Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.
Členové Pirátů chtějí změnu způsobu vedení, říká Michailidu. Špoták by si přál větší soudržnost
90’ ČT24 - Piráti chtějí vrátit zemi budoucnost, jaká je ta jejich? (zdroj: ČT24)
Z širšího vedení Pirátů odchází Jakub Michálek. O jeho odvolání z celorepublikového výboru rozhodli v on-line hlasování členové strany. Jeho rezignaci na post v čele poslaneckého klubu ale nepřijali poslanci ani předseda Ivan Bartoš.
„Bylo pro mě spíše šokující, že Michálek řekl, že by chtěl odejít z funkce předsedy poslaneckého klubu,“ přiznal Špoták. Věří ale tomu, že si Michálek potřebuje „vyčistit hlavu“ a vše dobře promyslet. „Myslím, že jeho práce ve sněmovně, která trvá téměř šest let, je nenahraditelná a pro Pirátskou stranu velice důležitá,“ soudí.
Michálkova snaha o rezignaci na šéfa poslanců Pirátů překvapila i Janu Michailidu. „Nemyslím si, že ta funkce je nějak spojena s tím, za co byl Jakub odvolán. Přišlo mi to zvláštní,“ přiznala. „Lze v tomto rozhodnutí hledat nějaké strategické motivace, ale nemluvila jsem s ním o tom, takže si netroufám odhadovat,“ doplnila.
Špoták se již dříve Michálka v některých rozhovorech pro média zastával. Například v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že jiné strany by Pirátům takového politika mohly závidět. Na dotaz, zda by se takto zastal Michailidu, která byla z vedení strany odvolána podobným hlasováním v polovině roku, sdělil, že asi ne takto výrazně.
Modernizace fungování strany
Od založení Pirátů uběhl nějaký čas a procesy či stanovy by měly jít s dobou, míní Špoták. „Myslím, že bychom měli diskutovat o parametrech, aby pro učinění zásadního hlasování se třeba měnilo kvórum členů, které se na tom usnese, (…) aby se někdo nemohl jen tak jednoho dne večer rozmyslet, že se bude hlasovat o čemkoliv,“ uvedl jako příklad. Špoták si však nemyslí, že by diskuze v jiných politických stranách byly méně „bouřlivé“. Rozdíl je prý v tom, že Piráti jsou transparentní a diskuzi ukazují veřejnosti.
„Historicky jsme už měli různá omezení vnitrostranické demokracie. Na začátku jsme třeba měli členský podnět, u kterého stačilo, když získá podporu. Dnes už musí mít podporu 24 hodin, aby bylo spuštěno jednání,“ uvedla Michailidu. Na další modernizaci se podle ní může pracovat, ale všechny změny musí být dostatečně prodiskutovány.
Omezení hlasování o členech Pirátů, jak o něm hovořil Špoták, by podle Michailidu šlo proti jednomu ze základních principů strany, kterým je kontrola mocných. „Ti jsou nejen vně strany, ale i ve straně. Kontrola mocných musí být tedy i ve straně. Kontrolu mocných vykonali členové i na mě a teď ji vykonali i na Jakubu Michálkovi,“ podotkla.
To podle ní ale neohrožuje Piráty jako stabilního koaličního partnera. I kdyby například Ivan Bartoš již nebyl šéfem strany, mohl by být nadále bez problému ministrem, sdělila. Je si vědoma, že jako předseda Pirátů má nyní lepší postavení třeba při vyjednávání ve vládní koalici, ale podle ní to tak být v budoucnu nemusí.
„Nemyslím si, že je třeba si říkat, že se to takto dělalo vždy, tak je potřeba to tak dělat dále. Zrovna Ivan Bartoš má tak vybudovanou značku a je taková osobnost, že vnitrostranickou značku nepotřebuje,“ dodala.
Vedení Pirátů
Odvolání Michálka bylo impulsem pro plzeňského hejtmana Špotáka kandidovat v lednu na předsedu Pirátů. Chce, aby strana upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje. O kandidatuře na předsedu Špoták prý uvažoval již delší dobu.
„Když jsem viděl, že strana byla téměř padesát na padesát rozdělena v rámci hlasování o odvolání Michálka, členům v regionech se situace také nezdála ideální, chtěl jsem v ten okamžik říci, že chci kandidovat,“ odůvodnil.
Špoták by si přál, aby strana byla opět soudržná jako v roce 2017. „Jestli je to možné, nebo jestli je to mylná představa, ukáže teprve čas,“ řekl. Nemyslí si ale, že by se ve straně vytvořilo více frakcí či by byla rozštěpená. Jsou to podle něj jen rozdílné názory na některá hlasování.
Michailidu přiznala, že dlouhodobě není spokojena s tím, jakým způsobem Bartoš vykonává funkci předsedy strany. „Nevolila jsem ho naposledy, nebudu ho volit ani teď,“ uvedla. Podle ní ale Špoták není lepším kandidátem. „Uvidíme, kdo další se přihlásí,“ dodala.
Na dotaz, zda se ona sama pokusí vrátit do vedení strany, uvedla, že zatím neví. „Většinou se v těchto věcech nerozhoduji jen podle sebe a vlastních ambicí, ale i podle toho, jak situace vypadá a jak to vidí členstvo,“ okomentovala.
Ve straně prý cítí poptávku, aby se změnil způsob, jak jsou Piráti vedeni. „Aby se změnil přístup, jak se snažíme dělat reformy. Takže si myslím, že vyzyvatelé budou,“ prohlásila.