Případ restituce takzvaného Bečvářova statku se kvůli dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže vrací k vrchnímu soudu. Bude se znovu zabývat verdiktem pro bývalou ředitelku pražského pozemkového úřadu Evu Benešovou, která dostala podmíněný trest. Podle Stříže soud chybně posoudil otázku zavinění.
Vrchní soud bude znovu rozhodovat o Benešové v kauze Bečvářova statku
Nejvyšší soud nařídil znovu otevřít případ bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Benešové, která v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku dostala tříletý trest vězení podmínečně odložený na stejně dlouhou dobu.
Dovolání Benešové soud odmítl, vyhověl však dovolání, které v její neprospěch podal nejvyšší státní zástupce Stříž.
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu se případ vrací na odvolací stupeň, tedy k Vrchnímu soudu v Praze. Podle databáze InfoSoud svolal vrchní soud jednání na 1. února.
„Nejvyšší státní zástupce ve svém dovolání namítal, že Vrchní soud v Praze u obviněné nesprávně posoudil otázku zavinění. Nejvyšší soud se ztotožnil se závěrem nejvyššího státního zástupce, že jednání obviněné nemělo být posouzeno jako nedbalostní, ale jako úmyslný trestný čin,“ řekl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Minulé rozsudky v kauze
Kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé verdikty, opakovaně zasahoval Nejvyšší soud. Benešová od počátku vinu odmítala. Vrchní soud ji naposledy uznal vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Výrazně při tom zmírnil rozsudek, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení, a uložil jen podmínku. Podle předsedy odvolacího senátu Jiřího Lněničky se neprokázalo, že by se bývalá úřednice obohatila a že by jednala úmyslně. NS ohledně úmyslu Benešové zaujal opačný názor.
Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Janem Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi.
Horák měl jít na sedm let do vězení. Vrchní soud mu ale verdikt opakovaně zmírnil, naposledy na tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Další bývalý úředník, Petr Chmelík, si vyslechl za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to zatím jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
