Smlouvy na internetu: Slovensko ušetřilo miliardy ze státní kasy

Praha - Už devět měsíců putuje legislativním kolečkem zákon, který má úřadům státní správy a firmám s účastí státu jako například ČEZ uložit povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy, které uzavřou, na internetu. Na Slovensku platí podobný zákon už dva roky a osvědčil se. Náklady na veřejné zakázky hned v prvním roce fungování srazil skoro o třetinu, protože „v zemi se méně krade“, jak zněl titulek k registru ve slovenském deníku Sme.

Do registru, který stál Slováky v přepočtu jeden milion korun, vkládají uzavřené smlouvy, faktury a objednávky povinně centrální úřady, firmy se státní účastí nebo také vysoké školy. Za dva roky fungování registru už takto zveřejnily přes 350 tisíc smluv. Zveřejnit uzavřené smlouvy musí povinné subjekty podle zákona zcela automaticky, aniž by je k tomu u jednotlivých smluv kdokoliv vyzýval.

A přineslo to ovoce. „Už po prvním roce fungování registru úspora ve veřejných financích dosáhla v průměru 30 procent nákladů. Byly i oblasti - například resort dopravy - kde byla úspora až 50 procent,“ uvedla bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová na semináři v české sněmovně.

Úspory se tak počítají v desítkách miliard korun. „Jen Úřad vlády za první rok fungování registru ušetřil 3,5 milionu eur. Díky zveřejnění smlouvy jsme zastavili také předražený nákup květin na ministerstvu školství za 9 milionů eur,“ zmínila Radičová. Kvůli povinné registraci na volně přístupné webové stránce se přišlo také na chybu ve smlouvě Ústředí práce s firmou, která pro něj měla zajišťovat zadávání veřejných zakázek. Kvůli chybě měla firma nárok na odměnu za hodinu práce v astronomické výši 11 300 eur.

Kromě čistě finančních úspor přineslo zveřejňování smluv na Slovensku i další efekty. Ubylo například tendrů zadávaných bez uveřejnění, ve kterém zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců k jednání. Právě tyto zakázky bývají považovány za silně korupční a pro stát nevýhodné. Dnes se na Slovensku soutěží až 80 procent zakázek, zatímco česká ministerstva vypsala v uplynulých třech letech tendry jen zhruba v 60 procentech případů.

Registr si chválí i nevládní organizace u sousedů. „Je to nejsilnější protikorupční opatření bývalé vlády. Má silný preventivní účinek na úředníky jednak samotným zveřejněním smluv a jednak svým automatickým charakterem,“ prohlásil o registru v rozhovoru pro server Sme.sk ředitel slovenské odnože Transparency International Gabriel Šípoš. 

Bez zveřejnění je smlouva neplatná

Česko se od slovenských kolegů při tvorbě zákona o registru inspirovalo v celé řadě oblastí. Jednou z nich je i to, že každá smlouva, která nebude na dané internetové adrese zveřejněna do tří měsíců od uzavření, se jednoduše ruší. Jenže právě proti tomuto ustanovení se zvedla vlna nevole v řadách ODS.

Přehled smluv na internetu
Zdroj: ČT24

Podle Radičové však není k obavám důvod. Na Slovensku už takto například zrušili některé smlouvy ministerstva obrany a na dané zakázky musela být vypsána nová soutěž, což se podle Radičové nakonec vyplatilo. „Nevím, proč by úřad nezveřejnil smlouvu, pokud ji má zájem realizovat, ledaže má zájem jiný - třeba něco zakamuflovat,“ uvedla bývalá premiérka.

Přestože se slovenský registr osvědčil, zákon, který upravuje jeho fungování, byl již dvakrát novelizován. Původně například musely státní úřady a firmy zveřejňovat veškeré smlouvy a objednávky, které uzavřely. Avšak novela účinná od května roku 2011 zrušila povinnost zveřejňovat ty objednávky, jejichž hodnota nepřesahuje 1 000 eur bez DPH, tedy necelých 26 000 korun. Tuto úpravu si vyžádaly obce a města, aby snížily administrativní náročnost systému.

Nahlédnout do slovenského Centrálního registru smluv můžete zde. V něm zveřejňují své smlouvy státní orgány. Samosprávy a jejich organizace je vyvěšují na vlastní webové stránky, malé obce je posílají do obchodního věstníku.

Cena registru

Český registr bude stát 5 milionů korun, což je pětkrát více než slovenský. Rozdíl v ceně je podle předkladatele zákona o registru, poslance Jana Farského (Starostové a nezávislí), daný objemem dat, která registr pojme. „Náš systém je připravený pro všechny podobné rejstříky. Pokud bude například schválen zákon o uveřejňování dotací podle návrhu poslankyně Langšádlové, tak to půjde v registru také zveřejňovat,“ vysvětlil v rozhovoru pro portál ČT24 Farský.

V Česku také bude mít povinnost zveřejňovat smlouvy mnohem více subjektů. Zatímco na Slovensku je v centrálním registru zveřejňuje necelých osm set úřadů a firem, v Česku by jich mělo být 15 tisíc. Zapojení každého úřadu nebo firmy tak vyjde v průměru asi na 333 korun - aby se následně ušetřily miliardy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VZP loni hospodařila s plánovaným deficitem pět miliard

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.
12:26Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nová čínská umělá inteligence láme rekordy. Vyrobili ji prý „na koleně“

Nejstahovanější aplikací umělé inteligence ve Spojených státech se stal čínský chatbot DeepSeek. Je nejen úspěšný, ale podle dostupných informací i extrémně levný. To vyvolává obavy investorů ze směru, kterým se ubírá vývoj západních umělých inteligencí. Také to narušuje „AI dominanci“, ve kterou věří nová americká administrativa Donalda Trumpa.
před 7 hhodinami

Pokles cen ropy a plynu bude stabilní, věří expert

Ropa po vyhlášení plánů nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na světových trzích začala zlevňovat. „Vypadá to na stabilní vývoj s mírným poklesem ceny,“ věří energetický poradce Vratislav Ludvík. Zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška míní, že aktuální psychologický dopad na ceny je krátkodobý. Hosté pořadu Otázky Václava Moravce také mluvili o evropském a českém odběru plynu a domácích energetických problémech.
včeraAktualizovánovčera v 21:12

Windfall tax i přes nižší výnos od bank výrazně pomohla rozpočtu

Banky loni zaplatily na dani z neočekávaných zisků necelou půl miliardu korun, zjistila z dat Finanční správy Česká televize. Oproti předchozímu roku jde o zhruba třetinový pokles. Přitom když stát daň zaváděl, očekával, že od peněžních domů vybere přes třicet miliard. Naopak energetické firmy odváděly oproti původním předpokladům ve výši sedmnácti miliard korun skoro dvaapůlkrát tolik. I tento výnos pomáhá koalici udržet plánovanou bilanci rozpočtu. Na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií dal stát loni dvanáct miliard korun.
včera v 20:32

Justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, příslušnou novelu ale ještě posoudí Senát

Soudy nečekaly na úpravu zákona o platech ústavních činitelů a justiční šéfové už rozeslali soudcům platové výměry, které počítají s růstem podle trojnásobku průměrné mzdy, řekl ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). To je víc, než chce vláda. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom míní, že pokud vládní návrh nezačne platit do konce měsíce, ústavní činitelé nedostanou lednovou výplatu. Novelu ještě posoudí senátoři, a mnoho z nich má výhrady.
25. 1. 2025

Tři větší podniky ohlásily propouštění

Firmy v Česku čím dál častěji ve velkém propouštějí. Výpovědi, které oznámily koncem minulého roku, míří podle úřadů práce nejčastěji lidem od přepážek. Letos už tři větší podniky ohlásily, že nebudou potřebovat tolik zaměstnanců jako doposud. Výpovědi by se měly týkat asi devíti set lidí v Praze a Středočeském kraji. Podle garantky pro oblast zaměstnanosti Úřadu práce ČR Pavly Janovské by však nemělo dojít k většímu skoku v nezaměstnanosti.
25. 1. 2025

Politická situace v Jižní Koreji neovlivní dostavbu Dukovan, říká šéf KHNP

Do konce března má být podepsaná smlouva mezi společností ČEZ a jihokorejskou KHNP o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby ve „značné míře“. Platí přitom, že cílem je již dříve deklarovaných šedesát procent, nebude to však platit hned od začátku. Na důležitosti projektu i pro Jižní Koreu se podle něj shodnou jak tamní vládní, tak opoziční strany. „Myslím, že politická situace neovlivní ani samotný podpis finální dohody, ani plánovaný harmonogram,“ řekl šéf KHNP.
25. 1. 2025Aktualizováno25. 1. 2025

Jako první vydražila prodejnu v privatizaci. Dodnes v ní pomáhá

Před 34 lety se v Československu začal vracet soukromý sektor. Tehdy se tomu říkalo malá privatizace. Živnostenské podnikání měl obnovit prodej státního majetku. Žena, která vydražila vůbec první prodejnu v zemi, v ní své rodině pomáhá dodnes.
25. 1. 2025
Načítání...