Pačes o Temelínu: Má vůbec smysl stavět další bloky?

Praha – Rozhodnutí o dostavbě Jaderné elektrárny Temelín do konce roku zřejmě nepadne – místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes to řekl v České televizi v rozhovoru pro pořad Ekonomika ČT24. Dostavbu elektrárny přitom nová Rusnokova vláda označila za svou prioritu. Podle Pačese by o tom ale dočasný kabinet rozhodovat neměl – situace na trhu s elektřinou se totiž mění a místo hledání odpovědi na otázku, kdo bude elektrárnu stavět, by si měla česká administrativa nejdříve odpovědět na to, jestli má vůbec smysl ji dostavovat.

ČEZ počítá s tím, že rozhovory s uchazeči o dostavbu – americko-japonskou společností Westinghouse a česko-ruským konsorciem MIR.1200 – budou pokračovat na podzim. Václav Pačes míní, že času na rozhodnutí je dost.

Na druhou stranu se ale projekt bude postupně zdražovat s tím, jak se bude konečné rozhodnutí odsouvat. „Je to takový boj mezi tím rozhodnout a rozhodnout včas, pokud to rozhodnutí bude pozitivní,“ upozornil místopředseda dozorčí rady energetického gigantu.

„Fakt je, že situace na trhu s elektřinou se drasticky mění, zejména díky těžbě plynu z břidlicových hornin a také dotacím do obnovitelných zdrojů. Můj osobní názor – není to stanovisko ČEZu nebo kohokoliv jiného – je, že letos se nerozhodne o tom, jestli se bude dostavovat. Otázka není, kdo bude stavět Temelín, ale jestli vůbec se bude Temelín dostavovat,“ soudí místopředseda dozorčí rady ČEZ Václav Pačes.

"Souhlasím s odstupujícím ministrem financí (Miroslavem Kalouskem – pozn. red.), že z čistě ekonomického hlediska dostavba Temelína není dobrý krok," konstatoval Pačes. Primární otázkou je tedy budoucí energetická soběstačnost země.

„Musíme si za prvé říct: Chceme být do budoucna co nejvíce soběstační v energetice? My nikdy nebudeme úplně soběstační – budeme vždycky dovážet plyn, budeme dovážet ropu. Tak alespoň v té elektřině,“ domnívá se bývalý předseda Akademie věd ČR.

6 minut
Rozhovor s Václavem Pačesem
Zdroj: ČT24

Profesor Pačes zároveň nabádá k tomu, aby stát myslel na to, že tuzemské zásoby uhlí jsou omezené – a z dlouhodobého hlediska by podle jeho názoru bylo vhodnější směřovat je spíše do sektoru teplárenství než do výroby elektrické energie. „My budeme mít větší problém s teplárenstvím než s elektřinou,“ odhaduje Pačes. Že by při výrobě elektřiny mohlo být uhlí plnohodnotně nahrazeno solární nebo větrnou energií, nepředpokládá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...