Lékaři stále sledují pacienty, kteří měli těžký průběh onemocnění covid-19 nebo mají po prodělané nákaze dlouhodobé potíže. Pneumologové mají v databázi sedm tisíc takových pacientů. Podle jednoho z nich nejsou následky tak zlé, jak se předpokládalo. Nad očekávání všech dělá velké pokroky i tříletý Adam, který bojoval o život v nemocnici. Jeho příběh před půl rokem vyvolal mimořádnou vlnu solidarity.
„Existuje to, ale je to naštěstí méně strašidelné,“ říká expert o následcích covidu
3 minuty
Události: Postcovidoví pacienti se mohou zotavit do dvou let
Na postcovidové stavy se zaměřují v nemocnici v Hradci Králové. Pacienti mohou mít různé obtíže: od psychických, neurologických, respiračních až po poruchy srdečního rytmu. Podle dosavadních zjištění se ale i vážně nemocní lidé dokážou zotavit.
„Existuje to, ale je to naštěstí méně strašidelné, než jsme si mysleli na počátku,“ říká o důsledcích covidu přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové Vladimír Koblížek. Týká se podle něj „zhruba pěti až deseti procent lidí, kdy po covidu mají obtíže po době tří měsíců a delší.“
„Máme několik pacientů, kteří měli těžké změny na CT (druh vyšetření), měli těžký průběh v nemocnici, měli umělou plicní ventilaci, měli ECMO. Po roce a půl se plíce pomalinku regenerují,“ tvrdí Koblížek, podle kterého by se pacienti mohli většiny problémů zbavit zhruba do dvou let. Klíčový je pravidelný pohyb a rehabilitace, hlavně dechové.
Adam je už zpátky z nemocnice
Jedním z těžce nemocných byl i tříletý Adam. Covidem-19 onemocněl v únoru, skončil v kómatu a přes čtyřicet dní napojený na umělou plicní ventilaci. K tomu se ještě přidala pneumokoková nákaza. Šance na přežití neměl téměř žádné.
Nakonec však všechny překvapil. Probudil se a začal dělat pokroky. Letošní rok sice Adam prožil v nemocnicích, nyní je však konečně doma.
„V tom jsou děti bezvadné. Jak jsou mladé, organismus to dokáže dotáhnout nevídaně daleko,“ popisoval letos v březnu primář jednotky intenzivní a resuscitační péče z Thomayerovy nemocnice Martin Prchlík.
„Nejdříve se děti postaví tři měsíce potom, co se s nimi začne pracovat. On si stoupl za měsíc a půl a začal chodit. Měl obrovskou vůli,“ vzpomíná v současnosti Adamova maminka Adriana Málková.
Dlouhodobé následky
Podle fyzioterapeutů z olomoucké nemocnice už se chlapec dostal na úroveň stejně starých dětí. Pořád ale mají před sebou dlouhou cestu. Adam se totiž stále potýká s následky, například s epilepsií.
„Pravé ucho slyší hůř než to levé, nicméně celkově slyší. Snáší spoustu věcí hůř, období vzdoru se nám vrátilo. Já si myslím, že na to má po tom všem nárok,“ popisuje Málková.
Kvůli péči o Adama se jeho maminka ještě nemůže naplno vrátit do práce. Na příspěvky od státu zatím čeká marně. Pomáhají jí proto různé nadace, a hlavně peníze od dárců. „Byla jsem překvapená, kolik lidí náš příběh zasáhnul a kolik lidí napsalo hezké vzkazy,“ říká.
