Členové Pirátů chtějí změnu způsobu vedení, říká Michailidu. Špoták by si přál větší soudržnost

Nahrávám video

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Z širšího vedení Pirátů odchází Jakub Michálek. O jeho odvolání z celorepublikového výboru rozhodli v on-line hlasování členové strany. Jeho rezignaci na post v čele poslaneckého klubu ale nepřijali poslanci ani předseda Ivan Bartoš.

„Bylo pro mě spíše šokující, že Michálek řekl, že by chtěl odejít z funkce předsedy poslaneckého klubu,“ přiznal Špoták. Věří ale tomu, že si Michálek potřebuje „vyčistit hlavu“ a vše dobře promyslet. „Myslím, že jeho práce ve sněmovně, která trvá téměř šest let, je nenahraditelná a pro Pirátskou stranu velice důležitá,“ soudí.

Michálkova snaha o rezignaci na šéfa poslanců Pirátů překvapila i Janu Michailidu. „Nemyslím si, že ta funkce je nějak spojena s tím, za co byl Jakub odvolán. Přišlo mi to zvláštní,“ přiznala. „Lze v tomto rozhodnutí hledat nějaké strategické motivace, ale nemluvila jsem s ním o tom, takže si netroufám odhadovat,“ doplnila.

Špoták se již dříve Michálka v některých rozhovorech pro média zastával. Například v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že jiné strany by Pirátům takového politika mohly závidět. Na dotaz, zda by se takto zastal Michailidu, která byla z vedení strany odvolána podobným hlasováním v polovině roku, sdělil, že asi ne takto výrazně.

Modernizace fungování strany

Od založení Pirátů uběhl nějaký čas a procesy či stanovy by měly jít s dobou, míní Špoták. „Myslím, že bychom měli diskutovat o parametrech, aby pro učinění zásadního hlasování se třeba měnilo kvórum členů, které se na tom usnese, (…) aby se někdo nemohl jen tak jednoho dne večer rozmyslet, že se bude hlasovat o čemkoliv,“ uvedl jako příklad. Špoták si však nemyslí, že by diskuze v jiných politických stranách byly méně „bouřlivé“. Rozdíl je prý v tom, že Piráti jsou transparentní a diskuzi ukazují veřejnosti.

„Historicky jsme už měli různá omezení vnitrostranické demokracie. Na začátku jsme třeba měli členský podnět, u kterého stačilo, když získá podporu. Dnes už musí mít podporu 24 hodin, aby bylo spuštěno jednání,“ uvedla Michailidu. Na další modernizaci se podle ní může pracovat, ale všechny změny musí být dostatečně prodiskutovány.

Omezení hlasování o členech Pirátů, jak o něm hovořil Špoták, by podle Michailidu šlo proti jednomu ze základních principů strany, kterým je kontrola mocných. „Ti jsou nejen vně strany, ale i ve straně. Kontrola mocných musí být tedy i ve straně. Kontrolu mocných vykonali členové i na mě a teď ji vykonali i na Jakubu Michálkovi,“ podotkla.

To podle ní ale neohrožuje Piráty jako stabilního koaličního partnera. I kdyby například Ivan Bartoš již nebyl šéfem strany, mohl by být nadále bez problému ministrem, sdělila. Je si vědoma, že jako předseda Pirátů má nyní lepší postavení třeba při vyjednávání ve vládní koalici, ale podle ní to tak být v budoucnu nemusí.

„Nemyslím si, že je třeba si říkat, že se to takto dělalo vždy, tak je potřeba to tak dělat dále. Zrovna Ivan Bartoš má tak vybudovanou značku a je taková osobnost, že vnitrostranickou značku nepotřebuje,“ dodala.

Vedení Pirátů

Odvolání Michálka bylo impulsem pro plzeňského hejtmana Špotáka kandidovat v lednu na předsedu Pirátů. Chce, aby strana upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje. O kandidatuře na předsedu Špoták prý uvažoval již delší dobu.

„Když jsem viděl, že strana byla téměř padesát na padesát rozdělena v rámci hlasování o odvolání Michálka, členům v regionech se situace také nezdála ideální, chtěl jsem v ten okamžik říci, že chci kandidovat,“ odůvodnil.

Špoták by si přál, aby strana byla opět soudržná jako v roce 2017. „Jestli je to možné, nebo jestli je to mylná představa, ukáže teprve čas,“ řekl. Nemyslí si ale, že by se ve straně vytvořilo více frakcí či by byla rozštěpená. Jsou to podle něj jen rozdílné názory na některá hlasování.

Michailidu přiznala, že dlouhodobě není spokojena s tím, jakým způsobem Bartoš vykonává funkci předsedy strany. „Nevolila jsem ho naposledy, nebudu ho volit ani teď,“ uvedla. Podle ní ale Špoták není lepším kandidátem. „Uvidíme, kdo další se přihlásí,“ dodala.

Na dotaz, zda se ona sama pokusí vrátit do vedení strany, uvedla, že zatím neví. „Většinou se v těchto věcech nerozhoduji jen podle sebe a vlastních ambicí, ale i podle toho, jak situace vypadá a jak to vidí členstvo,“ okomentovala.

Ve straně prý cítí poptávku, aby se změnil způsob, jak jsou Piráti vedeni. „Aby se změnil přístup, jak se snažíme dělat reformy. Takže si myslím, že vyzyvatelé budou,“ prohlásila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schodek rozpočtu na konci října vzrostl na 230,9 miliardy korun

Stát ke konci října hospodařil s deficitem 230,9 miliardy korun, prohloubil se ze zářijových 194,5 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. Celoroční plán se schváleným schodkem 310 miliard je tak skoro ze tří čtvrtin vyčerpán. Letošní říjnový deficit je čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka v roce 1993. Loni na konci října činil rozpočtový schodek 183,1 miliardy korun.
14:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Nová koncepce výstavby armády podle Pavla není realistická a neplní základní cíle

Vláda v pondělí za účasti prezidenta Petra Pavla projednala novou koncepci armády. Prezident po jednání výsledek nesdělil s tím, že komentář k rozhodnutí kabinetu bude na premiérovi a ministrech. Koncepce ale podle Pavla není realistická a neplní základní cíle. Dokument stanovuje priority rozvoje tuzemských ozbrojených sil do roku 2040. Česko podle něj v současnosti neplní sedmdesát procent závazků vůči Severoatlantické alianci. Popisuje, že vojsko není dost početné, vyzbrojené a nemá dostatečné zásoby.
12:53Aktualizovánopřed 19 mminutami

Zásah proti demonstrantům ve sněmovně byl podle policie přiměřený, pokleknutí už ne

Policisté z ochranné služby zasahovali v Poslanecké sněmovně při projednávání návrhu na zrušení televizních a rozhlasových poplatků oprávněně a přiměřeně. Několik demonstrantů muselo na příkaz policisty také pokleknout, to už ale podle závěrů policie přiměřené nebylo, uvedl mluvčí ochranné služby Tomáš Procházka. S vyhodnocením zásahu bude policie dál pracovat a zařadí tuto situaci do výcviku. Při zásahu v noci z 23. na 24 října vyvedla ochranná služba ze sněmovní galerie osm lidí. Závěr kontroly nerozptýlil pochybnosti a nesouhlas opozice se zákrokem.
11:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Karvinou povede koalice Žijeme pro Karvinou a ANO, primátorem bude Wolf

Téměř padesátitisícovou Karvinou povede v novém volebním období vítězné uskupení Žijeme pro Karvinou spolu s hnutím ANO. Koalice by v jednačtyřicetičlenném zastupitelstvu mohla mít převahu 37 hlasů. V druhém největším městě okresu tak bude pokračovat dosavadní koaliční spolupráce, partneři podepsali koaliční smlouvu. Primátorem má opět být Jan Wolf (Žijeme pro Karvinou), který čelí obvinění v souvislosti s fotbalovou korupční aférou, vinu ale dlouhodobě odmítá.
11:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o financování veřejnoprávních médií

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o současném dění v Poslanecké sněmovně a chystaném zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Diskutovali také o projevu prezidenta Petra Pavla během udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. Věnovali se i účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud. Ruská agrese na Ukrajině přitom dále trvá. Pozvání do debaty přijali režisér a producent Václav Marhoul, advokát Tomáš Sokol, komentátor a člen Rady ČT Jefim Fištejn, reportérka Respektu Eva Soukeníková a publicista a komik Luděk Staněk.
před 4 hhodinami

VideoPřed 35 lety odstartovala registrace kuponových knížek

Přesně před pětatřiceti lety začala registrace kuponových knížek pro první vlnu velké privatizace. Předpokládalo se, že o kupony, za které bylo možné získat akcie tehdy státních podniků, bude mít zájem dva a půl milionu Čechoslováků. Nakonec se ale zapojilo o šest milionů lidí víc – i díky nástupu privatizačních fondů. Šanci zaregistrovat se dostali i obyvatelé menších obcí.
před 5 hhodinami

VideoBobři vrací vláhu do některých částí Šumavy

Do některých částí Šumavy, které by kvůli nedostatku vláhy vysychaly, vrací vodu bobři. Populaci se na chráněném území daří, rozmnožuje se, a tak lokality, kde staví své hráze, výrazně rozšiřuje. Aktivní je hlavně v noci a s větvemi na hráz pomáhá celá bobří rodina. Přírodní přehrady teď stále víc pomáhají i řece Vltavě. Působení bobra na Šumavě nyní také proto začali monitorovat ochranáři a výzkumníci v rámci česko-bavorského projektu.
před 6 hhodinami

VideoNasadíme všechny páky, které máme, řekl Havel k projednávání změny financování ČT a ČRo

Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který nastínil možnost financovat veřejnoprávní média jinak než z rozpočtu či zavést dobrovolné placení, zvláštní. Upozornil, že taková debata se měla odehrávat dávno předtím. „Chtějí zničit nezávislost veřejnoprávních médií, vytáhli do té války a teď k tomu vaří mediální mlhu. Možná proto, aby se ta debata trochu roztříštila, možná aby se nekoncentrovala na to hlavní, což je prostě změna způsobu financování. Možná se tak trochu lekli ulice a reakce občanské společnosti,“ popsal Havel.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.