Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Sherlock Holmes, Prázdniny jinak nebo Moderní hudební tvorba. To jsou názvy některých doučovacích kempů, které v létě chystá Univerzita Palackého v Olomouci. Její pedagogická fakulta jich pro žáky základních škol organizuje celkem jedenáct, pomoct na nich chce hlavně těm, kteří zaostali při dálkovém vzdělávání.

„Žáci si zdokonalí své znalosti, schopnosti a dovednosti. Chceme je také podpořit v posilování sociálních vztahů, pomoct obnovit jejich návyky a podpořit duševní pohodu a návyky zdravého životního stylu,“ říká vedoucí centra celoživotního vzdělávání školy Alena Opletalová.

Letní doučování připravují i další oslovené vysoké školy. Jihočeská univerzita sídlící v Českých Budějovicích požádala ministerstvo školství o finanční podporu čtyř kempů. Na dvou z nich se chce zaměřit na přírodovědné, na dalších dvou pak na všeobecné předměty, jako jsou čeština, cizí jazyk, zeměpis nebo občanská výchova. „Všechny kempy budou spojovat doučování s volnočasovými aktivitami,“ doplňuje mluvčí pedagogické fakulty školy Helena Pavličíková.

Hradecká univerzita zatím podobu kempů nepředstavila, podle Petry Kubařové z PR oddělení však o výzvě ministerstva ví a je v kontaktu se školami, které mají o doučování pro své žáky zájem.

„Chceme motivovat naše studenty k zapojení se. To lze následně uznat jako plnění v rámci některých předmětů k praxím,“ vysvětluje Kubařová. O účasti svých studentů na kempech uvažují také Univerzita Karlova, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem nebo Technická univerzita v Liberci.

Studenti se chtějí zapojit, shodují se univerzity

Oslovené fakulty připravující budoucí učitele se snaží své studenty motivovat, aby se do doučování zapojili. Nejčastěji tím, že jim účast uznají jako praxi do předmětů. „Mohou tím propojit oblast praktického ověřování svých pedagogických dovedností a oblast pomoci žákům, na něž měl přechod do on-line vyučování negativní dopad,“ objasňuje proděkan olomoucké univerzity Pavel Neumeister s tím, že jeho studenti naplnili kapacity asi z poloviny.

Zájem o letní doučování pozorují i v Českých Budějovicích a v Praze. Podle vyjádření obou univerzit by chtělo doučovat zhruba dvacet studentů. „Ale definitivní počet budeme znát na konci června,“ doufá v účast dalších vysokoškoláků Pavličíková. Mnozí z nich jsou podle ní v kontaktu se žáky během celého školního roku, což potvrzují i ostatní fakulty. „Naši studenti doučují od října loňského roku. Zapojeni jsou studenti všech učitelských oborů a ročníků,“ říká mluvčí Karlovy univerzity Martina Koláčná.

Studenti nejstarší české univerzity se podle ní podíleli na zrodu projektu Zapojme všechny, do něhož se dle Národního pedagogického institutu (NPI) přihlásilo nejméně šest set vysokoškoláků. Z průběžných čísel vyplývá, že doučují nejméně patnáct set žáků z více než dvou set základních škol. Nejvíc se účastní studenti pedagogických fakult, zapojili se ale i ti z přírodovědeckých a filozofických, které také vzdělávají budoucí pedagogy.

Doučování pod záštitou projektu Zapojme všechny vzniklo loni na podzim ve spolupráci NPI, organizace Člověk v tísni a vysokých škol v reakci na výpadek více než deseti tisíců dětí ze vzdělávání během první vlny koronaviru. Některé pedagogické fakulty doučovaly už před pandemií.

„Dlouhodobě se věnujeme doučování dětí ze sociálně znevýhodněných rodin, každý rok jde o stovky dětí,“ popisuje mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Pavel Žára. Podobnou zkušenost mají taky v Ostravě, kde studenti docházejí pomáhat do dětských domovů a dalších organizací pracujících s dětmi.

Letní doučovací kempy se podle ministerstva školství mají zaměřit na snížení nerovnosti v přístupu ke vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí. Konat se mohou v červenci a srpnu, zúčastnit se jich musí aspoň patnáct dětí, které budou vzdělávat učitelé, vychovatelé, pedagogové volného času či studenti pedagogických fakult. Resort školství dá na kempy sto milionů korun, v dubnu o ně mohly žádat neziskové organizace, vysoké školy a střediska volného času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoZačíná modernizace železniční tratě z pražské Ruzyně do Kladna

Správa železnic zahajuje svůj nejvýznamnější a nejnákladnější letošní projekt: modernizaci tratě mezi pražskou Ruzyní a Kladnem. První těžká technika už je nasazená v Jenči. Připravuje se zde parkoviště, které bude stát hned vedle nových nástupišť. Cena za práce na patnáctikilometrovém úseku je nyní odhadována zhruba na 8,3 miliardy korun. Hotovo má být v roce 2030. Po celém úseku přibude druhá kolej. Díky elektrizaci a narovnání stopy mají vlaky jezdit výrazně rychleji než dosud, až 145 kilometrů v hodině. V blízkosti Letiště Václava Havla začíná také – za necelou miliardu – přestavba mimoúrovňové křižovatky z centra metropole.
před 38 mminutami

VideoNejsušší duben za téměř čtyři dekády, sucho v Česku zesiluje

Sucho v Česku zesiluje. Už teď na jaře je například v části jižních Čech a Vysočiny extrémní. Vyplývá to z dat projektu Intersucho. I podle vodohospodářů je letošní duben nejsušší za posledních třicet šest let. Některé řeky jsou na pětině svého běžného průtoku – například na Vysočině chybí miliarda metrů krychlových vody. A podle předpovědí se bude situace zhoršovat. Nedostatek vody komplikuje nejen zemědělskou produkci, ale i volnočasové aktivity. S vodou tak musí šetřit i vodáci na českobudějovickém kanále.
před 42 mminutami

Středula byl znovu zvolen do čela odborové konfederace ČMKOS

Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) povede dál Josef Středula. Na odborářském sjezdu ho delegáti a delegátky znovu zvolili do čela centrály. Získal 90 ze 176 možných hlasů.
19:35Aktualizovánopřed 58 mminutami

Novým šéfem lidovců je Grolich. Prvním místopředsedou byl zvolen Činčila

Novým předsedou opoziční KDU-ČSL byl zvolen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který v čele strany nahrazuje Marka Výborného. Na sjezdu byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci. Ve volbě ho podpořilo 233 z 266 delegátů, kteří se účastnili hlasování. „My už nechceme jen přežívat, my chceme vyhrávat,“ řekl Grolich ve svém kandidátském projevu. Strana zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal poslanec Benjamin Činčila.
10:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Celníci letos zadrželi už přes sto zásilek nelegálních léků, hlavně steroidy či přípravky na erekci

Celní správa v prvním čtvrtletí zachytila už 108 zásilek podezřelých léků. Jedná se o téměř 28 procent loňského celkového počtu, jak uvádí mluvčí Hana Štaffová. Nejčastěji se podle ní jednalo o anabolika nebo přípravky na podporu erekce, které nebyly v Česku registrované. Celníci je nachází hlavně v poštovních balících.
před 3 hhodinami

Odbory žádají od Turka omluvu. Macinka mluví o „hilsneriádě“

Odbory se ohradily proti výrokům vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy), jenž označil úředníky za parazity, které Motoristé chtějí deratizovat. Používal i výrazy jako škodná či chátra. Omluvu od něj očekávají Odborový svaz státních orgánů a organizací i Českomoravská konfederace odborových svazů. Po premiérovi Andreji Babišovi (ANO) chtějí, aby takové vyjadřování odmítnul. Předseda Motoristů Petr Macinka Turkova slova marginalizoval s tím, že je proti Turkovi vedena „hilsneriáda“.
10:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poslanci přehlasovali senátní veto zákona o regulaci cen paliv

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.
03:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Maximální ceny paliv o víkendu opět o vyšší desítky haléřů vzrostou

Maximální denní ceny paliv, které určuje stát, o víkendu opět vzrostou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti pátku zvýší o 82 haléřů na 42,86 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat maximálně za 42,19 koruny za litr, tedy o 58 haléřů dráž než v pátek. Jde o ceny pro nadcházející tři dny včetně pondělí, o víkendu se měnit nebudou. Ministerstvo financí stanovuje ceny od předminulého týdne, mělo by v tom pokračovat přinejmenším do konce dubna.
před 5 hhodinami
Načítání...