Proč neplatíme oranžovým plátkem – aneb jak vzniká platební karta

Praha – Hnědě zabarvený papírek s portrétem Boženy Němcové anebo dvojici podobizen Jana Ámose Komenského a spolu s nimi několik platebních karet nalezne zloděj, který ukradne průměrnou českou peněženku. Ačkoli je podle průzkumu Uni Credit Bank hotovost v Česku stále potřeba, postačí čím dále tím menší částky. Platby kartou zažívají velký vzestup zejména po zavedení bezkontaktního placení. Karty, kterých je v Česku již více než obyvatel, se přitom vyrábějí v pouhých dvou závodech.

Prázdné oranžové plastové kartičky se mění v potištěné embosované platební karty rychlostí 1 500 kusů za hodinu a 4 miliony za rok.

Z oranžového plátku nosičem desetitisíců i milionů korun

Proměna probíhá na lince obsluhované dvěma lidmi. Nejprve se do kartového „polotovaru“, kterým je oranžový plastový plátek, nahrají data zaslaná bankou. „Jak stroj postupuje: Magnetický proužek, kde se nahrávají se data do magnetického proužku, čipové stanice, kde se nahrávají čipy, průměrná doba nahrávání je kolem deseti, dvanácti sekund,“ přiblížil manažer výrobce karet Global Payments Europe Miroslav Immer. V závěrečné fázi potom přichází na řadu tzv. embosér, který na kartu tiskne jméno držitele nebo číslo karty.

Karty před zahájením výroby
Zdroj: ČT24

Prostory, kde se karty vyrábějí, ale i rovnají a vkládají do obálek, v nichž potom putují k novým držitelům, jsou bedlivě střežené. Bezpečnostní opatření se zaměřují na zaměstnance – u výrobní linky jsou pouze dva, ale i ti ostatní musí být oděni v zástěrách bez kapes a navíc na ně nepřetržitě míří kamery.

Jedna je málo

Výroba nových platebních karet v milionech za rok je potřeba. V celém Česku je dnes 10,3 milionu karet a každá z nich přestane platit po třech letech. Ty, kdo karty nepoužívají, potom „suplují“ držitelé vyššího počtu platebních karet. „Někteří mají tři čtyři karty,“ podotkl ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.

Podle průzkumu UniCredit Bank lidé používají karty nejčastěji k výběrům bankomatů, ale stále častěji jimi i přímo platí. Přispívá k tomu především přibývající počet karet umožňujících bezkontaktní platby. „Bezkontaktní placení se tady neuvěřitelně rozmohlo,“ upozornil Marcel Gajdoš z Visa Europe. Bezkontaktních karet je dnes třetina celkového počtu, do tří let by ale již měly trhu dominovat.

Díky jednoduchému placení, kdy při nákupech do 500 Kč není ani nutné zadávat osobní identifikační číslo, se staly realitou i sny bankovních společností – karty se častěji využívají i pro platby malých částek. Nejčastěji si tak lidé u pokladen „pípají“ za 205 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
25. 7. 2025

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025
Načítání...