Ženy by měly poprvé rodit mnohem dříve, než je v současnosti v Česku běžné, nejlépe kolem 24 let, vzkázal porodník Antonín Pařízek a jeho slova podpořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Dřívější porod je vhodný z medicínského i společenského hlediska, konstatoval v Událostech, komentářích vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno Petr Janků. Socioložka Marcela Linková ale upozorňuje, že české ženy nemají pro včasný porod vhodné podmínky. Problematický je pro ně napříkad návrat do práce. V Česku podle ní nejsou podmínky pro svobodnou volbu, kolik dětí bude člověk mít.
„Z celospolečenského hlediska je vhodné, aby ženy těhotněly, abychom měli co nejvíce dětí, aby se společnost vyvíjela,“ míní Janků. Výzvy k dřívějšímu porodu proto za necitlivé nepovažuje. Kromě společenského hlediska je podle něj dřívější porod vhodný i z hlediska medicínského. „Je daleko větší šance, že těhotenství bude probíhat dobře. A je potom i daleko větší šance, že žena bude mít více dětí,“ tvrdí lékař.
Současný trend přitom podle něj je, že se těhotenství posouvá do vyššího věku. „Průměrná doba, kdy žena ve velkých městech otěhotní s prvním dítětem, je téměř 32 let. Roste nám počet žen, které otěhotní třeba až po čtyřicítce, kde je těhotenství spojeno se zdravotními riziky,“ popisuje Janků a jmenuje například riziko vrozených vývojových vad, potratu či vysokého krevního tlaku u ženy.
Doplňuje ovšem, že moderní medicína se s vyšším věkem prvorodičky dokáže vyrovnat. „Jsme schopni těhotenství ohlídat, jsme schopni zabezpečit jeho vývoj tak, aby rizika byla co nejvíce eliminována. Ale pochopitelně to vyžaduje velké úsilí a velkou péči. Myslím si, že pokud otěhotnět, tak co nejdříve,“ věří vedoucí perinatologického centra v brněnské fakultní nemocnici.
Nedostupné částečné úvazky a platová diskriminace, jmenuje problémy matek socioložka
Socioložka Marcela Linková připouští, že rodička ve vyšším věku může mít více komplikací, upozorňuje ale na výzkumy, které ukazují, že porodnost klesá až po dvaatřicátém roce. „To znamená, že máme ještě velký rozdíl mezi tím čtyřiadvacátým a dvaatřicátým rokem. Myslím si, že je skutečně na zvážení životních podmínek každého člověka, aby zvolil, kdy děti bude mít,“ konstatuje socioložka.
Dodává, že dítě zásadním způsobem ovlivní život člověka, což v důsledku ovlivňuje právě i rozvoj samotného dítěte. Zdůrazňuje situaci žen v Česku, například výrazný rozdíl v zaměstnanosti žen bezdětných a žen s dětmi do šesti let. „Pokud se potom ženy chtějí vracet na trh práce, jsou zde prakticky nedostupné částečné úvazky, je zde platová diskriminace, obrovským způsobem došlo k nárůstu nájmů, což je velká zátěž pro rodiny,“ vyjmenovává socioložka.
Poukazuje také na vysokou míru rozvodovosti u rodin s malými dětmi. „Každý musí zvážit, kdy je to vhodné,“ věří Linková.
Lékař Janků vidí jako důležitější aspekt než psychické rozpoložení plodnost. „Žena v pozdním věku má horší schopnost otěhotnět a má méně času na to, aby přivedla na svět více dětí,“ podotýká.
Linková upozorňuje, že porodnost v tuzemsku není čistě záležitostí toho, jak se lidé rozhodnou. „V Česku nemáme podmínky pro to, aby lidé mohli svobodně dělat volby o tom, kolik dětí chtějí mít. Ze sociologických průzkumů víme, že velká část lidí má méně dětí, než by chtělo,“ vysvětluje. Stát by podle ní měl pomoci tím, že eliminuje platovou diskriminaci a zařídí dostupné školky a jesle.
Lékař: Moderní způsob života, ženy s tím musí počítat
Janků označuje problémy žen s návratem do práce za trend moderního způsobu života, se kterým nelze moc dělat. „Ženy s tím musí počítat. Na druhou stranu musí vědět, že čím více to budou odkládat, tím více budou mít problémy otěhotnět, tím více budou mít rizika. Každá žena se musí sama rozhodnout a zvážit pro a proti,“ konstatuje.
Linková s pečlivým rozvažováním souhlasí. Podle ní nepanují vhodné podmínky pro rodičky ani v nemocnicích, například personál se k ženám nechová citlivě. „Je potřeba si uvědomit, že celý ten balík problémů, nejen ekonomické věci, ale i intimita porodu, je něco, co ženy vede k rozhodnutí mít dětí méně,“ tvrdí socioložka.
Lékař Janků oponuje – o ženy je podle něj v porodnicích velmi dobře postaráno a zdravotní péče i porodnictví jsou v tuzemsku na velmi vysoké úrovni. „Představa, že je ženám během porodu na sále ubližováno, je naprosto nesmyslná. Klade se velký důraz na to, aby rodičky byly spokojené, aby porod proběhl nejen po zdravotní, ale i po společenské stránce velmi dobře,“ zdůrazňuje lékař.
