Záchranné stanice pro zvířata čelí odlivu sponzorů a dárců. Kvůli zdražování a podfinancovanému systému hrozí uzavření části z nich. České televizi to potvrdil předseda Národní sítě záchranných stanic (NSZS) David Číp i oslovené záchranné stanice. Chtěly pomoc od ministerstva životního prostředí, odcházející ministryně Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale jejich žádosti nevyhověla s odkazem na nepříznivý ekonomický vývoj u nás i ve světě.
Síť záchranných stanic zvířat kolabuje, části hrozí uzavření
Peníze od dárců, se kterými počítala záchranná stanice v Třeboni, letos nedorazily. Náklady jsou naopak vyšší. „Situaci jsme museli řešit tím, že jsme si zkrátili úvazky,“ popisuje ředitel stanice Jan Nový, jak se jeho organizace vyrovnává s dírami v rozpočtu. Tomu, že řada lidí své příspěvky buď snížila, nebo zcela zrušila, se nediví. „Je osmnáctiprocentní inflace, lidi raději šetří,“ odhaduje Nový.
Dodal, že většina lidí na záchranné stanici pracuje hlavně proto, že je to baví. Pokud se ale situace nezmění, dostane se podle něj třeboňská stanice na konci roku do ztráty. I navzdory náročnému období zatím organizace funguje v plném režimu, zaměstnanci ale musí pracovat pouze na částečný úvazek nebo zadarmo.
O poznání horší situaci řeší Záchranná stanice Pasíčka na Chrudimsku. Kvůli špatné finanční situaci již museli zaměstnanci omezit část služeb jako například odchyty zvířat ve městech nebo jejich dopravu na stanici.
„Pomáhají policisté i hasiči. Bez nich bychom to nezvládli,“ popisuje situaci vedoucí záchranné stanice Josef Cach. „Museli jsme propustit řadu lidí, kteří se zabývali ekologickou výchovou, sezonní zaměstnanci vůbec nenastoupili,“ dodává. Třeba s úklidem nebo údržbou jim teď pomáhají lidé z úřadu práce. „Úřady práce jsou pro nás významným partnerem. Jejich pomoc byla vždycky doplňková, teď je stěžejní,“ tvrdí Cach.
Dražší krmivo i pohonné hmoty
Přestože všechny záchranné stanice řeší stejný problém, a to finance, samotné náklady stouply každé organizaci z jiného důvodu. Záleží na velikosti stanice, rozsahu území, které pokrývá, nebo také na způsobu vytápění. „Například ceny krmiv se zvýšily o 42 procent,“ uvádí vedoucí Záchranné stanice Rajhrad Jaroslav Sedláček.
Zásadně se do rozpočtů organizací propisují i náklady na benzin nebo naftu. Pro zraněná zvířata totiž musejí pracovníci často dojet sami. „Vyšší ceny se podepsaly především na nákladech na pohonné hmoty pro naši zvířecí sanitku,“ říká Alena Konvalinová, vedoucí stanice ve Vlašimi. I tam se proto snaží s lidmi, kteří na stanici volají, domlouvat, aby zraněné zvíře dopravili na stanici sami.
V neposlední řadě stanice trápí i navyšování mezd. „Když se to všechno nasčítá, tak máme velký problém to ustát,“ popisuje situaci v Bartošovicích tamní vedoucí Petr Orel.
Princip domina
Předseda národní sítě záchranných stanic David Číp varuje, že pokud stanice začnou zavírat, může tato situace vyvrcholit v rozvrat celé národní sítě. „Když vypadne jedna stanice, o to více práce začnou mít stanice okolní. A principem domina pak ani tyto stanice nemusejí ten tlak ustát,“ vysvětluje Číp. „Pokud dnes necháme stanice padnout, bude jejich obnova a provoz v budoucnu stát daleko více prostředků než dnes,“ dodává Číp.
Národní síť záchranných stanic proto v srpnu zaslala dopis ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové. „S ohledem na nepříznivý ekonomický vývoj u nás i ve světě, i ostatní priority resortu životního prostředí, však aktuálně nevidím možnost dalšího navyšování těchto prostředků jako reálnou,“ uvedla Hubáčková v odpovědi, kterou má ČT k dispozici. Na otázky České televize resort životního prostředí neodpověděl.
Pokud by síť stanic zkolabovala, musely by záchranu nalezených zvířat převzít policisté, hasiči nebo například zoologické zahrady. Ti ale nejsou na podobné případy vybaveni, s největší pravděpodobností by tak podle Čípa docházelo k častějšímu úhynu.
