Demolice vepřína v Letech se odkládá, otevření památníku se ale nezpozdí

Demolice vepřína v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního tábora pro Romy, se o rok odkládá. Práce tak začnou až příští rok v září. Termín dokončení památníku holocaustu Romů a Sintů, který má na místě vzniknout, se ale dodrží. Slavnostní otevření se uskuteční v květnu 2023. Uvedla to ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

„Ke zpoždění dochází zejména ve věci demolice vepřína, která měla započít už nyní v září. Právě i z důvodu karantény, která nám posunula i architektonickou soutěž, musíme demolici posunout, abychom zajistili správně stavby vepřína, které mají být součástí památníku,“ uvedla šéfka muzea.

Podoba budoucího památníku holocaustu Romů a Sintů vzešla ze soutěže. Porota posuzovala 41 prací, vybrala sedm finalistů. Zvítězil návrh Atelieru Terra Florida a Atelieru Světlík. Na místě vznikne les a nová expozice, zachová se i část nynějšího vepřína.

Výstavba by měla stát 31,5 milionu korun. Z toho 25,5 milionu by měly poskytnout takzvané norské fondy. Dalších 13,5 milionu korun ze zahraničí se využije na vybavení a expozice. „Předem definovaný projekt chystáme. Jeho podání by mělo nastat ke konci letošního roku,“ upřesnila Horváthová.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí. Z nich 327 v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Po válce se z koncentračních táborů vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Návštěvníci se vracejí

Na místě letského tábora v 70. letech za komunistického režimu vyrostl vepřín. Pozůstalí po obětech, české organizace i mezinárodní instituce léta požadovali jeho odstranění z pietního místa. Předloni velkovýkrmnu stát odkoupil od společnosti AGPI za 450 milionů korun a kolem 110 milionů by měl dát na demolici. Ta by měla začít příští rok v září. Stihnout by se pak měla do konce roku. Do té doby se připraví projektová dokumentace, která se rozšíří i o stavby z vepřína a další detaily, které vzešly ze soutěže.

„Na harmonogramu projektu výstavby památníku se tím nic nemění, ten zůstává stejný,“ podotkla Horváthová. Slavnostní otevření by se mělo uskutečnit při pietním aktu v květnu 2023.

Muzeum pracuje nyní na několika projektech. Vedle letského památníku spravuje také areál v Hodoníně u Kunštátu a buduje pražské Centrum Romů a Sintů v Dejvicích. Kvůli karanténě přišlo Muzeum romské kultury o návštěvníky. Horváthová uvedla, že se lidé začínají pomalu vracet. Je pro ně také program na dálku. „Naučili jsme se více sdílet naše akce on-line. Nakoupili jsme i techniku. Velkou část akcí, všechny koncerty streamujeme. Máme pěknou návštěvnost. Lidé nás sledují. To je novinka, kterou se nám díky koronaviru podařilo dostat do života. Aspoň něco málo pozitivního na tom je,“ dodala Horváthová.