Opencard stála minimálně miliardu

Praha - Projekt pražské Opencard, která měla sloužit jako elektronická peněženka, tramvajenka a měla Pražanům v mnohém usnadnit život, už stál minimálně 1,01 miliardy korun. Ovšem vyčíslené náklady zřejmě zatím nejsou kompletní. Tvrdí to materiál, který v úterý dostali radní hlavního města. Pražský magistrát vydal na projekt přes 673 milionů korun, dalších asi 249 milionů činí náklady dopravního podniku. Výdaje související s projektem měla také městská organizace Ropid a městská knihovna.

Materiál vyčíslující náklady spojené s Opencard zpracoval magistrátní odbor informatiky, který vycházel především z magistrátního účetnictví, uzavřených smluv a usnesení rady. „Poskytla jsem radním první data, zatím ale nemáme kompletní údaje od dopravního podniku,“ vysvětlila radní Eva Vorlíčková (TOP 09).

Náklady dosud nejsou plně vypočítány

„Již z porovnání smluv a účetních dokladů vyplývá, že některé náklady byly účtovány mimo rozpočet Opencard. Jedná se zejména o poradenství, zpracování studií a další služby v rozsahu, který lze obtížně odhadnout. (…) Podklady představují složitou spleť stovek položek (již je to více než 600) a stále se pracuje na jejich prověřování,“ píše se v materiálu.

Odbor informatiky měl kromě vlastních výdajů k dispozici také vyčíslení z odboru hospodářské správy. Výdaje ale podle dokumentu měly zřejmě i další odbory. Jestliže se neobjeví nějaké nové, dosud neznámé položky, mělo by vyčíslení za magistrát odpovídat skutečnosti s tolerancí 0,1 až 0,5 procenta. Jenže jiné mohou být ještě náklady za dopravní podnik a Ropid, odbor informatiky měl totiž k dispozici jen údaje o dotacích, které Praha dopravnímu podniku a Ropidu v souvislosti s Opencard přidělila.

Opencard
Zdroj: ČT24

Na Opencard se podílelo více než 80 firem. Z celkových nákladů dostala nejvíce, a to stovky milionů korun, firma Haguess, která je hlavním tvůrcem a dodavatelem projektu. Desítky milionů korun si podle materiálu vyúčtovala také firma Monet+, která městu dodávala červené plastové karty opencard. Náklady na provoz projektu se snížily poté, co Praha na začátku loňského roku převzala správu projektu. I přesto ale provoz projektu ročně stojí více než 60 milionů.

V současnosti opencard vlastní přes 950 tisíc lidí, slouží především jako tramvajenka a průkazka do knihovny. V souvislosti s kritizovaným projektem navrhla protikorupční policie obžalovat pět bývalých úředníků pražského magistrátu. Viní je z trestných činů porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Hrozí jim až osmileté vězení.

Hi-res
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...