Školy budou moci vyhlásit mimořádné volno nebo distanční výuku až na deset dnů, schválil Senát

Nahrávám video

Senát zrychleně a beze změn schválil zákon, který umožní ředitelům škol vyhlásit až na deset dní mimořádné volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Přijetí úpravy doporučily horní komoře oba výbory, které se vládní předlohou zabývaly. Normu, pro niž hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné, a to ve výši osmdesáti procent základu výdělku. Výše ošetřovného bude navázána na pandemický zákon a epidemickou situaci, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN). Reagoval tak na obavy některých členů horní komory, podle nichž by ošetřovné pro rodiče mohlo v některých případech představovat jen šedesát procent základu výdělku.

Nová pravidla mají podle Gazdíka zabránit plošnému uzavírání škol kvůli covidové epidemii. Senátoři se s ministrem shodovali na tom, že podobná úprava měla být uzákoněna už loni. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou. Ministr předpokládá, že novou pravomoc by ředitelé škol mohli využít už příští týden. Platit to bude v případě, pokud prezident Miloš Zeman normu podepíše v nejbližších dnech.

Resort je podle Gazdíka připraven zákon po vyhodnocení zkušeností novelizovat tak, aby byl obecnější a vztahoval se i na jiné mimořádné situace. Ministr uvedl, že délku volna konzultoval se všemi zúčastněnými institucemi a byla označena jako optimální a dostatečná. Doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní během školního roku, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku získají základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího počtu pedagogů v důsledku epidemie covidu-19 nebylo možné učit prezenčně.

Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.

Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.

Pandemická novela

Senátoři v úvodu čtvrtečního jednání na návrh svého předsedy Miloše Vystrčila (ODS) rozhodli o tom, že pandemickou novelu projednají za týden, kdy bude pokračovat únorová schůze. Očekává se, že Senát vládní novelu bez problémů schválí, protože v horní komoře není žádný zástupce SPD, jejíž poslanci bránili obstrukcemi přijetí novely půldruhého dne.

Pandemická novela, kterou dolní komora přijala ve středu v noci ve stavu legislativní nouze, zatím v programu Senátu není. Bude do něj doplněna, až bude předloha se schválenými úpravami poslanců doručena do Senátu.

Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona budou moci zahrnout širší okruh činností než nyní. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Hlavní části pandemického zákona o možnosti vydávání mimořádných opatření mají platit do konce listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 5 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 8 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 9 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled