Zvýhodnění technických oborů by nebylo spravedlivé, musíme spolupracovat, shodli se zástupci univerzit

UK: Rusnok navrhl školné pro humanitní vědy (zdroj: ČT24)

Výrok guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o zavedení školného na vysokých školách vyvolal v posledním týdnu rozporuplné reakce. Uvedl, že studenti by mohli platit patnáct tisíc za semestr a v případě technických oborů by za ně ale poplatek uhradil stát. „Zavádět takové školné, kdy jednomu ano a druhému ne, by opravdu nebylo fér,“ reaguje rektor Vysokého učení technického (VUT) v Brně Petr Štěpánek. Souhlasí s ním ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy (UK) Hana Kosová, podle níž jde v debatě o nepochopení smyslu humanitních oborů. Odborníci o tom diskutovali v pořadu Události, komentáře.

S Rusnokovým výrokem nesouhlasí rektor VUT a vyzývá ke změně uvažování nad financováním univerzit. „Zaveďme takový model ve školství, že stát si místo kontraktu na počty přijatých studentů dokáže objednat počty absolventů pro různé obory a podle toho, v jakých oborech má v podstatě plánovanou spotřebu,“ uvedl. 

Stát by podle něj tak zvýhodnil talentované studenty a vyřešil propad velkého množství studentů na technických oborech, kteří končí v prvních ročnících. Podle ředitelky Centra pro přenos poznatků a technologií UK je ale diskuse o zavedení školného pro humanitní obory hlavně nedorozuměním v jejich fungování. 

„Ukazuje se, že naši studenti získávají dovednosti, které potom poptávají firmy, že jsou velmi flexibilní. Možná je to i trochu chyba na straně univerzit a našich humanitních fakult v tom, jak správně komunikovat k veřejnosti, co je vlastně obsahem některých oborů, které jsou možná méně známé a populární,“ dodala. 

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Kosová také vysvětluje, že představa o tom, že mladí lidé na univerzitách se masivně ubírají jen humanitním směrem, je mýtus. „Koukali jsme na statistiky a vychází to tak, že studentů a absolventů humanitních oborů je zhruba deset procent ve srovnání s techniky a takzvanými ajťáky. Tam je to více než dvakrát tolik,“ dodává s tím, že nezaměstnanost absolventů humanitních oborů nejen na UK se pohybuje na celostátním průměru.  

S rektorem VUT se shodli i na tom, že by se na rozdíl od obdobných debat měla hlavně posilovat mezioborová spolupráce vysokých škol. „Udělejme rovnou soutěž ve všech oborech a hodnoťme kvalitu absolventů. Myslím, že ten problém se pak vyřeší sám,“ apeluje Štěpánek. 

„Domnívám se, že musíme posilovat synergie právě mezi technickými obory a společenskými a humanitními, protože rozhodně nedává smysl preferovat jednu část studentů a v podstatě nějakým až umělým způsobem je stavět proti sobě,“ uzavírá Kosová.