Česko vstupuje do týdne bez povinných testů, epidemie dál slábne

3 minuty
Události: Skončilo plošné testování ve firmách i školách
Zdroj: ČT24

V Česku v neděli přibylo nejméně nově potvrzených případů koronaviru za posledních šest týdnů, testy jich odhalily 4267. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o tři tisíce méně. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl oproti minulé neděli o 430 na 673. Dál výrazně ubývá i provedených testů. Nižší je i počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v neděli vyžadovalo nemocniční péči 3127 nakažených. V minulém týdnu skončilo povinné testování ve firmách i školách, kvůli rizikovým kontaktům jsou poslední lidé v karanténě. Od soboty by je již hygienici neměli nařizovat.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Incidenční číslo kleslo pod tisíc, na sto tisíc obyvatel za sedm dní připadá nyní 995 nových případů nákazy. Relativní počet nakažených se ale liší podle regionů. Z krajů je nejvyšší v Jihomoravském, kde za poslední týden mělo pozitivní test 1203 lidí ze sta tisíc, nejnižší v Karlovarském (737). Jestliže byl nedělní přírůstek v celorepublikovém měřítku nejnižší od 9. ledna, například ve Středočeském kraji, kde byl spolu s Prahou již v lednu nejprudší nárůst počtu nakažených, bylo množství pozitivních testů nejnižší od 2. ledna.

Za celý minulý týden bylo v Česku potvrzeno téměř 107 tisíc nově nakažených, o týden dříve to bylo zhruba 160 tisíc a v první únorový týden téměř 230 tisíc. V mezitýdenním srovnání klesá počet nově potvrzených případů 13 dní v řadě.

Od začátku epidemie v březnu 2020 odhalily laboratoře v Česku přes 3,51 milionu případů koronaviru. Většina lidí se z nákazy vyléčila, zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19 evidují statistiky 38 257.

V nemocnicích je po víkendu 3127 lidí nakažených covidem-19, z nich 219 bylo v těžkém stavu. Oproti předchozí neděli jsou oba počty nižší, hospitalizovaných ubylo necelých sedm stovek, lidí v těžkém stavu je o čtyři desítky méně. Na počátku minulého týdne ještě počty hospitalizovaných v mezitýdenním srovnání stoupaly. Změnilo se to ve středu. Méně pacientů v těžkém stavu ve srovnání s předchozím týdnem je od pátku.

Slábnutí covidu by zvrátila jen nová nakažlivá varianta, řekl Dušek

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je evidentní, že je koronavirová varianta omikron na ústupu. „Virová zátěž klesá ve všech věkových kategoriích. Pokles začínáme pozorovat i v kategorii seniorů,“ poukázal.

Za důležité považuje, že ubývá lidí, kteří skončí kvůli covidu v nemocnici a jsou přijímáni již v těžkém stavu. „Tento parametr nevykazuje superrizikový vývoj. Je to datová pojistka, že už jsme za vrcholem této vlny epidemie,“ je Dušek přesvědčen.

Nedomnívá se, že by hrozil zvrat. „To by znamenalo, že by hodně prudce nastoupila nová varianta viru. Omikron je do té míry nakažlivou variantou, že zvrátit vývoj tak, aby se zvrátil v následujícím týdnu, dvou, třech, myslím, možné není. Tuto jistotu beru i z dat z okolních států Evropy,“ zdůraznil.

Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula předpokládá, že „můžeme dále rozvolňovat, jak je plánováno“ vzhledem k tomu, že i přes rušení různých restrikcí již množství nově nakažených nerostou. Připustil, že lze omezit i preventivní testování. „Splnilo smysl,“ poznamenal s tím, že důležité bylo v době, kdy bylo například potřeba zjistit, zda a jak rychle nastupuje varianta omikron. 

Pražské tramvaje otevírají i přední dveře

V pražské městské hromadné dopravě skončila část protiepidemických opatření. Od ledna zakázal dopravní podnik ve snaze ochránit řidiče před nákazou nastupovat do městských autobusů a do starších tramvají předními dveřmi, v autobusech nemohli cestující ani využít přední řadu sedadel. To končí.

Některá další opatření ještě platí. Zrušené zůstává poptávkové otevírání dveří, vždy se tedy otevírají všechny dveře ve vozidle, nemění se nic ani na povinnosti mít ve voze nasazený respirátor. Také ještě je omezen provoz. Od příští soboty posílí město víkendový provoz metra, naplno bude pražská MHD jezdit od 21. března.

Nastupování a vystupování předními dveřmi bylo omezeno od doby, kdy bylo zavedeno plošné testování v zaměstnání, přičemž lidé s pozitivním testem museli na pět dní do karantény. Nyní již nic takového nehrozí. Povinnost plošně testovat v minulém týdnu skončila. Letos poprvé nepodstoupí pravidelné pondělní testy školáci a potřeba nejsou ani v zaměstnání. Zároveň je od soboty účinný nový metodický pokyn hlavní hygieničky, který již nepočítá s nařizováním karantén po rizikovém kontaktu.

Konec karantén se projevuje ve firmách

Okamžitě se konec karantén projevil podle svazu průmyslu i ve firmách. „Budou si moci oddechnout. Některé v tom, že opět sníží přesčasové hodiny, v jiných případech, že mohou zase rozběhnout naplno výrobu,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Konec karantén pociťují i v Oblastní nemocnici Příbram. „Je to velká pomoc pro naši nemocnici. Ještě minulý týden jsme v karanténách měli čtyřicet lidí, což je pro nemocnici závažný počet,“ uvedla tamní hlavní sestra Ivana Králíčková. Zdravotníků s covidem v Česku postupně ubývá. Zatímco na začátku února jich bylo i přes osm tisíc, na konci minulého týdne už to byla jen polovina.

Za měsíc testování v zaměstnání přes 172 tisíc pozitivních

Zhruba za měsíc, kdy bylo plošné testování v zaměstnání povinné – dvakrát týdně antigenními testy – nahlásili zaměstnavatelé 172 667 pozitivních výsledků. Vrchol nastal ve třetím z pěti týdnů plošného testování, kdy bylo přes 45 tisíc pozitivních antigenních testů. Karanténě, která byla povinná při takovém výsledku, se mohl vyhnout ten, kdo podstoupil kontrolní PCR test s negativním výsledkem.

Možnost takový test podstoupit využilo 59 procent lidí, kteří měli pozitivní antigenní test. Jim ovšem PCR testy většinou nákazu potvrdily. Pozitivních bylo 84 procent kontrolních PCR testů.

Zaměstnavatelé nemuseli hlásit negativní testy, není tedy jasné, kolik bylo celkem provedeno antigenních testů a jaké procento bylo pozitivní. Podle dřívějších odhadů se testování mezi 17. lednem a 18. únorem týkalo zhruba čyř milionů zaměstnanců a živnostníků. Povinnost se nevztahovala na lidi pracující z domova nebo ty, kteří v práci nepřišli do kontaktu s dalšími osobami.

Například v Nemocnici Znojmo ale s testováním pokračují. „My jsme trochu přísní a všechny naše zaměstnance – bez rozdílu očkování, prodělané nemoci – dvakrát týdně testujeme antigenními testy, protože se snažíme zabránit přenosu nemoci,“ zdůvodnila mluvčí zařízení Petra Veselá.

Některá odběrová místa se nyní připravují na útlum testování. Projevil se už konec předkládání úřední bezinfekčnosti. Například v odběrovém centru příbramské nemocnice zaznamenali v minulém týdnu pokles zájemců zhruba o padesát procent, zkrátili proto o dvě hodiny provozní dobu a předpokládají, že v dalších týdnech budou postupovat podobně.

Možnosti, jak bez nouzového stavu vydávat protikoronavirová opatření, rozšiřuje takzvaný pandemický zákon. Ten v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. Novela platí dočasně – do konce listopadu. Senátoři znění odmítli. Následně je ale přehlasovala sněmovna.

Pojišťovny podpořily konec hrazených testů

Ministerstvo zdravotnictví se chystá omezit proplácení preventivních PCR testů na koronavirus ze zdravotního pojištění. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) původně avizoval, že hrazení testů skončí úplně, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) ale připadá v úvahu, že se sníží počet hrazených preventivních testů pro očkované lidi a ty, kdo prodělali covid-19, z nynějších pěti měsíčně, ale jeden test stále zůstane.

Pojišťovny by uvítaly, kdyby již nemusely testy proplácet. Poukázaly, že náklady na ně prudce stoupají. Za necelé dva měsíce roku 2022 za ně zaplatily 38 procent částky, kterou je stálo testování za celý minulý rok. Podle svazu pojišťoven loni proplatily za testy 7,2 miliardy korun a necelé dvě miliardy ještě proplatí, celkové náklady tedy dosáhnou 9,2 miliardy. V prvním roce pandemie zaplatily za testy 2,8 miliardy korun.

Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada řekl, že pojišťovny vnímají jako problematicky fakt, že se proplácí testování, i když je dražší než očkování, které se z veřejného zdravotního pojištění hradí též. „Z našeho pohledu by mělo veřejné zdravotní pojištění krýt vždy nejdostupnější účinné řešení. A tím je v současnosti jednoznačně očkování, byť samozřejmě neochrání stoprocentně. Testování by dle našeho názoru propláceno být nemělo, s výjimkou odůvodněných případů, o kterých rozhodne ošetřující lékař,“ uvedl.

Méně než tisíc očkovaných za den

Tak, jak ubývá platných protiepidemických opatření, dál slábne i zájem o očkování. V neděli vykázali zdravotníci pod tisíc aplikovaných dávek, konkrétně 871. S výjimkou Nového roku, kdy se prakticky neočkovalo, nebylo letos ještě nikdy tak málo lidí za den očkováno. Plně očkováno je v Česku 63,8 procenta obyvatel, posilující dávku dostalo 37,1 procenta lidí.

V neděli bylo z nově nakažených jen 31 procent neočkovaných, zato z nově hospitalizovaných byla neočkovaných mírná většina, tři procenta z covidových pacientů nově přijatých do  nemocnic měla nedokončené očkování.

Kvůli slábnoucímu zájmu o vakcíny také ubývá míst, kde je lze získat. Například ve Znojmě přestalo fungovat očkovací místo, které provozovala Fakultní nemocnice Brno, a druhé očkovací místo ve znojemské nemocnici omezilo svůj provoz. Otevřené je nově jen v pondělí a čtvrtek, dosud bylo možné přijít každý pracovní den. Jen na tři dny v týdnu omezila nemocnice i provoz testovacího místa.

Očkování ukončí i ivančická nemocnice, v Boskovicích nebo Hustopečích budou mít očkovací místa omezenou provozní dobu. Výhledově by podle jihomoravského krajského koordinátora očkování mělo zůstat jen jedno očkovací místo na okres, zároveň se ještě bude očkovat ve fakultních nemocnicích.

Předchozí vláda v reakci na zhoršení epidemické situace od 26. listopadu zakázala vánoční a adventní trhy s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Jejich organizátoři a trhovci budou moci o kompenzace kvůli pandemii koronaviru žádat od 1. března do 1. dubna. Připraveno pro ně je 450 milionů korun. Prodejcům se příspěvky budou počítat podle počtu stánků a dnů omezení. Budou moci získat nejvýše 330 tisíc korun. Pořadatelům stát nahradí až osmdesát procent marně vynaložených nákladů, maximální podpora bude činit pět milionů korun. Vyplývá to z výzvy, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu na svém webu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 20 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 34 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...