Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dál trvá na výtce pro soudkyni Kateřinu Vltavskou, která měla chybovat v kauze Postoloprty. Městský soud v Praze výtku zrušil, protože podle něj ministryně nemůže do práce soudců takto zasahovat. Benešová podala proti rozsudku kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. České televizi to potvrdil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Benešová si stojí za výtkou pro soudkyni postoloprtské kauzy. Podala kasační stížnost
„Paní ministryně skutečně podala kasační stížnost. Nesouhlasí totiž se základní právní tezí Městského soudu v Praze. Podle ní nelze nikdy uložit výtku za pochybení soudce, k němuž došlo v rámci rozhodovací činnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Řepka.
Šéfka chomutovského okresního soudu Kateřina Vltavská řešila případ deseti zastupitelů, kteří měli schválit prodej domu na náměstí v Postoloprtech za nižší cenu, než jaká byla jeho hodnota. První posudek dal žalobci za pravdu, revizní posudek však ukázal, že cena nevýhodná nebyla.
Benešové vadí, že Vltavská na základě prvního posudku rozdala zastupitelům peněžité tresty. Ti nyní požadují po státu odškodné přes 21 milionů korun. Podle ministryně měla Vltavská poznat, že první posudek není použitelný pro posouzení viny. Za rozhodnutí udělila soudkyni výtku loni v říjnu.
Ministryně má soudkyni uhradit škodu
Městský soud v Praze výtku zrušil, protože podle něj byla v rozporu s ústavními principy právního státu a nezávislosti soudního rozhodování. Součástí rozsudku je i to, že ministryně musí Vltavské uhradit přes 15 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na právní zastoupení.
„Je v rozporu s ústavními principy právního státu a nezávislosti soudního rozhodování, aby orgán moci výkonné, kterým ministr spravedlnosti je, jakkoliv hodnotil a tím spíše sankcionoval soudce za jeho rozhodování,“ sdělila k rozsudku předsedkyně soudního senátu pražského městského soudu Viera Horčicová.
Soudce může podle Horčicové za jeho rozhodování ve výjimečně závažných případech postihovat pouze nezávislý orgán, například kárný senát složený ze soudců a zástupců dalších právnických profesí.
Podle mluvčího Řepky jde v tomto případě o obecnou právní otázku, která se týká rozsahu pravomoci všech orgánů státní správy soudů a způsobu jejího výkonu a nebyla dosud soudy řešena. „Proto ministryně spravedlnosti považuje za potřebné, aby se jí zabýval Nejvyšší správní soud,“ dodává mluvčí.