel pro vyslovení nedůvěry vládě - schváleno
Vláda schválila návrh zpřísnění pravidel pro vyslovení nedůvěry vládě. K prosazení ústavní změny však nemá potřebnou podporu alespoň části opozice. Sociální demokraté ani poslanci strany Jiřího Paroubka NS-LEV 21 však nechtějí o takzvaném konstruktivním vyjádření nedůvěry vládě ani slyšet.
Opakovaným pokusům o vyslovení nedůvěry by mělo podle návrhu vicepremiérky Karolíny Peake (VV) bránit hned několik změn v pravidlech. Pokud by podle vládního návrhu opozice chtěla vyvolat ve sněmovně hlasování o nedůvěře, musela by se předem shodnout na jménu budoucího premiéra a pro svůj záměr by musela získat podpis 50 poslanců. Po neúspěšném pokusu o vyslovení nedůvěry by mohli kritici vlády přijít s novým až za půl roku, nebo pokud by získali na svou stranu 80 poslanců.
