Jednání Poslanecké sněmovny toto volební období dlouhodobě poznamenávají obstrukce. V rozjitřené atmosféře se přitom poslanci musí shodnout na obsazení místopředsednického postu komory. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přitom mezi některými členy není „chuť do rychlého řešení“. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce, kde spolu s poslankyní a někdejší místopředsedkyní sněmovny Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) a senátorem Václavem Láskou (SEN 21) hovořil i o digitalizaci státu nebo transformaci České pošty.
Spory mezi vládní koalicí a stranami opozice jsou v Poslanecké sněmovně na denním pořádku. Čtvrteční dopoledne zahájili poslanci pří, která souvisela s projednáváním písemné interpelace Patrika Nachera (ANO) na premiéra Petra Fialu (ODS) o omezování svobody slova.
Zástupci koalice obvinili opoziční poslance ze snahy o oddálení zahájení úvodní debaty o vládním návrhu na změny výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu. „Atmosféra v Poslanecké sněmovně je v posledních dnech opravdu velmi vypjatá,“ popsal ministr vnitra.
Podle senátora Lásky mohou být obstrukce legitimním právem zastupitelské demokracie. „Ale zůstává jím, pokud ji využijete třeba jednou za volební období. Pokud z toho uděláte standard jednání, degradujete práci Poslanecké sněmovny, nahráváte lidem, kteří politice nevěří,“ řekl.
Kvůli komplikacím v jednání panují podle Rakušana otázky i ohledně nadcházejícího hlasování o postu místopředsedy sněmovny. ANO po odstoupení Mračkové Vildumetzové na její místo nominovalo bývalou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou (ANO). Rakušan jí vytýká otázky spojené s uplatňováním poslaneckých náhrad, kvůli kterým Dostálovou vyšetřovala police. Ta následně případ odložila s konstatováním, že k trestnému činu nedošlo. „Já bych určitě pro Kláru Dostálovou s lehkým svědomím nehlasoval,“ poznamenal vicepremiér.
Situace tak připomíná podmínky před volbou místopředsedy z klubu ANO po sněmovních volbách, kdy poslanci koalice na post několikrát odmítli zvolit exministra Karla Havlíčka, než do křesla nakonec usedl. „Atmosféra mezi mnohými koaličními poslankyněmi a poslanci je taková, že chuť do rychlého řešení tady úplně není, to musím přiznat,“ podotkl Rakušan. Koalice však podle něj chce respektovat rozdělení postů ve vedení dolní komory podle výsledků voleb.
Podle Mračkové Vildumetzové nefunguje komunikace mezi koalicí a opozicí. Příčina podle ní tkví v tom, že zástupci koaličních stran „mají strašně moc přednostních práv“. Upozornila, že zatímco do voleb vládní strany kandidovaly ve dvou koalicích, ve sněmovně mají pět poslaneckých klubů.
Strany kabinetu podle ní „nikdy nerespektovaly“ kandidáty ANO do vedení komory, připomněla neúspěšný pokus o nominaci bývalého předsedy sněmovny Radka Vondráčka. Jiného kandidáta než Kláru Dostálovou se ale ANO prosazovat nechystá. „Podle mého názoru by spolu měla koalice a opozice začít více komunikovat,“ uvedla Mračková Vildumetzová.
Sněmovna by se měla začít chovat jako zákonodárný sbor, řekl Láska
Senátor Láska kritizoval poměry v Poslanecké sněmovně. „Pro mě je to vždy šok do sněmovny jít. Obhajujete zákon, nikdo vás neposlouchá, neslyšíte vlastní slovo. Deset poslanců telefonuje během jednání, pan Faltýnek si tam dělá soukromou poradu, pan Foldyna tam řve na někoho z SPD, kdy půjdou na oběd,“ vylíčil.
Dolní komora by tak podle něj měla zapracovat na tom, „aby se začala chovat jako zákonodárný sbor“. „Její vystupování jako celku je žalostné,“ řekl. „Neprospívá to vztahu mezi veřejností a politiky,“ dodal.
Vyjednávání v Senátu podle něj většinou probíhají před samotnou schůzí, „aby to nebyla velká komedie na plénu“. Při volení místopředsedů se podle něj akceptují nominanti jednotlivých politických klubů. „Klub za něj ručí. Sám si tím dává i vizitku, koho nominuje,“ popsal praxi v horní komoře parlamentu.
Datové schránky
Debata se stočila také k datovým schránkám. Povinnost jejich používání lidmi, kteří využívají elektronickou identitu, měla začít platit teprve od začátku příštího roku, Rakušan ale avizoval, že pro fyzické osoby to nakonec nebude.
Podle Lásky je třeba dbát na ochranu starších generací, které nepoužívají informační technologie. Na druhou stranu ale přiznává, že datové schránky „se musí stát součástí naší společnosti“, protože zjednodušují řadu procesů.
Se zrušením povinnosti souhlasí Mračková Vildumetzová, podle které je dostatečné, že si lidé nebo například spolky mohou datovou schránku zřídit dobrovolně. Upozornila také na finanční náročnost takového opatření.
Podle Rakušana zrušením povinnosti vláda neupustila od svého závazku digitalizace. Počet zřízených datových schránek podle něj v posledních měsících razantně vzrostl. „Naším úkolem je přijít s pozitivní motivací, udělat maximální kampaň,“ řekl. Až sedmnáct procent české společnosti je podle něj ale počítačově negramotných, a proto zřizovat plošnou povinnost by „jenom zvyšovalo společenskou tenzi“.
Transformace České pošty
V rámci digitalizace státu by se podle Lásky měla restrukturalizovat Česká pošta, která by si zasloužila „prudkou reorganizaci smyslu její existence“. Měla by podle něj zajišťovat základní věci, jako jsou právě datové schránky. Nemuselo by to podle něj ale nutně znamenat rušení poboček například v malých obcích.
Podle Rakušana ani není žádná jiná cesta možná. „Základní transformace (…) České pošty je připravena,“ řekl. Její služby by se měly rozdělit do dvou částí. V rámci jedné by poskytovala nezbytné služby bez ohledu na jejich ziskovost. V druhé části by pak Česká pošta mohla nadále fungovat na liberalizovaném poštovním trhu, ale konkurenceschopně a bez nároků na dorovnání ztrát.
„Musíme se dostat k tomu, aby se pošta z ekonomického srabu dostala,“ prohlásil. Česká pošta by se tak mohla rozdělit na dvě instituce – státní úřad a akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem. „Nesmí být ale omezena dostupnost poštovních služeb,“ řekl.
