Počasí úplně extrémní není, lidé jsou na něj podvědomě citlivější, říká ředitel ČHMÚ

Počasí roku 2021 se zdá být plné extrémů. Chladné jaro střídal velmi teplý červen, na jihu Moravy udeřilo tornádo, červenec je ve znamení záplav a bouřek. Podle ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Marka Riedera je letošní léto více středoevropské než ta předchozí. Vydávat výstrahy proti tornádům u nás zatím ČHMÚ neplánuje. Jeho ředitel byl hostem Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Marek Rieder v Interview ČT24

„Letošní léto se více blíží normálu než ta minulá, která byla extrémně teplá a slunečná,“ říká Rieder. Léto je podle něj více středoevropské, ale jeho projevy jsou extrémnější. „Obecně na to lidé reagují citlivěji než dřív, víc si toho všímají, protože podvědomě cítí, že by se mohlo měnit klima a mohlo je to omezit,“ myslí si ředitel ČHMÚ.

Podobná tornáda byla podle něj na našem území i v minulosti, písemná zmínka je už v Kosmově kronice. „To co se teď děje v Německu, tak na stejné řece Ahr byla srovnatelná povodeň v roce 1804, u nás byla velká povodeň na Litávce v roce 1872, při které zahynulo podle odhadů více než 250 lidí,“ dává současné meteorologické jevy do kontextu Rieder.

Současné události nechce ředitel bagatelizovat, ale naši předci podle něj žili ve větším informačním stínu a třeba o jevech v Americe vůbec nevěděli.

„Ročně u nás bývají jednotky tornád, zpravidla projdou zcela nepovšimnutě volnou krajinou. Toto tornádo bylo výjimečné, nicméně frekvence výskytu je tak nízká, že u nás není zařazeno mezi rizikové faktory a nejsou vydávány výstrahy,“ vysvětluje Rieder.

Riziko tornáda

Stojí si za tím, že tornádo předpovědět nelze, protože musí být naplněno více podmínek a ani poté není jistota, že tornádo vznikne. „Teprve když někdo zvedne telefon a řekne 'vidím tornádo', tak tehdy se vydává výstraha,“ popisuje systém varování před tornády v USA. Rieder také nechce vydávat falešné výstrahy, aby jim lidé nepřestali věřit.

„Hodinu předtím, než tornádo udeřilo, jsme vydali informaci o výskytu nebezpečného jevu v Rakousku a že postupuje na Břeclav a Hodonín,“ přibližuje ředitel. Po tornádu ale ústav zřídil pracovní skupinu, která se bude zabývat bouřemi. Rieder by chtěl také více zapojit amatérskou veřejnost, která by mohla posílat informace o počasí.

Výstrahy nyní dostávají jednotky integrovaného záchranného systému a veřejnoprávní média, aby o nebezpečí informovala. ČHMÚ má také mobilní aplikaci, kde si uživatel může nastavit, jaké výstrahy mu budou chodit. Používá ji okolo tři čtvrtě milionu uživatelů, s čímž je Rieder spokojený.

Nevylučuje ani možnost rozesílat výstrahy hromadně například sms zprávou, v porovnání například s USA ale podle něj české obyvatelstvo není na takové situace školeno a lidé by nemuseli vědět, co mají dělat.

Jak vypadá dobrý meteorolog

Rieder přibližuje, že pro dobrou předpověď je nutné umět vyhodnotit jednotlivé numerologické modely a zvážit, který bude nejpřesnější. „V případě meteorologa je na prvním místě absolvování matematicko-fyzikální fakulty obor metorologie,“ říká ředitel. Dále může být dobrým vzděláním Univerzita obrany nebo přírodovědné obory.

Lákat nové zájemce o práci se ústavu podle Riedera daří. Před plným zapojením do meteorologického provozu si ale nováček musí projít pětiletou praxi, než dostane opravdovou zodpovědnost. Pracoviště všude po republice se pak ústav snaží specializovat.

Díky novému superpočítači také chce ČHMÚ nyní poskytovat lepší dlouhodobější předpovědi. Klíčem k dobré předpovědi je ale podle Riedera lokální znalost terénu, numerický model není vše.