Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Sherlock Holmes, Prázdniny jinak nebo Moderní hudební tvorba. To jsou názvy některých doučovacích kempů, které v létě chystá Univerzita Palackého v Olomouci. Její pedagogická fakulta jich pro žáky základních škol organizuje celkem jedenáct, pomoct na nich chce hlavně těm, kteří zaostali při dálkovém vzdělávání.

„Žáci si zdokonalí své znalosti, schopnosti a dovednosti. Chceme je také podpořit v posilování sociálních vztahů, pomoct obnovit jejich návyky a podpořit duševní pohodu a návyky zdravého životního stylu,“ říká vedoucí centra celoživotního vzdělávání školy Alena Opletalová.

Letní doučování připravují i další oslovené vysoké školy. Jihočeská univerzita sídlící v Českých Budějovicích požádala ministerstvo školství o finanční podporu čtyř kempů. Na dvou z nich se chce zaměřit na přírodovědné, na dalších dvou pak na všeobecné předměty, jako jsou čeština, cizí jazyk, zeměpis nebo občanská výchova. „Všechny kempy budou spojovat doučování s volnočasovými aktivitami,“ doplňuje mluvčí pedagogické fakulty školy Helena Pavličíková.

Hradecká univerzita zatím podobu kempů nepředstavila, podle Petry Kubařové z PR oddělení však o výzvě ministerstva ví a je v kontaktu se školami, které mají o doučování pro své žáky zájem.

„Chceme motivovat naše studenty k zapojení se. To lze následně uznat jako plnění v rámci některých předmětů k praxím,“ vysvětluje Kubařová. O účasti svých studentů na kempech uvažují také Univerzita Karlova, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Technická univerzita v Liberci.

Studenti se chtějí zapojit, shodují se univerzity

Oslovené fakulty připravující budoucí učitele se snaží své studenty motivovat, aby se do doučování zapojili. Nejčastěji tím, že jim účast uznají jako praxi do předmětů. „Mohou tím propojit oblast praktického ověřování svých pedagogických dovedností a oblast pomoci žákům, na něž měl přechod do on-line vyučování negativní dopad,“ objasňuje proděkan olomoucké univerzity Pavel Neumeister s tím, že jeho studenti naplnili kapacity asi z poloviny.

Zájem o letní doučování pozorují i v Českých Budějovicích a v Praze. Podle vyjádření obou univerzit by chtělo doučovat zhruba dvacet studentů. „Ale definitivní počet budeme znát na konci června,“ doufá v účast dalších vysokoškoláků Pavličíková. Mnozí z nich jsou podle ní v kontaktu se žáky během celého školního roku, což potvrzují i ostatní fakulty. „Naši studenti doučují od října loňského roku. Zapojeni jsou studenti všech učitelských oborů a ročníků,“ říká mluvčí Karlovy univerzity Martina Koláčná.

Studenti nejstarší české univerzity se podle ní podíleli na zrodu projektu Zapojme všechny, do něhož se dle Národního pedagogického institutu (NPI) přihlásilo nejméně šest set vysokoškoláků. Z průběžných čísel vyplývá, že doučují nejméně patnáct set žáků z více než dvou set základních škol. Nejvíc se účastní studenti pedagogických fakult, zapojili se ale i ti z přírodovědeckých a filozofických, které také vzdělávají budoucí pedagogy.

Doučování pod záštitou projektu Zapojme všechny vzniklo loni na podzim ve spolupráci NPI, organizace Člověk v tísni a vysokých škol v reakci na výpadek více než deseti tisíců dětí ze vzdělávání během první vlny koronaviru. Některé pedagogické fakulty doučovaly už před pandemií.

„Dlouhodobě se věnujeme doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, každý rok jde o stovky dětí,“ popisuje mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Pavel Žára. Podobnou zkušenost mají taky v Ostravě, kde studenti docházejí pomáhat do dětských domovů a dalších organizací pracujících s dětmi.

Letní doučovací kempy se podle ministerstva školství mají zaměřit na snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí. Konat se mohou v červenci a srpnu, zúčastnit se jich musí aspoň patnáct dětí, které budou vzdělávat učitelé, vychovatelé, pedagogové volného času či studenti pedagogických fakult. Resort školství dá na kempy sto milionů korun, v dubnu o ně mohly žádat neziskové organizace, vysoké školy a střediska volného času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Schodek rozpočtu oproti letošku vzroste, nepřekročí 400 miliard, říká Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jednala se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Setkala se s ministrem pro sport, prevenci a zdraví Borisem Šťastným (Motoristé), který hovořil o podpoře malých sportovních akcí, ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO), ministrem školství Robertem Plagou (za ANO) či ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO). Celkovou podobu rozpočtu vláda dosud nezveřejnila, schodek bude podle Schillerové vyšší než letošních 310 miliard, ale nižší než 400 miliard.
05:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Senát zamítl stavební novelu

Senátoři zamítli vládní novelu stavebního zákona. Předlohu při projednávání v horní komoře hájila ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) s tím, že Česko nepotřebuje další debaty o pomalém povolování staveb. Podle kritiků je ale norma nepřehledná, nesrozumitelná a s nepředvídatelnými dopady. Zástupci samospráv a ekologové zamítnutí novely vítají. Naopak developeři a podnikatelé ve stavebnictví to považují za špatnou zprávu.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Plzeňský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 20. srpna se věnoval Plzeňskému kraji.
před 1 hhodinou

Sklizeň bude letos nejhorší za patnáct let, řekl šéf Agrární komory

České zemědělství letos přijde na tržbách zhruba o 20 miliard korun, řekl na zahájení agrosalonu Země živitelka prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. V rostlinné výrobě způsobí pokles zejména nižší letošní sklizeň, kterou Doležal označil za nejhorší za posledních patnáct let. Například produkce zeleniny letos kvůli suchu klesne asi o 30 procent. Nepříznivá je i situace v živočišné výrobě, kde jen v sektoru mléka dosahují ztráty na tržbách kvůli nízké ceně mléka zhruba 20 milionů každý den.
11:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vedra decimují městské stromy. Radnice hledají řešení

Stromy v Brně jsou po vlně veder v nejhorším stavu za posledních 40 let. Uvedla to správa veřejné zeleně s tím, že výrazně posílila zalévání. Místní si ale současně všímají, že město nechává vzrostlé stromy mnohde porážet. Jihomoravská metropole nemá manuál, který by vyjasnil pravidla dendrologické péče a zbytečnému kácení zabránil. S následky horka a sucha se potýká řada měst a obcí v celém Česku.
před 4 hhodinami

Případ bodnutí nožem před plzeňským barem končí. ÚS odmítl útočníkovu stížnost

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Jindřicha Sandera, který v červenci roku 2023 bodnul před plzeňským barem jiného muže. Trest pět a půl roku ve vězení za pokus o vraždu tak platí. Podle ÚS předchozí soudy neporušily útočníkova ústavní práva, zjistila ČT z usnesení, které ÚS zpřístupnil na své úřední desce.
před 5 hhodinami

Po bouřkách přijde slunečný víkend

Před víkendem v Česku zaprší, místy se hlavně v pátek objeví i silné bouřky s nárazy větru. Sobota a neděle budou ale slunečné. Nejvyšší víkendové teploty budou kolem 25 stupňů Celsia, na jihovýchodě i více. Vyplývá to z předpovědi a informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
08:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Noční bouřky lámaly stromy, tisíce lidí připravily o elektřinu

Částí Čech se v noci prohnaly silné bouřky. V Královéhradeckém kraji lámaly stromy a způsobily výpadky elektřiny. Skoro tisíc lidí se ocitlo bez elektřiny i v Pardubickém kraji, další tisíce pak v Libereckém kraji, kde navíc měli hasiči desítky výjezdů k popadaným stromům. Bouřky se obešly bez zranění.
11:06Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.