Praha - Vloni na následky pracovních úrazů v Česku zemřel každý třetí den jeden člověk. Ukazují to poslední čísla Státního úřadu inspekce práce. Při zaměstnání se loni zranilo na 40 tisíc lidí. Jejich léčba, pobyt v nemocnici a doživotní důchody stojí ročně přes 20 miliard. Další peníze stát vydává za nemoci z povolání.
Úrazy v práci za 20 miliard ročně - co dělat, když se v zaměstnání zraníte?
GALERIE
videogallery_424931
Do práce v Česku chodí zhruba 5 milionů zaměstnanců. I když statisticky nejhůř jsou na tom pracovníci v těžkém průmyslu, úraz se může stát komukoliv. Mezi vůbec nejčastější pracovní úrazy patří pád na zem nebo z výšky. Hrozí hlavně těm, kteří pracují ve stavebnictví. Právě takhle jedna vteřina změnila život i montérovi Leoši Páleníčkovi. Při stavbě haly v Ostravě spadl ze žebříku. Skončil na invalidním vozíku. Stát mu teď přiznal jedno z nejvyšších odškodnění mezi pracovními úrazy vůbec - sedm milionů korun. (Více čtěte ZDE)
Rizikové povolání mají ale podle statistik i horníci, vojáci nebo třeba zaměstnanci automobilek. Větší riziko pracovního úrazu hrozí mužům - ve výkazech je jich proti ženám víc než dvojnásobek. Hlavní roli v tom hraje samozřejmě typ vykonávané práce.
Co dělat, když se v práci zraníte?
Zaměstnanec má ze zákona povinnost zranění na pracovišti okamžitě hlásit nadřízenému. Stejně tak je to i s nehodou někoho jiného. Zaměstnavatel musí o každém úrazu vyhotovit záznam a zanést ho do knihy úrazů. Postiženému pak musí předat kopii záznamu. Další kopii pak odevzdává příslušným úřadům – ať už to je policie, inspektorát práce nebo pojišťovna. Každý pracovní úraz se totiž musí řádně prošetřit, aby se objasnila jeho příčina.
Co je a co není pracovní úraz?
„Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním… Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil cestou do zaměstnání a zpět.“ Zdroj: portal.gov.cz
Když si vymknete kotník cestou do práce, pracovní úraz to tedy není. „O pracovní úraz se jedná od té chvíle, kdy zaměstnanec vstoupí do objektu zaměstnavatele,“ vysvětluje specialista na pracovní právo Aleš Terš.
Pokud se zaměstnanec zraní při přípravě pracovních nástrojů, pak se o pracovní úraz jedná. Musí ale při tom dodržet všechny bezpečnostní předpisy. Ublížit si ale může i člověk v kanceláři. Třeba když se opaří horkou kávou. Pokud se to stane sekretářce, která vaří kávu pro svého nadřízeného, pak to je úraz při plnění pracovního úkolu. Pro jiného zaměstnance, který si uvaří kávu pro sebe během přestávky, by to ale platit nemuselo. A stejné by to bylo i v případě, že by k úrazu přišel během oběda.
Ve vážnějších případech má zaměstnanec právo na odškodnění. Pokud se na finančním vyrovnání strany nedohodnou, určí ho soud. Podle nového občanského zákoníku je částka zcela na jeho rozhodnutí. Částky se tak mohou vyšplhat až do milionů korun.
