Úrazy v práci za 20 miliard ročně - co dělat, když se v zaměstnání zraníte?

Praha - Vloni na následky pracovních úrazů v Česku zemřel každý třetí den jeden člověk. Ukazují to poslední čísla Státního úřadu inspekce práce. Při zaměstnání se loni zranilo na 40 tisíc lidí. Jejich léčba, pobyt v nemocnici a doživotní důchody stojí ročně přes 20 miliard. Další peníze stát vydává za nemoci z povolání.

Do práce v Česku chodí zhruba 5 milionů zaměstnanců. I když statisticky nejhůř jsou na tom pracovníci v těžkém průmyslu, úraz se může stát komukoliv. Mezi vůbec nejčastější pracovní úrazy patří pád na zem nebo z výšky. Hrozí hlavně těm, kteří pracují ve stavebnictví. Právě takhle jedna vteřina změnila život i montérovi Leoši Páleníčkovi. Při stavbě haly v Ostravě spadl ze žebříku. Skončil na invalidním vozíku. Stát mu teď přiznal jedno z nejvyšších odškodnění mezi pracovními úrazy vůbec - sedm milionů korun. (Více čtěte ZDE)

Rizikové povolání mají ale podle statistik i horníci, vojáci nebo třeba zaměstnanci automobilek. Větší riziko pracovního úrazu hrozí mužům - ve výkazech je jich proti ženám víc než dvojnásobek. Hlavní roli v tom hraje samozřejmě typ vykonávané práce. 

Co dělat, když se v práci zraníte?

Zaměstnanec má ze zákona povinnost zranění na pracovišti okamžitě hlásit nadřízenému. Stejně tak je to i s nehodou někoho jiného. Zaměstnavatel musí o každém úrazu vyhotovit záznam a zanést ho do knihy úrazů. Postiženému pak musí předat kopii záznamu. Další kopii pak odevzdává příslušným úřadům – ať už to je policie, inspektorát práce nebo pojišťovna. Každý pracovní úraz se totiž musí řádně prošetřit, aby se objasnila jeho příčina. 

Co je a co není pracovní úraz?

„Pracovním úrazem se rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním… Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil cestou do zaměstnání a zpět.“            Zdroj: portal.gov.cz 

Když si vymknete kotník cestou do práce, pracovní úraz to tedy není. „O pracovní úraz se jedná od té chvíle, kdy zaměstnanec vstoupí do objektu zaměstnavatele,“ vysvětluje specialista na pracovní právo Aleš Terš. 

Pokud se zaměstnanec zraní při přípravě pracovních nástrojů, pak se o pracovní úraz jedná. Musí ale při tom dodržet všechny bezpečnostní předpisy. Ublížit si ale může i člověk v kanceláři. Třeba když se opaří horkou kávou. Pokud se to stane sekretářce, která vaří kávu pro svého nadřízeného, pak to je úraz při plnění pracovního úkolu. Pro jiného zaměstnance, který si uvaří kávu pro sebe během přestávky, by to ale platit nemuselo. A stejné by to bylo i v případě, že by k úrazu přišel během oběda. 

Ve vážnějších případech má zaměstnanec právo na odškodnění. Pokud se na finančním vyrovnání strany nedohodnou, určí ho soud. Podle nového občanského zákoníku je částka zcela na jeho rozhodnutí. Částky se tak mohou vyšplhat až do milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 8 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 17 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
20. 2. 2026
Načítání...