PŘEHLEDNĚ: Voliči v druhém kole rozhodnou o hlavě státu. Žluté lístky dostanou v místnostech

Nahrávám video

Po čtrnácti dnech se v pátek ve dvě hodiny odpoledne opět otevřely volební místnosti. V první den bude možné vhodit hlas jednomu ze dvou prezidentských kandidátů do deseti do večera. V sobotu pak od osmi ráno do dvou odpoledne. Proti prvnímu kolu se mění jedna věc – lístky lidé dostanou až ve volební místnosti.

Ve druhém kole prezidentské volby mohou lidé vybírat ze dvou lístků, tedy ze dvou postoupivších kandidátů – Petra Pavla a Andreje Babiše (ANO). „Dva žluté hlasovací lístky s informací, že to je pro druhé kolo, obdrží volič až přímo od okrskové volební komise. Spolu s úřední obálkou, ta je barvy šedé,“ popsal ředitel odboru voleb ministerstva vnitra Tomáš Jirovec.

Jako u všech minulých voleb je nutné s sebou mít platný občanský průkaz nebo cestovní pas. Ti, kteří si zažádali o voličský průkaz, ho musí komisi odevzdat. „Pokud jste si zažádal o voličský průkaz, máte ho, ale na poslední chvíli se změnily plány a půjdete do té své domovské volební místnosti, tak i tehdy si ten voličský průkaz musíte vzít s sebou. V případě, že ho nebudete mít, tak vás nenechá (komise) odvolit,“ zdůraznil Jirovec.

Do úřední obálky pak každý vkládá jen jeden lístek. Neplatný hlas bude ve chvíli, kdy bude lístek úplně přetržený, vhozený do volební urny bez obálky nebo do obálky vložený jiný kus papíru. „Když je nějak pomačkaný, že se vám ohne růžek, tak to nevadí,“ podotkl Jirovec. Neplatné by bylo hlasování také ve chvíli, kdy by volič vložil do obálky lístky pro oba kandidáty.

Ti, kteří jsou kvůli covidu-19 buď v izolaci, nebo karanténě, si mohli do čtvrtečních osmi večer telefonicky zažádat na úřadě, v místě, kde stonají, o zvláštní přenosnou volební schránku. Ostatní nemocní nebo nemohoucí mohou toto učinit i v průběhu voleb. Ačkoliv volby končí v sobotu ve dvě hodiny odpoledne, komise nechají dovolit všechny lidi, kteří budou v tento čas ještě ve volební místnosti.

Nahrávám video

Ve druhém kole prezidentské volby se rozhodlo volit v izolaci s covidem-19 celkem 934 lidí, o volební schránku si požádalo 264 voličů, do drive-in stanovišť jich přijelo 670. České televizi to sdělili mluvčí jednotlivých krajů. Lidé v izolaci s covidem-19 mohli volit v prvním i druhém kole prezidentské volby nebo drive-in stanovištích nebo právě díky zvláštní volební schránce. Celkem ve druhém kole využilo tyto možnosti o 571 nakažených voličů více.

Sčítání hlasů

Bývá zvykem, že výsledek prezidentských voleb se veřejnost dozví ze všech typů voleb nejrychleji. Před pěti lety vystoupil Miloš Zeman s vítězným projevem už v půl páté odpoledne. Podobně rychlý výsledek očekávají statistici i letos. „Dalo by se říci, že jak pro voliče, tak pro okrskové volební komise je zpracování sčítání hlasů při prezidentských volbách skutečně to skoro nejjednodušší,“ sdělil mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.

Zatímco v prvním kole voleb v roce 2018 ukončilo nejvíc volebních komisí sčítání kolem třetí hodiny odpoledne, ve druhém se sčítalo ještě rychleji – v průměru o dvacet minut. Jednoduše proto, že kandidátů ubylo. „Z minulosti víme, že u prezidentských voleb skutečně devadesát procent všech volebních okrsků jsou ta data sečtena někdy kolem půl čtvrté v tom druhém kole. Takže skutečně je to velice rychlé,“ řekl Cieślar.

Sčítání hlasů v komisích mohou podle mluvčího statistiků v krajním případě zbrzdit technické problémy nebo zimní počasí, které nedovolí převoz hlasovacích lístků. Ze zákona mají volební komise na sečtení hlasů 24 hodin. Že by ho u prezidentských voleb naplno využily, se ale nepředpokládá.

V prvním kole hlasování byl letos rekordně vysoký zájem. Zatímco v prvních dvou přímých volbách prezidenta přišlo necelých 62 procent voličů, letos to bylo téměř o půl milionů lidí více – přes 68 procent voličů. Účast tak byla dokonce vyšší než ta ve druhém kole v roce 2018. Data se ale regionálně výrazně liší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.