Guvernér České národní banky připustil, že by centrální banka mohla zasáhnout proti síle české koruny, zároveň také vysvětlil, jak by taková intervence probíhala. „My bychom ty koruny prodávali, v praxi by to u nás probíhalo tak, že by bankovní rada určila nějaký kurz, kterého mají obchodníci v určitém období dosáhnout a oni by prodávali tak, aby toho dosáhli. Korunu by nakupovali ti, kteří by kurz považovali za výhodný, ty intervence nefungují tak, že musíte neustále prodávat, tam stačí vědomí hráčů na trhu, že o něco usilujete, že existují hranice, v nichž přijdete a začnete prodávat,“ popsal Singer.
Příliš nízký růst cen blížící se deflaci totiž není pro ekonomiku vůbec pozitivní. To, že ceny příliš nerostou, sice ocení lidé třeba při návštěvě obchodů, fungování trhu ale spíš škodí. „Už teď se nám zdá, že na některých segmentech začíná spotřebitelské chování i investiční chování ovlivňovat hodně negativní sentiment, bavíme se hlavně o těch velkých položkách, ať už jsou to nemovitosti, byty, auta, dražší investiční zboží - a to se bude dále prohlubovat,“ vysvětlil Singer.
Guvernér ČNB také připomněl, že kdyby v České republice nedošlo k růstu daně z přidané hodnoty, byl by růst cen tak nízký, že by neodpovídal inflačním cílům ČNB. „Nás vlastně od velmi nízkého růstu cen - teď nechci říct chrání, protože zvýšení DPH není vnímáno jako pozitivní - ale vlastně nám v tom brání jen zvýšení DPH, jehož efekt byl v loňském roce skoro 1 procento, jinak už bychom byli hluboko pod inflačním cílem,“ uvedl Singer a vysvětlil, že z pohledu laika takový pokles inflace znamená vyšší pravděpodobnost, že přijde o práci. Pomalý růst cen totiž nutí firmy snižovat náklady, včetně těch personálních, a svým místem by si nemuseli být jisti ani státní úředníci, protože malá inflace ohrozí i státní příjmy a s nimi i prostředky, které má stát k dispozici na platy svých zaměstnanců.
