Školy se připravují na návrat části žáků. Bazény by mohly otevřít 25. května

Vyléčených z nemoci covid-19 v Česku v sobotu přibývá rychleji než nových nakažených. Počet uzdravených stoupl od rána o 32 na 4446. Případů nákazy před 17:30 bylo 8089, tedy o 11 více než ráno. Úmrtí s covidem-19 přibyla tři na 276. Školy se začaly připravovat na návrat žáků do lavic, nicméně varují, že to může být komplikované a někdy znamenat pro děti větší stres než zůstat doma. Někde také nastane zřejmě problém se zajištěním dostatečného počtu vychovatelů pro školní družiny. A 25. května se zřejmě otevřou bazény, řekl České televizi ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Josef Vostárek

Od páteční půlnoci se počet případů nemoci zatím zvýšil o 12, denní přírůstky se tak už devátým dnem drží pod stovkou. Množství potvrzených nových případů ale souvisí s intenzitou testování, která bývá ve volných dnech nižší. Zdravotníci navíc sledují také podíl nových případů nákazy na počtu testů, který v pátek po týdnu překročil jedno procento.

Po odečtení uzdravených a zemřelých od celkového počtu případů nákazy je v Česku aktuálně 3367 nemocných, číslo nadále klesá. Hospitalizováno bylo k pátku 251 pacientů, 47 z nich je v těžkém stavu.

Nejvíc případů covidu-19 má Praha, nakazilo se zde 1833 lidí. Následuje Moravskoslezský kraj s 1144 nemocnými. Nejméně případů zaznamenali na Vysočině a v Jihočeském kraji, v obou regionech méně než 180.

Jižní Čechy jsou na tom nejlépe také podle počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, je zde nadále nižší než 28. Nejvíce je nemoc rozšířená v Karlovarském kraji s více než 144 lidmi s prokázaným covidem-19 na 100 tisíc obyvatel.

Úmrtí má nejvíc Praha, celkem 91, s odstupem druhý Moravskoslezský kraj eviduje 41 zemřelých. Jediný pacient s koronavirem zemřel ve Zlínském kraji, což je mezi kraji nejméně. Dvě třetiny úmrtí připadají na lidi ve věku od 75 let.

Počty nakažených během týdne celkem rapidně kolísají. „My ale sledujeme trendy. A pokud jsou ty trendy nastaveny určitým způsobem a ta metodika se nemění, tak i na základě toho dokážeme posoudit, jestli se to horší nebo lepší. Fluktuace těch čísel budeme vidět i nadále. Pro nás je důležité, aby se to nezačalo dramaticky zhoršovat. To, co vidíme teď, nám dává ještě velkou komfortní zónu,“ objasnil koordinátor epidemiologického týmu ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar v České televizi.

Video Události
video

Události: Rastislav Maďar k vývoji pandemie v Česku

Zdroj: ČT24

„My jsme plošnou karanténou udělali takový stav nula, zjistili jsme, jaká je situace v České republice a teď už nás to opravňuje k tomu, abychom nedělali plošné zákazy po celé zemi,“ dodal Maďar s tím, že odteď se budou s týmem soustředit zejména na ty nejvíce postižené regiony. 

Bazény, sauny nebo wellness centra se možná otevřou už 25. května

Ačkoliv se o zpřístupnění plaveckých stadionů, saun nebo wellness center v plánech postupného uvolňování přímo nemluvilo, ministr zdravotnictví uvedl, že se s 25. květnem zřejmě otevřou. „Pokud epidemiologové uznají, že to ještě není nasnadě, tak bychom to případně posunuli na červen,“ dodal.

Nedostatek informací má přímý dopad nejen na finance a najímání sezonních zaměstnanců, ale taky na sportovce.

„Potřebujeme otevřít se sezonními zaměstnanci a máme velký strach, že zaměstnance už mít nebudeme, protože jak se postupně začnou otevírat jiné provozy, tak nám tito lidé odejdou,“ přiblížil ředitel Bazénu Slovany a předseda Plaveckého klubu Slávia VŠ Plzeň Tomáš Kotora. „Na to také navazují i různí dodavatelé, jako bazénové technologie, bazénové chemie,“ dodává trenér a člen dozorčí rady Asociace pracovníků v regeneraci Patrik Davídek. 

Návrat prvního stupně do základních škol bude komplikovaný, míní ředitelé

Zatímco pondělní návrat žáků devátých tříd do školních lavic nebude například pro základní školy v Jihomoravském kraji představovat zásadnější problém, podobně jako jinde, návrat tříd prvního stupně o dva týdny později představuje pro ředitele organizační oříšek. 

„Zatím se nám rýsuje velký počet žáků prvního stupně, kteří by se měli 25. května do školy vrátit. Na prvním stupni máme 346 dětí, podle předběžného zájmu by se jich do školy vrátilo až 250, ale ještě se to může změnit,“ konstatuje například ředitel břeclavské ZŠ Slovácká Martin Janošek.

To znamená, že škola bude muset vytvořit až 16 skupinek po 15 dětech. Bude muset zajistit další pedagogy, které skupinky budou učit. Část dětí se tak nebude učit s učitelkou, na kterou je zvyklá. 

„A to je na prvním stupni naprosto klíčové. Předpokládám, že část dětí, které by se učily s cizí paní učitelkou, do školy raději nenastoupí,“ řekl Janošek. Rozhodně totiž není možné, aby třídní učitel prostřídal obě skupinky, do kterých by musely být třídy rozdělené. Už tak bude nový režim pro učitele na prvním stupni znamenat zvýšenou zátěž.

Nedostatek prostor i personálu hrozí brněnské ZŠ Vejrostova v Bystrci. „Máme na prvním stupni 520 žáků, což by znamenalo až 30 skupin po 15 dětech. Když navíc budou do školy chodit deváté ročníky, netuším, kam bychom je dali, škola není nafukovací,“ řekl ředitel Zdeněk Černošek. 

„Nástup části dětí do škol bude znamenat konec on-line výuky pro ty, kdo se budou dál učit doma. Není možné, aby učitel odučil své ve škole a pak ještě doma zajišťoval on-line výuku pro ty, kdo se do školy nevrátili. Zároveň ale dětem doma bude nutné učivo nadále posílat,“ uvedl také Janošek.

Můžou chybět i vychovatelé do družin

Další komplikaci může představovat také zajištění dostatečného počtu vychovatelů pro školní družiny, jak potvrzují například některé základní školy v Moravskoslezském kraji. Je to dáno tím, že jednotlivé skupiny dětí se nesmějí míchat, aby se omezila možnost přenosu nemoci covid-19. 

Restriktivní opatření podmiňující provoz základních škol mohou být také pro děti z prvního stupně víc stresující než výuka doma. Obává se toho například ředitelka liberecké ZŠ Husova Blanka Lukeš Reindlová. 

„Nedovedu si představit, jakým způsobem budou děti fungovat. Myslím si, že pro ně to bude víc stresující než doma, protože budou svázáni daleko horšími podmínkami než v rámci domácího vzdělávání,“ uvedla Lukeš Reindlová.

Děti budou moci být ve třídě maximálně po 15, po jednom v lavici a od sebe minimálně 1,5 metru. A ve společných prostorech bude povinné nošení roušek, do školy si budou muset přinést minimálně dvě. Areál školy nesmí opustit.

Ředitelce zmíněné školy také vadí, že nemohou jít ani do přírody. Navíc v červnu, kdy už bývají letní teploty. „Nechápu smysl té věci,“ řekla. 

O školní skupiny pro mladší žáky klesl zájem, říká šéf Asociace

Otázkou ale je, kolik dětí se ve skutečnosti do lavic vrátí. Předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý totiž uvedl, že o školní skupiny pro mladší školáky, které by měly začít fungovat od 25. května, nemají rodiče po seznámení s podmínkami jejich fungování velký zájem. Podle něj řadu rodičů a dětí odrazuje právě to, že nanejvýš patnáctičlenné skupiny budou moci tvořit děti z různých tříd i ročníků a často je nepovedou třídní učitelé.

Přesný počet dětí, které by mohly do školních skupin chodit, zatím školy neznají. Rodiče je mohou přihlásit do 18. května. Původní odhady hovořily o tom, že by se do škol mohla od 25. května vrátit asi polovina mladších školáků.

Podle Černého se ale zájem rodičů o docházku v posledním týdnu změnil. Na Masarykově základní škole v pražských Klánovicích, kterou řídí, o ni v předběžných anketách projevovaly zájem asi tři čtvrtiny rodičů, řekl. Poté, co se tento týden seznámili s podmínkami fungování školních skupin, ale řada z nich předběžnou přihlášku zrušila.

„Odrazuje je to, že děti budou ve smíšených skupinách,“ uvedl. Ministerstvo školství totiž při vytváření školních skupin školám umožnilo vytvářet patnáctičlenné kolektivy dětí z různých tříd i ročníků. „Samozřejmě mě to mrzí, ale pomohlo nám to, protože my teď víme, že budeme mít dostatek místností i učitelů, a teď už víme, že budeme moct některé třídy i spojit,“ řekl Černý.

Část rodičů a jejich potomků také zklamalo to, že skupiny povedou asistenti nebo vychovatelky. Třídní učitelé by se podle Černého měli věnovat výuce na dálku. „Na základně toho řada rodičů své děti z ankety odhlásila,“ řekl. Odhaduje proto, že by mohla nastoupit nejvýše asi třetina školáků z prvního stupně. Nevyloučil možnost, že v jiných školách může být situace odlišná, ale předpokládá, že je spíš dost podobná.

Návrat žáků devátých ročníků základních škol od 11. května i žáků prvního stupně od 25. května je dobrovolný. Školy musí zároveň s dodržováním přísných hygienických opatření při výuce uržovat i distanční výuku pro ty žáky, kteří zůstanou dál doma.

Češi mají problém vyjít s výplatou, ukazuje průzkum 

Více než polovina Čechů má nyní problémy vyjít s výplatou. Každý desátý si musí před výplatou půjčit, navíc 43 procent lidí žije od výplaty k výplatě. Před nouzovým stavem to bylo 28 procent lidí, ukázal průzkum úvěrové společnosti Fair Credit mezi 880 respondenty z konce dubna.

„Aktuální situace našponovala řadu domácích rozpočtů. Data ukazují, že se většina spoluobčanů snaží chovat zodpovědně, a i když jich velký podíl žije od výplaty k výplatě, pokouší se dále nezadlužovat,“ uvedl jednatel Fair Creditu Tomáš Konvička.

Schopnost vyjít s výplatou je podle firmy otázka disciplíny a plánování výdajů. Ty však sleduje a eviduje jen 29 procent Čechů. Každý desátý Čech s výplatou nevyjde a musí si půjčit, častěji jsou to mladí ve věku 27 až 35 let, lidé se základním vzděláním a také ženy. 

S pandemickými opatřeními souvisely často i nižší výdaje, kdy lidé ušetřili za cestování do zaměstnání, za výdaje spojené se školou, nebo stravováním v zaměstnání. S tím, jak se začne život vracet do normálních kolejí, může se u některých domácností finanční tíseň ještě prohloubit, doplnil Konvička. Souhlasí, že v takovém případě je vhodné nejprve hledat pomoc u nejužší rodiny a přátel. 

Pokud je domácí rozpočet napjatý, je o to více důležité mít přehled o všech výdajích a ty, pokud možno, dopředu plánovat. Jako první na řadu musí přijít nezbytné výdaje spojené s bydlením, náklady na jídlo, ale i umoření dluhů jako jsou hypotéka nebo spotřebitelské úvěry. Jakékoliv prodlevy se splácením dluhů se z dlouhodobého hlediska nevyplatí, prodraží se a v konečném důsledku mohou skončit dluhovou pastí, uzavřel Konvička. 

Chebská nemocnice se začala vracet do běžného provozu

Chebská nemocnice, která byla jedním z ohnisek šíření nákazy koronaviru, se začala vracet do běžného provozu. V sobotu opět začala přijímat pacienty a otevřela většinu oddělení. Zbývající obnoví provoz už počátkem nadcházejícího týdne, informoval Vladislav Podracký, mluvčí Karlovarské krajské nemocnice (KKN), pod kterou nemocnice v Chebu spadá.

„Od dnešního dne bude zdravotnická záchranná služba opět směřovat pacienty do Chebu,“ potvrdila předsedkyně představenstva KKN Jitka Samáková. Výjimku budou zatím tvořit pacienti vyžadující intenzivní péči. Ti by měli zatím mířit do nemocnic v Karlových Varech nebo Sokolově.

„Snažili jsme se nemocnici znovu otevřít v co nejkratším čase, ale v některých ohledech jsme limitováni technicky. Poté, co se provedla dezinfekce všech objektů, je totiž nutné nejen zajistit úklid jednotlivých oddělení, ale také postupně vyzkoušet veškeré přístrojové vybavení, zda je plně funkční,“ vysvětlila Samáková.

Ode dneška je obnoven kompletní ambulantní provoz, v plném provozu je lůžková péče na onkologii, v omezeném rozsahu zatím i lůžka na chirurgickém a interním oddělení. Do pondělí by pak mělo zahájit činnost i lůžkové gynekologické a dětské oddělení.

Kvůli nákaze, která postihla od března už více než čtyřicítku zaměstnanců, prošli ve středu a čtvrtek všichni zaměstnanci plošným testováním. To odhalilo dalších sedm případů onemocnění covid-19. I přesto je nemocnice schopna zajistit personálně provoz jednotlivých oddělení.

„Všichni zaměstnanci, kteří nastupují do práce zpět, mají negativní test. Zároveň budeme stále testovat i všechny pacienty, kteří budou do nemocnice přijímáni. Do doby, než bude potvrzena jejich negativita, budou umístěni na samostatných pokojích a znovu budou přetestováni po pěti dnech hospitalizace,“ upřesnil ředitel chebské nemocnice Martin Krušina. Příčina infekce a okolnosti rozšíření nákazy jsou v současné době v šetření.

Veškerá pracoviště nemocnice byla plošně dezinfikována specialisty hasičů, s testováním zaměstnanců pak pomáhali i vojáci. Z devíti desítek pacientů, kteří v nemocnici byli, byla část převezena do nemocnic v okolí. V novodobé historii kraje šlo o první případ, kdy se během několika dnů nemocnice uzavřela a po nutných opatřeních se opět vrátila do provozu.

Karlovarský kraj je se 144,27 nakaženými na sto tisíc obyvatel nejvíce zasaženým krajem v Česku. Ze 422 potvrzených případů jsou dvě třetiny z Chebska. Kromě chebské nemocnice se v posledních době větší výskyt nákazy objevil i v nemocnici v Mariánských Lázních.