Vláda podle Babiše chystá další testování ve školách, uvažuje o omezeních pro neočkované

Nahrávám video

Testování ve školách bude zřejmě pokračovat, a to plošně. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) řekl v rozhovoru pro Blesk.cz, že to vláda projedná v pátek. V příštím týdnu by také mohla zakázat vstup na některé akce lidem, kteří nejsou očkováni proti covidu-19, to však chce Babiš nejprve projednat se stranami, které sestavují novou vládu. Možný kandidát na nového ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) apeloval na to, aby případné změny byly jednotné a testy se uznávaly nebo neuznávaly všude.

Andrej Babiš po čtvrtečním jednání kabinetu prohlásil, že v pátek vláda v demisi projedná nová protiepidemická opatření a ta mohou být zásadní. V rozhovoru pro Blesk pak upřesnil, že by se mělo uskutečnit další celostátní plošné testování ve školách, a to 22. a 29. listopadu.

„Ještě dvakrát plošně otestujeme školy. (…) Další rozhodnutí, tam musí ještě proběhnout debata. Je důležité, aby s tím souhlasil tým pana doktora Válka,“ shrnul premiér v demisi pro ČT další plány.

S koalicí, která sestavuje nový kabinet, by chtěl Babiš dohodnout přesnou podobu opatření platných od pondělí 29. listopadu. Hovoří se o takzvaném rakouském modelu. Zřejmě se tedy lidé, kteří nedostali vakcínu ani v posledním půlroce covid-19 neprodělali, nebudou moci účastnit hromadných akcí. V úvahu však také připadá, že by se nadále uznávaly i testy, ale pouze ty vyhodnocené metodou PCR. O tomto zpřísnění ale nebude vláda rozhodovat v pátek.

Zatím se ve zdravotnickém resortu, ve vládě i mimo ni diskutuje. „Rakouský model – a toho času i bavorský model – je jedna z diskutovaných variant,“ poznamenala náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) bude s expertním týmem pětikoalice vytvářející nový kabinet jednat v pátek ráno. V pondělí by mělo ministerstvo zdravotnictví změny projednat se zástupci organizací, například kulturních. Konečné rozhodnutí padne na jednání vlády v úterý.

Výhrady k plošnému testování ve školách má Válek i ředitelé

Vlastimil Válek, o kterém se spekuluje jako o možném novém ministru zdravotnictví, řekl České televizi, že zatím neví, o čem přesně by s ním a dalšími zdravotnickými experty nové koalice chtěl Vojtěch hovořit. Připustil, že omezení přístupu na hromadné akce pro lidi, kteří mají jen test, „je něco, o čem lze diskutovat, ale pak to musí platit úplně všude a plošně“, je-li cílem zvýšit proočkovanost společnosti.

Varoval před tím, aby se například lišila pravidla pro restaurace a pro domovy pro seniory či nemocnice. Domnívá se, že by taková opatření neobstála před soudem.

Zároveň se domnívá, že pokud je cílem vlády hlavně dotlačit lidi, aby se šli očkovat, nepovede to k rychlému zlepšení situace. „Efekt je až po druhé dávce, s nějakou hladinou protilátek,“ poukázal. Momentálním cílem však podle něj musí být, že „opatření povedou k tomu, aby nedocházelo k zahlcení jednotek intenzivní péče, aby nezkolaboval zdravotnický systém v krátkodobém horizontu“.

Nahrávám video

S plošným testováním žáků má však Válek problém. „Plošné screeningové testování, navíc s použitím samotestů, je naprostý nesmysl. Z našeho pohledu je daleko lepší, aby všechno organizovaly krajské hygienické stanice podle lokální epidemické situace,“ řekl. V úvahu by podle něj připadlo používat pro screeningové testování PCR testy, a kde to není možné, nahradil by je „kvalitně provedený antigenní test ve spolupráci se zdravotnickým zařízením“.

Za problém považuje i možný budoucí ministr nejasnost, co by následovalo, kdyby plošné testování například ukázalo, že je nakažena desetina školáků. „Pokud je to jenom akce, abychom ukázali, že jsme opakovaně schopni plošně otestovat děti, nemá to smysl,“ míní. 

K přínosu plošného testování ve školách je skeptický i předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. „Spousta nákaz, které se objevují, nepochází vůbec ze školního prostředí, ale pochází to třeba z prostředí různých kroužků a mimoškolních aktivit, kde je systém mnohem méně kontrolován,“ uvedl. Screeningové testování podle něj pouze ukáže aktuální stav ve školách a pomůže „odchytnout ty nejkřiklavější případy“.

Dodal, že bude muset stát zajistit další testové sady. Zejména v okresech, kde se v posledních týdnech již testovalo, podle Zajíce docházejí. „Předpokládám, že pokud pan premiér prohlásil, že předpokládá testování, zřejmě má v zásobě testy, které bude možné distribuovat do škol,“ řekl. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) ujistil, že zásoba testů existuje. „Jsme připraveni uvolnit testy, které máme uloženy u státní hmotných rezerv,“ zdůraznil.

Plošný screening naopak vítá předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. „Testování je jeden ze způsobů, jak zabránit tomu, aby nakažení žáci zůstali ve školách,“ uvedla. Za problematické považuje, že ministerstvo zdravotnictví neustále mění rozhodnutí, zda a kde se bude testovat. Připomněla, že v minulosti se hovořilo o plošném testování, později o testování žáků v okresech s nejvyšší mírou nákazy, následně ministerstvo od testování chtělo upustit úplně, ale nyní se vrátila myšlenka na celoplošné testy.

Epidemie covidu-19 v posledních týdnech v Česku významně sílí. V úterý i ve středu odhalily testy přes 13 tisíc nakažených lidí, ve srovnání s předminulým týdnem je to až trojnásobek nových případů denně. V nemocnicích pečují zdravotníci asi o tři a půl tisíce pacientů s covidem-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled