Deficit rozpočtu bude příští rok vyšší než plánuje vláda. Je nutné zvýšit daně, míní ekonomové

Nahrávám video

Deficit státního rozpočtu příští rok výrazně překročí vládou zamýšlených 295 miliard korun, shodli se v pořadu Otázky Václava Moravce bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek. Nutné je podle nich zvýšení daní.

Samek odhaduje rozpočtový schodek pro příští rok významně přes 300 miliard korun. „Není to realistické, přání je otcem myšlenky. Bude záležet na mnoha aspektech,“ říká k připravovanému rozpočtu, jehož schodek má podle vlády činit 295 miliard.

Podle Samka je ve vládním návrhu řada nejasných předpokladů na výdajové i příjmové stránce. „Zatím nevidíme světlo v tunelu, i v minulém týdnu byla přijata opatření, která prohlubují příjmovou stranu,“ upozorňuje. 

S tím souhlasí i bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok. „Nejistota je obrovská. Nevíme, jaké vzniknou další nové výdaje nebo jak se změní příjmy,“ vyzdvihl. Podle něj se vláda v současnosti chová nehospodárně. Přijímá některé kroky, které dál zbytečně navyšují současné výdaje, usuzuje.

„Důležité je, že když teče do lodi, tak je potřeba ty díry ucpávat hned. Ne se tvářit, že jsme něco slíbili a už to nelze jinak. Situace je jiná, než když se to slibovalo. Myslím, že je neštěstí, že se přidávají další díry, které mohly počkat,“ upozorňuje Rusnok a kritizuje například zvýšení limitu pro platbu DPH a také avizované změny v důchodové politice. 

Nezbude než zvýšit daně, říká Rusnok

„Já úplně žasnu i třeba v souvislosti s předčasnými důchody. Důchodový systém nebyl stavěn na to, aby byla třikrát ročně valorizace, a teď se ukazuje, že to deformuje výpočet předčasných důchodů,“ podotýká Rusnok.

Podle něj však místo toho, aby ministerstvo v legislativní nouzi udělalo novelu zákona a „ucpalo díru“, úředníci radí lidem, aby se přihlásili k předčasnému důchodu, a tím ho budou mít vyšší. „Ale ten vyšší důchod budeme platit všichni, a zejména naše děti, dalších padesát let,“ zdůrazňuje s tím, že takto nevypadá odpovědné vládnutí. Je to navíc podle něj neférové, protože lidé, kteří půjdou do důchodu za rok či dva, budou mít nižší důchod, ačkoliv pracovali déle.

Nahrávám video

Rusnok kritizoval také předloňské zrušení takzvané superhrubé mzdy, což snížilo příjmy do státního rozpočtu o zhruba devadesát miliard korun. Podle bývalého premiéra tak bude nutné zvýšit zdanění příjmů fyzických osob, ovšem aby nebylo tak výrazné, navrhuje zvýšení i dalších daní. „Pro lepší politickou průchodnost nezbude nic jiného. Nebál bych se toho, že se udělají úpravy u DPH, spotřební daně či korporátní daně.“

Naopak zkritizoval navrhované snížení podpory v nezaměstnanosti, které bude podle něj mít na rozpočet vliv minimální. „V zemi, kde je nejnižší nezaměstnanost, mluvíme o částce ve výši miliardy. To je typický úlet resortního typu,“ konstatuje.

Samek odrazuje od vyššího zdanění práce

Také ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Tomáš Havránek míní, že zvýšení daní bude nutné. „Dojde k přehodnocení odmítání zvyšování daní. V nějakém horizontu dvou let musíme něco s tím rozpočtem dělat,“ předesílá a zmiňuje mimo jiné i devizové rezervy ČNB, které když se neprodají a investují do akcií, tak mohou vydělávat až sto miliard ročně.

Poznamenává ale, že největší smysl mu dává zvýšit daň z příjmů. „Je to největší balík peněz, je na tom společenská shoda poměrně široká. Snížení daní, které prosadily ODS a ANO v té době nedávalo smysl. Takže vrátit zpět,“ říká s tím, že chápe vládu, protože nejde o lehké rozhodnutí.

Navrhovaná opatření Národní ekonomické rady vlády
Zdroj: ČT24

Samek však vyjádřil obavy, že terčem bude opět zaměstnanec či zaměstnavatel. „Ukazuje se, že tam, kde lze peníze vybrat nejsnáze, jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé. Jde se opět na zdanění práce. Přitom titíž ekonomové nám řeknou, že zdanění práce je v Česku extrémně vysoké, na rozdíl od jiných zemí, kde se zdaňuje majetek,“ upozorňuje.

Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet se schodkem 375 miliard korun. Jeho novelu však v tomto týdnu vetoval prezident Miloš Zeman. Vadí mu to, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...