Evropské dluhy mohou v našem regionu způsobit úvěrovou krizi

Londýn – Současná dluhová krize v eurozóně ohrožuje také finanční toky a úvěrování ve střední a východní Evropě. Evropské banky totiž postupně utahují kouhoutky s penězmi, které dříve ve velkém proudily do soukromého sektoru. Podle prohlášení guvernéra maďarské centrální banky Andráse Simora se totiž banky spíše soustřeďují na své vlastní oddlužení.

Simor během výročního zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Londýně varoval, že dnes není nutné pochybovat o trendu oddlužování bank v eurozóně, kterého jsme si mohli všimnout už na podzim loňského roku. 

András Simor, guvernér maďarské centrální banky

„V některých zemích střední a východní Evropy zpomaluje růst úvěrů. Bojím se, že tempo oddlužování se zrychluje.“ 

Analytici upozorňují, že oddlužování evropských bank představuje vážné a někde dokonce i fatální riziko pro středo a východoevropský region, který se stále vzpamatovává z poslední krize a nedostatku financování. 

Velké evropské banky utahují kohoutky směrem na Východ 

V případě, že bankovní giganty na rekapitalizační přání evropských regulátorů sníží toky peněz, rozvíjející se evropské státy ohrozí odliv kapitálu. A není vyloučena ani další úvěrová krize. Zvýšené riziko je přitom u těch států, jejichž bankovní sektor vlastní z velké části západoevropské finanční domy. Například v Polsku tvoří zahraniční banky dvě třetiny celého trhu a na Slovensku se tento poměr blíží skoro 100 procentům. 

Současně však v regionu klesá i poptávka po spotřebitelských úvěrech, jak zdůraznil Gianni Franco Papa ze skupiny UniCredit. „Nevylučuji, že někteří hráči by dokonce mohli země, které považují za nestrategické, opustit,“ dodal. Evropské banky navíc přemýšlí, jak bojovat s finanční nákazou. Například Santander, který v únoru koupil od belgické skupiny KBC polskou Kredyt Bank, výrazně omezil její portfolio služeb a operací, aby tak zabránil možnému rozšiřování nákazy z jedné země do druhé. 

Gianni Franco Papa
Zdroj: ČT24/Jaroslav Matyáš

Také některé firmy v současné turbuletní situaci vyčkávají. Nechtějí se zadlužovat nebo na půjčky jednoduše nedosáhnou. Zatímco u velkých ekonomik, jako je třeba Turecko nebo Rusko, rostla poptávka po úvěrech v komerční sféře dvouciferným tempem, například v menších pobaltských státech meziročně klesala, doplnil Papa.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
před 6 hhodinami

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
před 6 hhodinami

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
před 8 hhodinami

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vyšší mýto dle Mátla zaplatí dva kilometry nové dálnice. Pocítí to zákazníci, varují dopravci

Vláda schválila zvýšení mýtných poplatků pro nákladní auta od začátku příštího roku. Náklady se promítnou do cen, varoval v Událostech, komentářích prezident Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia Josef Melzer. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl řekl, že jde o určité navýšení rozpočtu, ale už nyní se podle něj staví dálnice rychleji než v přechozích letech.
před 14 hhodinami

Bílý dům zveřejnil akční plán pro AI. Chce dosáhnout „globální dominance“

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zveřejnila plán politiky v oblasti umělé inteligence (AI), který definuje priority USA k dosažení „globální dominance“ v tomto odvětví. Plán počítá například s exportem americké technologie AI do zahraničí a s tvrdým postupem proti státním zákonům, které jsou považovány za příliš restriktivní a brání jejímu rozvoji.
23. 7. 2025
Načítání...