Tři přihlášky místo dvou. Poslanci schválili změnu pravidel přijímacího řízení na střední školy

Nahrávám video

Urychlit a zjednodušit obsazování středních škol mají změny pravidel přijímacího řízení, které ve čtvrtek schválila Poslanecká sněmovna. Rozhodla o tom v rámci novely školského zákona už v prvním kole projednávání, aby změny mohly platit od příštího roku. Zájemci o středoškolské studium budou moci podle předlohy například podat tři přihlášky místo dvou. Novelu nyní projedná Senát.

Schválenou novelu o přihláškách na střední školy původně připravilo ministerstvo školství. Nakonec ji ale formálně předložili sami poslanci ze všech sedmi sněmovních frakcí kvůli zrychlení schvalovacího procesu, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ocenil. Zároveň podotkl, že návrh konzultoval i se zástupci škol. „Doufám, že se nám přes omezený čas podařilo dosáhnout tvaru, který nebude mít žádné chyby,“ prohlásil Bek.

Na potřebě zrychlení a zjednodušení přijímacího řízení se již dříve shodli politici i odborníci. Podle normy budou moci uchazeči o studium v přihlášce stanovit prioritní školy podle toho, kde by chtěli studovat nejvíc. Úspěšní žadatelé budou díky digitalizaci přijímacího řízení umístěni s ohledem na preferovanou vzdělávací instituci a výsledky.

Změny mají urychlit obsazování středních škol. Systém pro digitalizaci přihlašování zajistí podle ministerstva jeho příspěvková organizace Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat). Spustit ho má ve spolupráci s resortem školství nejpozději k 15. lednu 2024.

Cermat kvůli tomu musel zrušit v červenci vypsanou veřejnou zakázku na dodavatele systému, neboť by řízení nebylo možné včas dokončit. Podle ministerstva celkové náklady na vlastní vývoj budou výrazně nižší než nejlevnější nabídka ve výběrovém řízení. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí řekl, že systém na digitalizaci přihlašování pro střední školy chtějí vytvořit za méně než dva miliony korun.

Novela nepočítá se zápisovými lístky

Ministr Bek po schválení návrhu novely řekl, že se dohodl s vysokými školami, aby pomohly ke zkvalitnění systému, který bude Cermat připravovat. „Myslím, že zapojení univerzit je významným prvkem, který může zkvalitnit ten systém a také přispět k tomu, že bude dostatečně otestován i z hlediska kyberbezpečnosti,“ řekl.

Dosavadní proces přijímacího řízení je podle kritiků zdlouhavý, nepřehledný a způsobuje nejistotu těm, kteří jsou přijímáni až po náhradním termínu a odvolání. Na potřebě reformy přijímacího řízení se shodují politici i odborníci.

Uchazeči budou mít u zkoušek na střední školy dva pokusy i při třech přihláškách, uvádí ministerstvo.

V současnosti mohou žáci poslat papírové přihlášky na dvě vybrané střední školy. Přijetí však musí potvrdit odevzdáním zápisového lístku do deseti pracovních dnů. Po oznámení výsledků prvního kola přijímacího řízení se mohou neúspěšní uchazeči odvolávat a hlásit se do dalších kol přijímacích zkoušek. Ta vypisují střední školy, které po prvním kole nenaplnily své kapacity.

Novela podávání zápisových lístků ruší. Nově by uchazeči měli být automaticky přijati do zvolené školy podle svých preferencí a zároveň výsledků v přijímacím řízení. Rozřazení se uskuteční společně pro řádný i náhradní termín zkoušek.

Na umělecké obory zatím pouze papírové přihlášky

Na umělecké obory ale budou žáci moci zatím podat přihlášku pouze papírově, přičemž čas mají do konce listopadu. „My budeme muset poté ty přihlášky přepsat do Cermatu,“ uvedla například zástupkyně ředitele ze Střední průmyslové školy sdělovací techniky Panská Věra Tůmová a dodala, že jde o přechodný rok a není jasné, jakým způsobem to proběhne. Obává se rovněž časového tlaku. 

Ministr školství podotýká, že to nešlo udělat jiným způsobem. „Jedině bychom museli odložit o rok elektronizaci pro všechny děti, a to bych považoval za velikou chybu,“ dodává Bek. 

Členka sněmovního školského výboru Jana Berkovcová (ANO) proces digitalizace přijímacího řízení podporuje. „Mám ale obavy, aby to neztroskotalo na neschopnosti Cermatu připravit informační systém. Zatím se ty obavy naplňují,“ dodala. 

Podle místopředsedy sněmovního školského výboru Pavla Klímy (TOP 09) však ředitel Cermatu Krejčí poslance ujistil, že situaci zvládnou. 

Nahrávám video

Krejčí: Cermat digitalizaci zvládne

Krejčí posléze v pořadu Události, komentáře znovu ujistil, že digitalizaci Cermat zvládne. „Tvrdíme to od května, kdy jsme se touto cestou vydali a zatím se na tom nic nezměnilo a nepředpokládám, že by se na tom mělo něco změnit.“ Dodal, že do konce roku by mělo být vše připraveno. Cermat podle něj dělá vše pro to, aby změna dopadla dobře.

„Je to všechno, co se dalo udělat takhle narychlo ve třech měsících,“ uvedl s tím, že Cermat rovněž plánuje spustit velkou osvětovou kampaň pro rodiče i pro základní a střední školy. „Aby v únoru, až se to celé spustí, nebyly žádné problémy a vše běželo hladce.“

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich podotkl, že Cermat měl na přípravu skutečně málo času a jde o velmi náročnou práci. Už v minulosti ale označil za hlavní problém spárování školy a žáka. Podle něj se efektivní mechanismus musí zvolit už v příštím přijímacím kole.

Jedním z parametrů je podle něj spravedlnost. „Aby se žáci necítili ukřivdění, že se nedostali na školu, na kterou se měli dostat, protože se tam dostali jiní, horší žáci.“ Druhým parametrem je pak podle něj to, aby žáci při podávání přihlášek znali své šance. „To v okamžiku, kdy za sebou nemají tu přijímací zkoušku, nevědí, protože známky ve škole nebo měření se spolužáky jim nic neříká o tom, jak na tom jsou oproti ostatním zájemcům.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 59 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 1 hhodinou

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 8 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 12 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.